Námitky vůči plánu je nutné řádně odůvodnit | E15.cz

Námitky vůči plánu je nutné řádně odůvodnit

15. listopadu 2008 • 23:00
Územní plánování doznalo po rekodifikaci veřejného stavebního práva řady důležitých změn. Podstatnou změnou je především vyšší zapojení veřejnosti i dotčených vlastníků pozemků do procesu pořizování územního plánu včetně možnosti činit námitky a návrhy, o kterých je řádně rozhodnuto.

Obecný trend panující v Evropě a podporovaný Evropskou unií usiluje o to, aby měla dotčená veřejnost co nejširší možnost zapojit se do rozhodování o tom, jak bude územní plán dané obce nebo města vypadat. Za všechny nadnárodní normy můžeme jmenovat například tak zvanou Aarhuskou úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí. O přípravě územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce na návrh širokého spektra subjektů - občanů obce, vlastníka nemovitostí v obci nebo orgánu veřejné správy. Podnět může vzejít i ze samotného zastupitelstva.

Pořízení územního plánu je pro většinu obcí nákladnou záležitostí, a to do té míry, že některé menší obce si územní plán prostě nemohou ze svých rozpočtů dovolit zaplatit. Příprava územního plánu se může financovat buď z rozpočtu dané obce, pokud je ale řízení vedeno potřebou developera nebo občana jako majitele pozemku, může po něm obec požadovat částečnou úhradu nákladů. Zvláštním případem je, když se musí územní plán změnit s ohledem na zásady územního rozvoje. V tomto případě hradí vyvolané náklady krajský úřad.

#####Několik možností pro námitky

Pokud je zahájen proces pořizování územního plánu, mají dotčení účastníci několik momentů pro uplatnění svých námitek. První příležitost k uplatnění připomínek přichází po zveřejnění návrhu zadání územního plánu v podobě, v jaké byl schválen zastupitelstvem. Návrh zadání musí viset na úřední desce daného obecního či městského úřadu nejméně 30 dní. Pokud se v rámci zadání pořizuje také koncept územního plánu, koná se navíc jeho veřejné projednání, které opět dává možnost pro předkládání připomínek. Vyjádřit se mohou dotčené orgány, vlastníci nemovitostí, ale také kdokoli jiný. Poté, co návrh územního plánu posoudí krajský úřad, koná se další veřejné projednání, které se oznamuje veřejnou vyhláškou 30 dní předem. Kromě vlastníků nemovitostí, občanů obce nebo dotčených orgánů má zvláštní postavení tzv. zástupce veřejnosti určený podle paragrafu 23 stavebního zákona. Veřejnost (tj. skupina občanů v obci) může být při pořizování návrhu, popřípadě konceptu územně plánovací dokumentace zastupována zmocněným zástupcem veřejnosti. Zákon stanoví, že zástupcem veřejnosti může být i právnická osoba (např. občanské sdružení). Zástupce veřejnosti musí zmocnit nejméně jedna desetina občanů obce s méně než 2000 obyvateli nebo nejméně 200 občanů příslušné obce, kteří uplatňují věcně shodnou připomínku k návrhu.

Splnění těchto podmínek může být v praxi často sporné, velmi těžko se například posuzuje, zda daných 200 občanů skutečně uplatňuje „věcně shodnou připomínku“.

Problém může nastat i v doložení takového zmocnění. Správní orgán má proto možnost podobně jako ve stavebním či územním řízení rozhodnout usnesením o tom, zda splňuje zástupce veřejnosti zákonem stanovené podmínky. Zvláštností je to, že až do pravomocného vyloučení má tato osoba všechna procesní oprávnění zástupce veřejnosti. Uvážíme-li, že se jedná o správní proces, kde účinky rozhodnutí nastávají až právní mocí rozhodnutí, při absenci právní kultury nemusí být až tak těžké stát se „dočasným“ zástupcem veřejnosti.

#####I malé změny si žádají nové projednání

Po veřejném projednání návrhu se musí obecní úřad vypořádat s uplatněnými námitkami a připomínkami a rozhodnout o nich. Pokud dozná návrh územního plánu v jejich důsledku byť malých změn, mělo by se konat nové veřejné projednání s možností uplatnění nových námitek. Všechny námitky a připomínky by měly být řádně odůvodněny, aby umožňovaly jejich posouzení. Výsledky veřejného projednání shromáždí pořizovatel ve spolupráci s tzv. určeným zastupitelem (jeden z problematických institutů současné úpravy, věnovali jsme se mu v jednom z minulých článků) a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu. Zákon dává silné postavení zastupitelstvu obce, které, pokud nesouhlasí s výsledky veřejného projednání, může jej vrátit pořizovateli k dalším úpravám, nebo může návrh rovnou zamítnout (54 stavebního zákona). Před schválením územního plánu má zastupitelstvo ze zákona povinnost ověřit, zda není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu. Proti vydanému územnímu plánu jako opatření obecné povahy lze podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu.

Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí územního plánu, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách. V praxi to znamená, že na dotčeném území nelze umísťovat ani povolovat stavby.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Mohlo by vás zajímat