Malá novela vstoupila v platnost Velká novela klepe na dveře

1. července 2008 • 00:00
Nový stavební zákon je účinný rok a půl, přesto stále probíhají nebo jsou ukončována řízení vedená ještě podle staré úpravy. Týká se to zejména odvolacích řízení.

Lze tedy říci, že nová úprava stavebního práva v praxi dorazila nejprve na prvoinstanční stavební úřady. Čím více je nový stavební zákon uváděn do praxe, objevují se v něm místa, která by bylo vhodné novelizovat.

#####Malá novela

Dnem 3. června 2008 nabyla účinnosti tzv. malá novela stavebního zákona, zák. č. 191/2008 Sb. Čeho se vlastně týká? Z pohledu obyčejných malých stavebníků potěší úleva, že stavby plotů nad 1,8 m nebo plotů hraničících s veřejným prostranstvím a veřejnou pozemní komunikací již nevyžadují územní rozhodnutí, zpracování dokumentace oprávněnou osobou a v důsledku toho nemožnost provést stavbu svépomocí.

Novelizace ustanovení § 103 odst. 1) stavebního zákona odstranila tuto mnohdy absurdní tvrdost úpravy. Na druhou stranu se nyní úprava uvolnila natolik, že na výšce plotu nebo zdi nezáleží.

Nové znění § 4 odst. 1) stavebního zákona umožňuje povolování souboru staveb, to znamená, pokud je předmětem řízení ucelený soubor staveb, stavební úřad může všechny tyto stavby komplexně projednat v režimu stavby hlavní. Tato změna přináší značné zjednodušení procesu povolování staveb a ulehčuje jak stavebníkovi, tak stavebním úřadům, které nemusejí posuzovat každou stavbu v souboru zvlášť. Malá novela konečně vyřešila právní vakuum a nepříjemný problém pro řadu developerů – stavební uzávěry vyhlášené podle staré úpravy před 31. 12. 2006.

Nový § 189 ve stavebním zákoně stanoví, že při změnách a rušení stavebních uzávěr vyhlášených podle právních předpisů účinných před 31. 12. 2006 a při povolování výjimek z nich se postupuje podle nové úpravy.

#####Nová pravomoc zastupitelstva obce

#####Příprava velké novely

Na přípravě novely oprávněně nazývané jako „velká“ již intenzivně pracují právníci a odborníci z ministerstva pro místní rozvoj. Pokusíme se definovat a vymezit některé problémy, se kterými se právní úprava veřejného stavebního práva potýká a soustředíme se na takové, které trápí především stavebníky. Ustanovení § 124 stavebního zákona upravuje zkušební provoz staveb, kterým se u větších z nich ověřuje funkčnost a vlastnosti. Právní úprava dostatečně nestanoví, co vše by měl stavebník v žádosti o zkušební provoz doložit. Dostatečně není stanovena ani možnost stavebního úřadu zkušební provoz ex offo nařídit, z vlastní iniciativy nebo žádosti dotčeného orgánu. Konečně by za úvahu stála možnost prodloužit dobu trvání zkušebního provozu, to znamená, aby stavební úřad takovou pravomocí jednoznačně disponoval.

#####Institut kontrolních prohlídek

Nově zaváděný institut kontrolních prohlídek stavby, kdy se naše úprava inspirovala v zahraničí, prožívá stále své porodní bolesti. Bylo by třeba stanovit, jaký konkrétní dokument má být výstupem kontrolní prohlídky stavby a kdo a jak má právo se k němu vyjádřit. Jedná se zde o otázku, zdali je nutné vždy sepisovat zvláštní protokol o kontrolní prohlídce, nebo stačí využít existující stavební deník.

Většina profesionálů si poslední dobou notuje, že stavební zákon nepřinesl žádné zjednodušení ani úlevy. Přesto můžeme najít určité úlevy, jejichž uplatnění ovšem hraničí s některými veřejnými zájmy. Například mezi vybrané činnosti ve výstavbě není v § 158 stavebního zákona zařazeno zpracování dokumentace bouracích prací. To lze vyložit tak, že dokumentaci ke zbourání i rozsáhlé stavby může zpracovat kdokoli.

Stavební zákon obsahuje v § 3 poměrně širokou definici terénních úprav, která by mohla být zpřesněna, a především by měla být vyjasněna pravidla pro zemní práce a změny terénu, které spadají pod institut terénních úprav.

#####Rozšíření okruhu staveb bez stavebního povolení

Evergreenem – byť velmi důležitým – je rozšíření okruhu staveb, které spadají pod ustanovení § 103 a nevyžadují ohlášení ani stavební povolení. Taková novelizace je sice bezpředmětná pro developery a velké stavebníky, ale významně uleví drobným stavebníkům, kteří představují hlavní agendu stavebních úřadů a především pak stavebním úřadům samotným. Jde o další deregulaci při umísťování a povolování drobných doplňkových staveb (bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu) na zastavěných pozemcích, například u staveb o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené o zastavěné ploše 16 m2 a do výšky 4,5 m na pozemku stavby pro bydlení nebo pro rodinnou rekreaci v zastavěném území (nejedná se o provozovny, sklady hořlavin a výbušnin). Nový stavební zákon předpokládá zvýšení ohlašovací agendy podle § 105 a násl. stavebního zákona. Souhlas stavebního úřadu s ohlášením není správním rozhodnutím, a není proto jasné, zda a jak lze udělený souhlas prodloužit. Z hlediska celkové stavební kázně je problémem absence štítku s identifikačními údaji o ohlášené stavbě, který se vydává v rámci stavebního povolení.

Zpřesnění a rozvedení právní úpravy by zasluhoval nový institut kolaudačního souhlasu obsažený v § 122 stavebního zákona.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!