Nespravedlivé postavení nájemců u podobných bytů | E15.cz

Nespravedlivé postavení nájemců u podobných bytů

8. října 2010 • 07:00
Zákonem č. 107/2006 Sb. byl upraven způsob možného zvyšování nájemného od 1. ledna 2007. Předkladatelé před přijetím zákona, který měl za čtyři roky sblížit tzv. regulované nájemné s místně obvyklým, deklarovali, že zvýšení bude průměrně o 18 procent meziročně. Skutečnost je však jiná.

Cílová hodnota nájemného v některých částech Prahy přesáhla 150 Kč/m2/ měsíc a je pro mnoho staronájemců i při dílčí sociální pomoci likvidační. Menší a levnější volné byty v těchto lokalitách prakticky nejsou. Zákon byl navržen jako přechodná právní norma a měl některé klíčové vady. Především nájemné nezohledňovalo dostatečně kvalitu bytu, jeho polohu, vybavenost, velikost, stáří domu apod., došlo ke značným rozdílům v postavení nájemců u soukromých vlastníků proti bytům obecním či družstvům ustaveným nájemci a tím značné nespravedlnosti v postavení nájemců u srovnatelných bytů. Nájemné bylo plošně stejné, a proto nespravedlivé.

#####Přijde lavina soudních sporů?

Od 1. ledna 2011 může pokračovat všude tam, kde skončí účinnost zákona 107/2006 Sb. situace z let 2003-2006. Nebude-li přijat předpis o stanovení nájemného z bytů, lze očekávat další lavinu soudních sporů. Sdružení nájemníků ČR se znalostí právní úpravy evropských zemí s podobnou tradicí (např. Rakousko, Německo) preferuje přijetí zákona o místně obvyklém nájemném, který by na straně jedné umožňoval pronajímateli mít prostředky na řádnou péči o řádně udržovaný dům a byty včetně možnosti přiměřeného zisku a na straně druhé chránil nájemce před extrémními požadavky pronajímatele (zákon by stanovoval horní limit a tím by chránil i nájemce ucházející se o volný byt). Zákon by zcela nepochybně přispěl k omezení soudních sporů, podle našeho názoru soudy ani nemohou kvalifikovaně rozhodovat v cenových záležitostech. Zákon by dále umožňoval i některé změny v občanském zákoníku, které jednostranně zvýhodňují některé nájemce.

#####Osvědčené principy o místně obvyklém nájemném

Uvádíme některé osvědčené principy zákona o místně obvyklém nájemném podle praxe v Československu do roku 1938 nebo dnes v Rakousku či Německu. Pravidla pro určení výše nájemného jsou velmi jednoduchá, protože vztah mezi pronajímateli a nájemci je založen na svobodném rozhodování a rovnoprávnosti obou účastníků. Nájemce je zákazníkem, pronajímatel se snaží získat slušného nájemce a nabízí mu kvalitu za přiměřenou, odpovídající cenu. Nájem se orientuje podle zrcadla nájmů, tedy místně obvyklého nájemného. Toto zrcadlo existuje ve větších městech nad 20 tisíc obyvatel a zachycuje výši nájmu ve srovnatelných bytech. Byty jsou členěny do skupin podle různých kritérií.

Pronajímatel má volný byt, zjistí úroveň místně obvyklého nájemného a má právo nabízet byt za cenu až o 20 procent vyšší než je místně obvyklé nájemné. V příštích třech letech může zvýšit nájemné o maximálně dvacet procent, jinak je smluvní ujednání neplatné. Při stanovení místně obvyklého nájemného v místě se nezohledňují byty luxusní ve vilách a byty určené pro sociálně potřebné. Zákon je doprovázen právními předpisy, které řeší nájemné v sociálních bytech, a zákonem o penězích na bydlení pro nájemce, kteří bydlí v normálních nesociálních bytech, ale dostali se přechodně do špatné finanční situace. Čisté nájemné představuje 30 procent průměrné mzdy, služby asi osm procent mzdy.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!