Daňová poradna | E15.cz

Daňová poradna

28. května 2009 • 09:54
Na dotazy odpovídá ing. Petr Kout, CSc. daňový poradce

Chystáme se uzavřít nájemní smlouvu na nebytové prostory pro naše podnikání. Součástí smlouvy bude dohoda, že nájemce zaplatí stavební úpravy a opravy a nějakou dobu nebude platit nájemné. Jaké daňové důsledky má tento postup?

V dotazu se vlastně jedná o úhradu nájemného v nepeněžní podobě na určitou dobu dopředu. Správné řešení je závislé na tom, zda nájemce vede (podvojné) účetnictví, nebo ne a obdobně zda vlastník vede účetnictví, nebo ne. Z toho mohou vyplynout čtyři možné situace: 1. Vlastník i nájemce vedou účetnictví - po skončení stavebních prací bude nájemce účtovat celkovou vynaloženou částku jako náklady příštích období, pronajímatel jako výnosy příštích období. Dále se u obou smluvních stran bude účtovat nájemné do nákladů (u nájemce) a do výnosů (u pronajímatele) podle smlouvy, tzn. ve výši příslušející na každý kalendářní měsíc - bude se jednat o zdanitelné výnosy a daňové náklady. 2. Vlastník vede účetnictví, nájemce vede daňovou evidenci - po skončení stavebních prací bude nájemce evidovat celkovou vynaloženou částku jako předplacené nájemné, tedy v plné výši jako daňový výdaj, pronajímatel bude účtovat o výnosech příštích období. Dále bude pronajímatel postupně účtovat nájemné do výnosů podle smlouvy, tzn. ve výši příslušející na každý kalendářní měsíc. 3. Vlastník nevede účetnictví, nájemce vede účetnictví - po skončení stavebních prací bude vlastník evidovat celkovou vynaloženou částku jako předplacené nájemné, tedy v plné výši jako daňový příjem, nájemce bude účtovat o nákladech příštích období. Dále bude nájemce postupně účtovat nájemné do nákladů podle smlouvy, tzn. ve výši příslušející na každý kalendářní měsíc. 4. Vlastník ani nájemce nevedou účetnictví - po skončení stavebních prací bude nájemce evidovat celkovou vynaloženou částku jako předplacené nájemné, tedy v plné výši jako daňový výdaj, vlastník bude evidovat celkovou vynaloženou částku jako předplacené nájemné, tedy v plné výši jako daňový příjem.

Na základě smlouvy o zprostředkování vzniká realitní kanceláři (RK) nárok na provizi. Provize má dvě části. Na první část provize vzniká nárok při zprostředkování prodeje nemovitosti. Za určitých smluvních podmínek vzniká RK nárok na druhou část provize. Podle RK byly splněny podmínky pro účtování obou částí provize. Zájemce však uznává pouze první část provize. Spor skončí u soudu. Má RK o další provizi účtovat ve výnosech a zdanit ji, i když neví, zda se prokáže nárok na ni?

Jedná se o častý dotaz a někdy i problém řešený při daňových kontrolách. Základní otázkou je, v jaké okamžiku se má účtovat o výnosech s dopadem na základ daně z příjmů? Z účetních zásad vyplývá, že o pohledávce (a souvztažně o výnosu) by se v souladu se zásadou opatrnosti mělo účtovat až v okamžiku, kdy je jisté, že pohledávka (a výnos) vznikly. Pokud je přesně známa částka, zaúčtuje se tato částka. Pokud je jistota, že pohledávka (a výnos) bude a v jakém účetním období bude, ale není známa přesná částka, účtuje se o pohledávce (a výnosu) přes dohadný účet aktivní. Proto by RK měla o pohledávce (a výnosu) účtovat až na základě pravomocného rozsudku soudu. Oporu v předpisech bychom mohli najít mj. v ustanovení § 3 zákona o účetnictví, v platném znění: (1) Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisejí (dále jen „účetní období“); není-li možno tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž zjistily uvedené skutečnosti. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8); přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí. Současně bychom dospěli ke stejnému závěru z pohledu zákona o daních z příjmů při aplikaci výkladu ministerstva financí uvedenému v Pokynu D-300 v části „k § 23“ bod 4: Pro zjištění základu daně se uplatní částky ovlivňující základ daně k rozhodnému datu, kterým je například v návaznosti na: a) vydané rozhodnutí soudu datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí…

V daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2008 jsem špatně pochopil nárok na slevy na děti. V důsledku toho jsem zapomněl uplatnit odpočet na nezletilé dítě své manželky (není moje). Mohu to nějak napravit dodatečně?

Máte možnost podat dodatečné daňové přiznání za rok 2008 a v něm zohlednit odpočet na dítě manželky. Dítě připíšete do tabulky na straně 3 tiskopisu a promítnete odpočet jako snížení daně, popřípadě jako daňový bonus.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!