Důležitou součástí smluvních vztahů je insolvenční doložka | E15.cz

Důležitou součástí smluvních vztahů je insolvenční doložka

Dnešní ekonomická krize se dotýká téměř všech oborů ekonomiky a výrazně zasáhla také oblast stavebnictví. Tento výrazný propad výstavby se bez výjimky dotýká všech hráčů v tomto oboru, přičemž v důsledku úbytku stavebních zakázek dochází k zostření konkurence.

Jednotlivé stavební firmy jsou dnes mnohem flexibilnější v otázkách ceny za stavební práce. Na druhou stranu ceny stavebních prací nelze snižovat donekonečna a tuto cenovou válku samozřejmě nemusejí přežít všechny stavební společnosti. V důsledku propadu trhu stavebních zakázek a platební neschopnosti objednatelů musejí mnohé stavební firmy brát na zřetel možnost úpadku, a to jak vlastního, tak svých smluvních partnerů. V porovnání s předchozím obdobím výrazně vzrostl počet zahájených insolvenčních řízení, přičemž v roce 2009 bylo podáno celkem 9492 insolvenčních návrhů, což bylo o 77 procent více než za rok 2008. Nikoli každý podaný návrh na zahájení insolvenčního řízení musí nezbytně znamenat, že subjekt, vůči němuž je takový návrh podáván, je v úpadku.

Bohužel, institut insolvenčního řízení se začal stávat běžným nátlakovým prostředkem na objednatele, aby zaplatil dodávku stavebních prací, jejichž kvalita je zpochybňována. V uvedeném případě bylo již podáno několik návrhů na zahájení insolvenčního řízení proti silným stavebním firmám, které jsou součástí globálního holdingu, a to zpravidla kvůli naprosto marginálním částkám (v porovnání s cenou celé zakázky). Tyto návrhy skončily vždy zamítnutím, nicméně jejich medializace mohla do určité míry takovou stavební firmu negativně poškodit (protože se jedná o poškození pověsti firmy a jejího dobrého jména, taková škoda se vždy těžko materializuje, a proto se jen obtížně dá v těchto případech domáhat náhrady škody).

S výjimkou uvedených případů, kdy z osoby dlužníka či jiných skutkových okolností vyplývá, že podání insolvenčního návrhu je formou nátlaku, může být v případě insolvenčních návrhů podaných věřiteli obtížné odlišit, zda zahájené insolvenční řízení skončí prohlášením úpadku dlužníka se všemi důsledky (prodej aktiv a zánik firmy) nebo zda se jedná o zneužití práva, zejména v případě, kdy objednatel odmítá uhradit cenu provedených prací z důvodu, že tyto práce jsou provedeny nekvalitně a zhotovitel namísto uplatnění svého nároku žalobou podá návrh na zahájení insolvenčního řízení (čímž může výrazně poškodit objednatele v případě, že čerpá v souvislosti se stavbou úvěr u bankovní instituce).

#####S možností insolvence partnera se musí počítat

V dnešních smluvních vztazích mezi zhotovitelem a objednatelem (a to ať již ve vztazích mezi investorem a generálním dodavatelem nebo ve vztazích o úroveň níže mezi generálním dodavatelem a subdodavatelem) je třeba počítat s možností, že vůči druhému smluvnímu partnerovi bude zahájeno insolvenční řízení, a pro případ, že se tak stane, být na tuto eventualitu připraven. V okamžiku, kdy je vůči smluvnímu partnerovi podán insolvenční návrh, a tím zahájeno insolvenční řízení, je smluvní partner částečně omezen při nakládání se svým majetkem, které není obvyklé, nicméně zahájení insolvenčního řízení samo o sobě nebrání v plnění smluvních povinností, pokud je lze považovat za součást obvyklé podnikatelské činnosti smluvní strany.

V případě, že na základě zahájeného insolvenčního řízení bude rozhodnuto o úpadku, mohou být jakékoli pohledávky uplatněny pouze skrze přihlášku do příslušného řízení. V případě, že vůči úpadci je prohlášen konkurz jako jeden ze způsobů řešení insolvence, přechází oprávnění nakládat s majetkem úpadce na insolvenčního správce a jedná se navíc o jasný indikátor, že závazky úpadce jsou vyšší než jeho majetek, což mimo jiné znamená, že v případě přihlášení nezajištěné pohledávky bude její věřitel uspokojen pouze poměrně, a to zpravidla jen v rozsahu do několika procent hodnoty pohledávky.

Níže uvedené způsoby ochrany před úpadkem smluvního partnera jsou uvažovány z pozice objednatele, a to buď ve vztahu investora vůči generálnímu dodavateli, nebo generálního dodavatele vůči subdodavateli.

#####Insolvence před dokončením díla

Jako nejlepší prevence před rizikem úpadku smluvního partnera samozřejmě slouží pečlivý výběr takového smluvního partnera. Na druhou stranu, v současné době i zdánlivě ekonomicky silný a prověřený smluvní partner se může dostat vinou své vlastní chybné investiční politiky nebo vinou druhotné platební neschopnosti svých smluvních partnerů, vše kombinované se zpomalením ekonomiky a poklesem zakázek, do spirály vlastního zadlužení či platební neschopnosti, které mohou vyústit až v úpadek. Pro tyto případy je nutné, aby objednatel mohl ukončit smlouvu o dílo tehdy, když vůči zhotoviteli bude zahájeno insolvenční řízení. V tomto případě je na objednateli, aby posoudil ekonomickou stabilitu zhotovitele a smlouvu o dílo buď ukončil, a riskoval tak zpoždění výstavby do doby nalezení nového zhotovitele, nebo v ní pokračoval (zejména v případě nátlakového zahájení insolvence, jak bylo popsáno výše).

Pro případ ukončení smlouvy o dílo je potřeba ve smlouvě o dílo co nejvíce eliminovat možné spory o již dodaný anebo zapracovaný materiál a práce tak, aby bylo pokud možno jasné, kdo je vlastníkem na staveniště dodaného materiálu (ať již zapracovaného do stavby nebo nikoli) a jak budou vypořádány provedené práce. V případě, že úpadek zhotovitele bude v insolvenčním řízení potvrzen, bude insolvenční správce motivován, aby co nejvíce takového stavebního materiálu zahrnul do podstaty, a tím zvýšil výtěžnost při prodeji majetku zhotovitele jako úpadce. Z uvedených důvodů musí smlouva o dílo jednoznačně stanovit, že dílo (stavba) je od počátku ve vlastnictví objednatele a veškerý stavební materiál zajištěný zhotovitelem se stává vlastnictvím objednatele nikoli okamžikem zapracování do stavby (jak stanoví občanský zákoník), ale již v okamžiku dodání na staveniště.

Objednateli je pak jedno, zda cenu takového materiálu bude platit zhotoviteli (pokud nebude v úpadku), nebo insolvenčnímu správci (v případě úpadku), hlavní je, že v případě, že stavbu převezme jiný zhotovitel (pokud bude v důsledku úpadku ukončena smlouva s předchozím zhotovitelem), který bude moci plynule navázat na provádění díla, bude eliminováno výrazné zpoždění s dodávkou díla. Pro účely snazšího vypořádání v případě úpadku zhotovitele napomůže, pokud zhotoviteli bude cena za dílo hrazena v pravidelných splátkách v závislosti na postupu stavby (zpravidla jednou za měsíc).

#####Insolvence po dokončení díla

Po dokončení díla si objednatel obvykle ponechává určitou část zádržného, kterou srazil zhotoviteli z jednotlivých úhrad ceny díla, aby tímto zádržným zajistil povinnost zhotovitele řádně a včas odstraňovat v záruční době vady díla. Zádržné zpravidla činí 5 až 10 procent z ceny díla a je splatné po uplynutí záruční doby (většinou 5 let), pokud nebylo započteno dříve z důvodu porušení povinnosti zhotovitele odstraňovat záruční vady. Zádržné může být nahrazeno bankovní zárukou. V případě, že zádržné není nahrazeno bankovní zárukou a vůči zhotoviteli je prohlášen konkurz (jako jeden ze způsobů řešení úpadku zhotovitele), pak se pohledávka zhotovitele na vydání zádržného stává splatnou, a to k okamžiku prohlášení konkurzu, a objednatel je povinen uhradit zádržné insolvenčnímu správci.

Pokud je například záruční doba sjednána na 5 let a k prohlášení konkurzu dojde již v prvním roce této záruční doby, pak objednatel vyplatí zádržné insolvenčnímu správci, avšak de facto ztrácí své nároky vůči zhotoviteli, které by měl v případě výskytu vady v záruční době. Takto vzniklou vadu je nucen objednatel odstranit sám na své náklady a stavba se mu tímto prodražuje. Objednatel sice může do insolvenčního řízení přihlásit jako podmíněnou pohledávku svoji pohledávku za zhotovitelem z titulu odpovědnosti za vady díla, nicméně míra uspokojení takové pohledávky bude s ohledem na běžnou výtěžnost konkurzů velmi nízká. Aby objednatel předešel takovému stavu (předčasnému vrácení zádržného, které je navíc spojeno s nutností odstraňovat vady na své náklady), sjednává se ve smlouvách o dílo tzv. insolvenční doložka.

Účelem insolvenční doložky je dosažení takového stavu, kdy objednatel není povinen zhotoviteli vracet zádržné a za to se vzdává práva na odstranění vad v záruční době (které by stejně zhotovitel v úpadku již neodstranil, ale musel by si je odstranit objednatel na vlastní náklady). Konkrétně je insolvenční doložka strukturována tak, že v případě zahájení insolvenčního návrhu proti zhotoviteli je na objednateli, aby na základě znalosti obchodních vztahů posoudil pravděpodobnost existence úpadku na straně zhotovitele. V případě, že z ekonomických údajů o zhotoviteli bude vyplývat, že zhotovitel je v úpadku, pak objednatel uplatní práva z insolvenční doložky, a naopak v případě, kdy se bude jednat o insolvenční návrh podaný v rámci nátlaku na zhotovitele, objednatel svá práva neuplatní a bude pokračovat ve smluvních vztazích se zhotovitelem.

#####Pozornost je třeba věnovat jednotlivým ustanovením

V případě uplatnění práv z insolvenční doložky se objednatel jednostranně vzdá svých práv ze záruky. Tímto úkonem zaniknou nároky objednatele vůči zhotoviteli v případě výskytu vad a současně zaniká ujednání o záruční době. K zániku uvedených práv dochází v okamžiku doručení takového vzdání se práv zhotoviteli. Pro případ takového vzdání se práv ze záruky smluvní strany ve smlouvě o dílo tato práva dopředu ocení, a to paušální částkou, která odpovídá částce zádržného (to znamená, pokud zádržné činí pět procent z ceny díla, pak paušální částka, která představuje hodnotu záručních práv, činí také pět procent). K okamžiku vzdání se záručních práv pak objednateli vzniká právo na vydání paušální částky, která představuje hodnotu záručních práv, vůči zhotoviteli.

Současně je však objednatel povinen vydat zhotoviteli zádržné, a to z důvodu ukončení záruční doby, na kterou je zádržné vázáno. Ve stejný okamžik tedy vznikají objednateli a zhotoviteli vzájemné pohledávky ve stejné hodnotě. Pohledávky o stejné hodnotě jsou započteny a zanikají. Ve výsledku si objednatel ponechá zádržné a zhotovitel není povinen odstraňovat vady z důvodu zániku záruční doby. Při přípravě insolvenční doložky je třeba věnovat velkou pozornost jednotlivým ustanovením insolvenční doložky tak, aby celý systém řádně fungoval. Práva z insolvenční doložky je možné uplatnit pouze v období od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku, respektive v době, kdy je podle insolvenčního zákona možné provést zápočet proti pohledávkám dlužníka v insolvenčním řízení.

Při užívání insolvenční doložky je tedy nejdůležitější její řádná příprava odborníkem z řad právníků, následně vhodné ekonomické posouzení zhotovitele, pokud vůči němu bylo zahájeno insolvenční řízení, a v neposlední řadě formálně správný postup umožňující započtení v rámci insolvenčního řízení. Pokud jsou všechny podmínky splněny (v případě zahájení insolvenčního řízení proti zhotoviteli), pak aplikace insolvenční doložky objednateli jednoznačně sníží ztráty způsobené prohlášením úpadku zhotovitele po dokončení díla.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!