Efektivní a rychlé zajištění poměrů účastníků pomocí předběžného opatření | E15.cz

Efektivní a rychlé zajištění poměrů účastníků pomocí předběžného opatření

V současné době se může každý před vynesením soudního rozhodnutí, respektive před nabytím právní moci tohoto rozhodnutí, nebo dokonce i v době před zahájením řízení obrátit na soud s návrhem na dočasné zajištění poměrů v situaci, která si žádá okamžité řešení. V praxi to ale může vyvolat nejeden problém.

Na prvním místě je nutné konstatovat, že účelem předběžných opatření je prozatímní úprava právních, nikoli faktických poměrů účastníků. Svůj smysl nalézají jak tam, kde k soudnímu řízení má mezi účastníky teprve v budoucnu dojít, tak tam, kde je již řízení zahájeno. Slouží tedy jako prostředek k rychlé reakci státní moci k dočasnému zajištění poměrů v situacích, které si žádají okamžité řešení prostřednictvím poskytnutí soudní ochrany. V developerské praxi bohužel předběžná opatření příliš nepomáhají a často jsou používána šikanózně. Z občanského soudního řádu lze dovodit, že se v zásadě rozlišují dvě skupiny předběžných opatření. Jednak předběžná opatření, jejichž účelem je zatímní úprava právních poměrů účastníka nebo opatření ohledně zajištění budoucího výkonu rozhodnutí. Existence právního poměru mezi účastníky nebo nároku, jakož i jejich osvědčení sama o sobě ještě netvoří zákonný důvod předběžného opatření.

Teprve jejich ohrožení dovoluje soudu před rozhodnutím ve věci předběžné opatření nařídit; takové ohrožení však musí být konkrétní a musí být oprávněným účastníkem osvědčeno. Pokud jde o prvou skupinu předběžných opatření, jejichž účelem je zatímní úprava právních poměrů účastníků, tato má místo jen tehdy, jestliže je důvodná obava, že jeho nenařízením by se podstatně zhoršila právní pozice ve sporu. Druhou alternativní podmínkou pro nařízení předběžného opatření je ohrožení výkonu rozhodnutí. Ohrožení výkonu rozhodnutí se může jevit v chování dlužníka, kterým má být výkon budoucího rozhodnutí o nároku zmařen, nebo alespoň znesnadněn (srov. např. usnesení Krajského obchodního soudu v Brně ze dne 9. 2. 1998 sp. zn. 10 Cm 474/94, in Soudní rozhledy, č. 7/1998, str. 173).

#####Předběžné opatření není definitivním rozhodnutím

Nařízené předběžné opatření není v žádném případě definitivním rozhodnutím o právním stavu. Řízení o předběžných opatřeních nelze považovat za výsledek nalézací činnosti soudu, neboť předběžná opatření s konečnou platností neupravují práva a povinnosti účastníků, popřípadě dalších osob. Naopak se předpokládá, že právo zajištěné předběžným opatřením bude v budoucnu předmětem právě řízení nalézacího. Rozhodnutí o nařízení předběžného opatření tak ještě neznamená, že navrhovatel dotčená práva, jež jsou tímto předběžným opatřením zajišťována, skutečně získá. Soud tedy v rámci vydávání usnesení o nařízení předběžného opatření nenalézá právo, ale pouze na základě návrhu posuzuje, zda je nařízení předběžného opatření v daném případě přípustné. Jelikož se nejedná o definitivní rozhodnutí, je možné návrhy na vydání předběžného opatření podávat i opakovaně v případě předchozího zamítavého stanoviska soudu.

#####Předběžné opatření se může vydat i bez návrhu

Předběžné opatření lze předně vydat k návrhu dotčeného účastníka. Ovšem může být vydáno i bez návrhu (ve věcech přímo stanovených zákonem). Návrh na nařízení předběžného opatření se podává k soudu, který by byl příslušný k rozhodování o věci samé, nestanoví-li zákon jinak. S návrhem musí být zaplacen soudní poplatek ve výši 500 korun. Pro kladné rozhodnutí ve věci vydání předběžného opatření je nutné, aby návrh obsahoval kromě obecných náležitostí i přesné vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, a které odůvodňují předběžné opatření, včetně důkazů, a aby z něj bylo patrné, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá. Pokud tyto náležitosti návrh nemá, soud jej bez dalšího odmítne. Především z důvodů nedostatečného vylíčení skutečností a nejednoznačného návrhu (petitu) soudy často návrhy na vydání předběžného opatření odmítají.

Praxe civilních soudů se dívá na předběžná opatření různě. Lze se setkat s restriktivním přístupem, podle kterého předběžné opatření nesmí předjímat rozhodnutí ve věci samé, a proto jím není možné nařídit to, o co usiluje samotná žaloba. Naproti tomu se objevují názory, že dočasné uložení týchž povinností, o nichž má být definitivně rozhodnuto až v rozsudku, nijak kvalitu soudní ochrany nesnižuje, neboť ochrana práv účastníků má být rychlá a účinná. Nadto šikanózní návrhy jsou omezeny odpovědností za škodu a odpovídající jistinou. Základním kritériem pro posouzení přípustnosti navrženého předběžného opatření by ale v každém případě měla být jeho přiměřenost vzhledem ke skutkovému stavu věci, resp. navrhovatelem prokázanému ohrožení či porušení jeho práv.

#####Největší překážkou je obligatorní jistina

[file:10627:small:right]

Lze konstatovat, že v oblasti civilního soudnictví umožňuje právní úprava větší volnost uvážení soudu o vhodnosti využití předběžného opatření, než jakou mají ve vztahu k preventivním nástrojům ochrany správní soudy. Zároveň jsou soudy při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření vázány poměrně krátce stanovenou lhůtou (o návrhu na předběžné opatření by měl soud rozhodnout vždy bezodkladně). Za největší překážky dostupnosti předběžných opatření v civilním procesu je tak možné označit existenci obligatorní jistiny (ve výši 10 tisíc korun a v obchodních věcech ve výši 50 tisíc korun), nepodléhající uvážení soudu podle okolností konkrétního případu, a restriktivní přístup některých soudů. Právní úprava podmínek pro nařízení předběžného opatření však v zásadě odpovídá požadavku, aby při rozhodování o předběžných nástrojích soudní ochrany soud posuzoval zejména jeho vhodnost, účelnost a přiměřenost v daném případě, a nebyl namísto toho zákonem veden či tlačen ke kontrole naplnění formálních podmínek, jako je tomu zejména u rozhodování o odkladu vykonatelnosti ve správním soudnictví.

#####Stanovit se může celá škála povinností

Předběžným opatřením může být uložena řada povinností, přes povinnost složit peněžitou částku nebo věc do úschovy soudu, nenakládat s určitými věcmi nebo právy, povinnost něco vykonat nebo se něčeho zdržet apod. Pokud se zaměříme na oblast nemovitostí, půjde v praxi často o zákaz nakládat s určitou nemovitostí, zejména nepřevést ji na třetí osobu nebo ji nezatížit zástavním právem nebo věcným břemenem. Toto opatření plní funkci jak preventivní, tak zajišťovací a pro jeho uložení je nezbytné, aby měl odpůrce věc nebo právo ve své faktické moci. Tím, že se zasahuje do ústavně garantovaného práva na vlastnictví, je možné tento typ předběžného opatření nařídit pouze na návrh. Pokud je předběžným opatřením uloženo, aby účastník nenakládal s určitou nemovitostí, je třeba stejnopis tohoto usnesení odeslat ve lhůtě tří dnů ode dne jeho vydání příslušnému katastrálnímu úřadu.

Uvedené ovšem neplatí, pokud nemovitost není předmětem evidence v katastru nemovitostí. Na základě usnesení o nařízení předběžného opatření se do katastru nemovitostí zapíše poznámka. Pokud by tedy účastník uzavřel kupní smlouvu, kterou by porušil zákaz převodu nemovitosti mu vykonatelným opatřením uložený, a zároveň učinil u katastrálního úřadu návrh na vklad práva týkajícího se této nemovitosti, nejenže by byla kupní smlouva pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, ale návrh na vklad by pozbyl právní účinky, pokud o něm nebylo dosud příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto. To platí i tehdy, jestliže účastník učinil právní úkon týkající se nemovitosti dříve, než se usnesení o nařízení předběžného opatření stalo vykonatelným. Katastrální úřad tak až do doby, kdy bude rozhodovat o povolení vkladu, musí zkoumat, zda nebylo vydáno předběžné opatření.

#####Předběžné opatření je nutné zcela respektovat

Odpůrce je i po vydání předběžného opatření oprávněn nakládat se svým majetkem, musí se ovšem chovat zcela v souladu s vydaným opatřením. Soudy se v souvislosti s nařízením předběžného opatření nejčastěji zabývají otázkou, zda nedochází k zásahu do vlastnických práv nad nezbytnou míru, zda nedochází k omezení podnikatelské či jiné činnosti nad nezbytnou míru, a dále věnují větší pozornost i skutečnosti, zda nedochází k takovému zásahu do soukromí, který nemá spojitost se zajištěním nároku navrhovatele prostřednictvím předběžného opatření. V důsledku s řízením o předběžném opatření je také každý povinen na dotaz soudu sdělit skutečnosti, které mají pro řízení i rozhodnutí nějaký význam. Tak banka může bez souhlasu klienta sdělit soudu skutečnosti týkající se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, pouze za předpokladu, že si je soud sám písemně vyžádá.

Obstavit účty pak může banka pouze v souvislosti s výkonem rozhodnutí o předběžném opatření. Pokud povinný nesplní dobrovolně to, co mu ukládá rozhodnutí o předběžném opatření, je toto rozhodnutí vynutitelné soudem. V souvislosti s nařízením předběžného opatření by měl každý navrhovatel vzít v úvahu ustanovení zákona o náhradě škody. Pokud by předběžné opatření zaniklo nebo bylo zrušeno z jiného důvodu než proto, že návrhu ve věci samé bylo vyhověno, je navrhovatel povinen nahradit škodu a jinou újmu každému, komu předběžným opatřením vznikla. Dané ustanovení je velmi důležité, neboť ochraňuje účastníka, tedy odpůrce, v případě, kdy je podán šikanózní návrh. Na druhou stranu odstrašuje ty navrhovatele, kteří by sledovali jiné cíle než prozatímní úpravu právních vztahů.

#####Slyšení účastníků by předešlo nesprávným rozhodnutím

Často diskutovanou a problematickou partií je dále ustanovení zákona o složení jistoty právě v návaznosti na zajištění náhrady škody v řízení o vydání předběžného opatření. Jedná se o povinnost obligatorní s výjimkami v zákoně stanovenými. Daná povinnost vyvolává otázky především z toho důvodu, že v ní není přihlédnuto k tomu, zda je výkon rozhodnutí o náhradě škody v konkrétním případě ohrožen a zda v některých případech vznik škody vůbec přichází v úvahu. Pokud vezmeme v potaz výši jistoty, která by se měla odvozovat od výše hrozící škody, je v současné době její nastavení v podobě částky 10 tisíc korun, respektive 50 tisíc korun v obchodních věcech přijatelné, neboť i osobám se standardními příjmy neomezuje přístup ke spravedlnosti.

Konečně je i podstatnou věcí, kterou by si měl každý navrhovatel při podání návrhu na vydání předběžného opatření uvědomit, že o tomto návrhu bude rozhodnuto bez slyšení účastníků. Jinými slovy, co navrhovatel neuvede v návrhu, půjde k jeho tíži bez možnosti doplnění. De lege ferenda by měla být přijata úprava, která by umožňovala provést slyšení účastníků podle uvážení soudu v konkrétní věci a předejít tak často se vyskytujícím nesprávným rozhodnutím z důvodu nedostatečného zjištění skutkového stavu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!