Důležitou součástí smluvních vztahů je insolvenční doložka | E15.cz

Důležitou součástí smluvních vztahů je insolvenční doložka

8. dubna 2010 • 10:30
Dnešní ekonomická krize se dotýká téměř všech oborů ekonomiky a výrazně zasáhla také oblast stavebnictví. Tento výrazný propad výstavby se bez výjimky dotýká všech hráčů v tomto oboru, přičemž v důsledku úbytku stavebních zakázek dochází k zostření konkurence.

Jednotlivé stavební firmy jsou dnes mnohem flexibilnější v otázkách ceny za stavební práce. Na druhou stranu ceny stavebních prací nelze snižovat donekonečna a tuto cenovou válku samozřejmě nemusejí přežít všechny stavební společnosti. V důsledku propadu trhu stavebních zakázek a platební neschopnosti objednatelů musejí mnohé stavební firmy brát na zřetel možnost úpadku, a to jak vlastního, tak svých smluvních partnerů. V porovnání s předchozím obdobím výrazně vzrostl počet zahájených insolvenčních řízení, přičemž v roce 2009 bylo podáno celkem 9492 insolvenčních návrhů, což bylo o 77 procent více než za rok 2008. Nikoli každý podaný návrh na zahájení insolvenčního řízení musí nezbytně znamenat, že subjekt, vůči němuž je takový návrh podáván, je v úpadku.

Bohužel, institut insolvenčního řízení se začal stávat běžným nátlakovým prostředkem na objednatele, aby zaplatil dodávku stavebních prací, jejichž kvalita je zpochybňována. V uvedeném případě bylo již podáno několik návrhů na zahájení insolvenčního řízení proti silným stavebním firmám, které jsou součástí globálního holdingu, a to zpravidla kvůli naprosto marginálním částkám (v porovnání s cenou celé zakázky). Tyto návrhy skončily vždy zamítnutím, nicméně jejich medializace mohla do určité míry takovou stavební firmu negativně poškodit (protože se jedná o poškození pověsti firmy a jejího dobrého jména, taková škoda se vždy těžko materializuje, a proto se jen obtížně dá v těchto případech domáhat náhrady škody).

S výjimkou uvedených případů, kdy z osoby dlužníka či jiných skutkových okolností vyplývá, že podání insolvenčního návrhu je formou nátlaku, může být v případě insolvenčních návrhů podaných věřiteli obtížné odlišit, zda zahájené insolvenční řízení skončí prohlášením úpadku dlužníka se všemi důsledky (prodej aktiv a zánik firmy) nebo zda se jedná o zneužití práva, zejména v případě, kdy objednatel odmítá uhradit cenu provedených prací z důvodu, že tyto práce jsou provedeny nekvalitně a zhotovitel namísto uplatnění svého nároku žalobou podá návrh na zahájení insolvenčního řízení (čímž může výrazně poškodit objednatele v případě, že čerpá v souvislosti se stavbou úvěr u bankovní instituce).

#####S možností insolvence partnera se musí počítat

V dnešních smluvních vztazích mezi zhotovitelem a objednatelem (a to ať již ve vztazích mezi investorem a generálním dodavatelem nebo ve vztazích o úroveň níže mezi generálním dodavatelem a subdodavatelem) je třeba počítat s možností, že vůči druhému smluvnímu partnerovi bude zahájeno insolvenční řízení, a pro případ, že se tak stane, být na tuto eventualitu připraven. V okamžiku, kdy je vůči smluvnímu partnerovi podán insolvenční návrh, a tím zahájeno insolvenční řízení, je smluvní partner částečně omezen při nakládání se svým majetkem, které není obvyklé, nicméně zahájení insolvenčního řízení samo o sobě nebrání v plnění smluvních povinností, pokud je lze považovat za součást obvyklé podnikatelské činnosti smluvní strany.

V případě, že na základě zahájeného insolvenčního řízení bude rozhodnuto o úpadku, mohou být jakékoli pohledávky uplatněny pouze skrze přihlášku do příslušného řízení. V případě, že vůči úpadci je prohlášen konkurz jako jeden ze způsobů řešení insolvence, přechází oprávnění nakládat s majetkem úpadce na insolvenčního správce a jedná se navíc o jasný indikátor, že závazky úpadce jsou vyšší než jeho majetek, což mimo jiné znamená, že v případě přihlášení nezajištěné pohledávky bude její věřitel uspokojen pouze poměrně, a to zpravidla jen v rozsahu do několika procent hodnoty pohledávky.

Níže uvedené způsoby ochrany před úpadkem smluvního partnera jsou uvažovány z pozice objednatele, a to buď ve vztahu investora vůči generálnímu dodavateli, nebo generálního dodavatele vůči subdodavateli.

#####Insolvence před dokončením díla

Jako nejlepší prevence před rizikem úpadku smluvního partnera samozřejmě slouží pečlivý výběr takového smluvního partnera. Na druhou stranu, v současné době i zdánlivě ekonomicky silný a prověřený smluvní partner se může dostat vinou své vlastní chybné investiční politiky nebo vinou druhotné platební neschopnosti svých smluvních partnerů, vše kombinované se zpomalením ekonomiky a poklesem zakázek, do spirály vlastního zadlužení či platební neschopnosti, které mohou vyústit až v úpadek. Pro tyto případy je nutné, aby objednatel mohl ukončit smlouvu o dílo tehdy, když vůči zhotoviteli bude zahájeno insolvenční řízení. V tomto případě je na objednateli, aby posoudil ekonomickou stabilitu zhotovitele a smlouvu o dílo buď ukončil, a riskoval tak zpoždění výstavby do doby nalezení nového zhotovitele, nebo v ní pokračoval (zejména v případě nátlakového zahájení insolvence, jak bylo popsáno výše).

Pro případ ukončení smlouvy o dílo je potřeba ve smlouvě o dílo co nejvíce eliminovat možné spory o již dodaný anebo zapracovaný materiál a práce tak, aby bylo pokud možno jasné, kdo je vlastníkem na staveniště dodaného materiálu (ať již zapracovaného do stavby nebo nikoli) a jak budou vypořádány provedené práce. V případě, že úpadek zhotovitele bude v insolvenčním řízení potvrzen, bude insolvenční správce motivován, aby co nejvíce takového stavebního materiálu zahrnul do podstaty, a tím zvýšil výtěžnost při prodeji majetku zhotovitele jako úpadce. Z uvedených důvodů musí smlouva o dílo jednoznačně stanovit, že dílo (stavba) je od počátku ve vlastnictví objednatele a veškerý stavební materiál zajištěný zhotovitelem se stává vlastnictvím objednatele nikoli okamžikem zapracování do stavby (jak stanoví občanský zákoník), ale již v okamžiku dodání na staveniště.

Objednateli je pak jedno, zda cenu takového materiálu bude platit zhotoviteli (pokud nebude v úpadku), nebo insolvenčnímu správci (v případě úpadku), hlavní je, že v případě, že stavbu převezme jiný zhotovitel (pokud bude v důsledku úpadku ukončena smlouva s předchozím zhotovitelem), který bude moci plynule navázat na provádění díla, bude eliminováno výrazné zpoždění s dodávkou díla. Pro účely snazšího vypořádání v případě úpadku zhotovitele napomůže, pokud zhotoviteli bude cena za dílo hrazena v pravidelných splátkách v závislosti na postupu stavby (zpravidla jednou za měsíc).

#####Insolvence po dokončení díla

Po dokončení díla si objednatel obvykle ponechává určitou část zádržného, kterou srazil zhotoviteli z jednotlivých úhrad ceny díla, aby tímto zádržným zajistil povinnost zhotovitele řádně a včas odstraňovat v záruční době vady díla. Zádržné zpravidla činí 5 až 10 procent z ceny díla a je splatné po uplynutí záruční doby (většinou 5 let), pokud nebylo započteno dříve z důvodu porušení povinnosti zhotovitele odstraňovat záruční vady. Zádržné může být nahrazeno bankovní zárukou. V případě, že zádržné není nahrazeno bankovní zárukou a vůči zhotoviteli je prohlášen konkurz (jako jeden ze způsobů řešení úpadku zhotovitele), pak se pohledávka zhotovitele na vydání zádržného stává splatnou, a to k okamžiku prohlášení konkurzu, a objednatel je povinen uhradit zádržné insolvenčnímu správci.

Pokud je například záruční doba sjednána na 5 let a k prohlášení konkurzu dojde již v prvním roce této záruční doby, pak objednatel vyplatí zádržné insolvenčnímu správci, avšak de facto ztrácí své nároky vůči zhotoviteli, které by měl v případě výskytu vady v záruční době. Takto vzniklou vadu je nucen objednatel odstranit sám na své náklady a stavba se mu tímto prodražuje. Objednatel sice může do insolvenčního řízení přihlásit jako podmíněnou pohledávku svoji pohledávku za zhotovitelem z titulu odpovědnosti za vady díla, nicméně míra uspokojení takové pohledávky bude s ohledem na běžnou výtěžnost konkurzů velmi nízká. Aby objednatel předešel takovému stavu (předčasnému vrácení zádržného, které je navíc spojeno s nutností odstraňovat vady na své náklady), sjednává se ve smlouvách o dílo tzv. insolvenční doložka.

Účelem insolvenční doložky je dosažení takového stavu, kdy objednatel není povinen zhotoviteli vracet zádržné a za to se vzdává práva na odstranění vad v záruční době (které by stejně zhotovitel v úpadku již neodstranil, ale musel by si je odstranit objednatel na vlastní náklady). Konkrétně je insolvenční doložka strukturována tak, že v případě zahájení insolvenčního návrhu proti zhotoviteli je na objednateli, aby na základě znalosti obchodních vztahů posoudil pravděpodobnost existence úpadku na straně zhotovitele. V případě, že z ekonomických údajů o zhotoviteli bude vyplývat, že zhotovitel je v úpadku, pak objednatel uplatní práva z insolvenční doložky, a naopak v případě, kdy se bude jednat o insolvenční návrh podaný v rámci nátlaku na zhotovitele, objednatel svá práva neuplatní a bude pokračovat ve smluvních vztazích se zhotovitelem.

#####Pozornost je třeba věnovat jednotlivým ustanovením

V případě uplatnění práv z insolvenční doložky se objednatel jednostranně vzdá svých práv ze záruky. Tímto úkonem zaniknou nároky objednatele vůči zhotoviteli v případě výskytu vad a současně zaniká ujednání o záruční době. K zániku uvedených práv dochází v okamžiku doručení takového vzdání se práv zhotoviteli. Pro případ takového vzdání se práv ze záruky smluvní strany ve smlouvě o dílo tato práva dopředu ocení, a to paušální částkou, která odpovídá částce zádržného (to znamená, pokud zádržné činí pět procent z ceny díla, pak paušální částka, která představuje hodnotu záručních práv, činí také pět procent). K okamžiku vzdání se záručních práv pak objednateli vzniká právo na vydání paušální částky, která představuje hodnotu záručních práv, vůči zhotoviteli.

Současně je však objednatel povinen vydat zhotoviteli zádržné, a to z důvodu ukončení záruční doby, na kterou je zádržné vázáno. Ve stejný okamžik tedy vznikají objednateli a zhotoviteli vzájemné pohledávky ve stejné hodnotě. Pohledávky o stejné hodnotě jsou započteny a zanikají. Ve výsledku si objednatel ponechá zádržné a zhotovitel není povinen odstraňovat vady z důvodu zániku záruční doby. Při přípravě insolvenční doložky je třeba věnovat velkou pozornost jednotlivým ustanovením insolvenční doložky tak, aby celý systém řádně fungoval. Práva z insolvenční doložky je možné uplatnit pouze v období od zahájení insolvenčního řízení do rozhodnutí o úpadku, respektive v době, kdy je podle insolvenčního zákona možné provést zápočet proti pohledávkám dlužníka v insolvenčním řízení.

Při užívání insolvenční doložky je tedy nejdůležitější její řádná příprava odborníkem z řad právníků, následně vhodné ekonomické posouzení zhotovitele, pokud vůči němu bylo zahájeno insolvenční řízení, a v neposlední řadě formálně správný postup umožňující započtení v rámci insolvenčního řízení. Pokud jsou všechny podmínky splněny (v případě zahájení insolvenčního řízení proti zhotoviteli), pak aplikace insolvenční doložky objednateli jednoznačně sníží ztráty způsobené prohlášením úpadku zhotovitele po dokončení díla.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!