Jak má bydlet senior? Němci na to jdou vědecky | E15.cz

Jak má bydlet senior? Němci na to jdou vědecky

29. července 2008 • 00:00
Demografické prognózy vycházejí z toho, že se v Evropě do roku 2050 značně zvýší počet obyvatel ve věku 65 let a starších, proti dnešku odhadem o 58 milionů osob neboli o 77 procent.

Ze všech věkových skupin se přitom relativně nejvíce zvýší počet velmi starých osob, tj. ve věku 80 let a starších. Tento vývoj má dopad prakticky na všechny oblasti každodenního života a zejména sféru bydlení staví před nové výzvy. Podle výzkumu starší lidé tráví čtyři pětiny času ve svých bytech, přičemž mnozí z nich potřebují nejen vyhovující bydlení, ale často též určitou – větší či menší – míru péče nebo pomoci při vykonávání běžných každodenních úkonů. Je zřejmé, že lidé starší 65 let se již neradi stěhují, proto je nutné, aby se o svém příštím bydlení rozhodovali s jistým předstihem, pokud možno ještě v době, než zcela ukončí svoji profesní dráhu. Byt by měl zajišťovat nejen pocit bezpečí, ale také patřičnou kvalitu života, jejímž důležitým prvkem je nezávislost a možnost svobodného rozhodování. V Německu se do hledání odpovídajících modelů samostatného bydlení pro seniory zapojili v rámci vládního programu specialisté z různých oborů, sociální a samosprávní úřady, nezávislá analytická pracoviště, developeři, média. Níže uvedené modelové typy bydlení pro seniory tvoří jen nepatrnou, nejčastěji uplatňovanou část širokého spektra řešení, která se nabízejí.

Soustřeďují se na takové formy bydlení, jež mají starším občanům umožnit žít samostatně. Nezahrnují proto velmi širokou škálu klasických domovů důchodců, stacionářů a jiných podobných kolektivních zařízení.

#####Servis na přání

Říká se mu také servisní byt (v Německu Betreutes Wohnen, doslova ošetřené bydlení), u nás tomuto pojmu zřejmě odpovídá dům s pečovatelskou službou, a je to nejrozšířenější forma seniorského bydlení, rozvíjená s různými obměnami kromě Německa také v Dánsku, Nizozemsku, Velké Británii či USA. Rozmanité typy bytových domů pro seniory vyrostly v posledních letech například v dolnosaském Lüneburgu. Rozdíly jsou v typu vlastnického či uživatelského vztahu, tedy v tom, zda jde o byt v osobním vlastnictví, případně byt družstevní, nebo o pronájem nemovitosti, která má jiného konkrétního vlastníka. Byty mohou být v samostatných domech, nebo mohou tvořit malá sídliště. Důležitým aspektem je standard takového bydlení a také tady široká nabídka vychází vstříc odlišným finančním možnostem a nárokům potenciálních klientů. U činžovních bytů bývají investoři různí: místní samospráva, veřejně prospěšná, sociálně orientovaná organizace, nadace, církevní instituce, soukromá firma; objevují se i smíšené formy, čili domy, v nichž jsou byty jak soukromě vlastněné, tak činžovní. V případě bytů v osobním vlastnictví přebírají roli investora a správce příští uživatelé nebo soukromý investor, který následně prodává byty klientům. Fungují také rozličné typy správy bytového fondu – společenství vlastníků, družstva, správa určité organizace.

#####Bydlení pouze pro seniory

Co se skrývá pod pojmem byty s pečovatelskou službou pro seniory?

Princip tohoto bydlení je v Německu a jiných evropských zemích podobný tomu, jak jej už známe i v České republice. Domy a jednotlivé místnosti se stavějí jako tzv. bezbariérové s přihlédnutím k aktuálním i příštím potřebám klientů, jejichž stav a pohyblivost se mohou zhoršovat. Nabídka je zpravidla zaměřena jen na osoby v důchodovém věku, to znamená nad 60–65 let, je proto vyloučeno, aby s nimi žili například mladší příbuzní. Takový byt pak lze sice zdědit, ale osoba, která není v důchodovém věku, v něm nemůže bydlet, může jej buď pronajmout, nebo prodat.

V takových domech si klient sám vybírá byt podle velikosti, nábytkem si jej zařizuje podle vlastního vkusu; pokud se dům teprve staví, může si příští uživatel předem zvolit rozvržení bytu. Souběžně s nájemní smlouvou je klientovi doručena dohoda o poskytování služeb, z nichž některé mohou být hrazeny paušálně. Jejich nabídka je zpravidla velmi různorodá, aby bylo možno vyhovět všem podle stupně jejich postižení. Servis poskytují většinou nevládní sociální či charitativní organizace. Obyvatelé domu mohou využívat společné prostory, jako jsou jídelny, klubovny a podobně, a mohou se účastnit programu trávení volného času, který se zde pro ně organizuje. Dům se samostatnými byty pro seniory musí splňovat určité požadavky z hlediska svého umístění, velikosti, vybavení. Má se za to, že by měl být stranou městského hluku a shonu, ale zároveň by v jeho blízkosti mělo být solidní zázemí, pokud jde o možnosti drobných nákupů a služeb, tj. kromě běžných prodejen též lékárna, kadeřnictví, banka, pošta, důležitá je dobrá dopravní obslužnost. Zároveň by před domem měl být příjemný terén, který by se dal upravit jako parčík nebo zahrada; celý objekt bývá zpravidla oplocen. V sousedním Německu se nejčastěji setkáme s nepříliš vysokými stavbami čítajícími 20 až 40 bytových jednotek; velký výtah a podjezdy pro vozíčkáře, protiskluzové podlahy a zábradlí jsou zde samozřejmostí. Obvyklá je hala s recepcí, která má buď nepřetržitý provoz, nebo v noci připojení k servisu „notruf“ čili nouzového volání. Společné prostory tvoří víceúčelový sál s kuchyňskou částí, sloužící k pořádání různých akcí a oslav, v běžných dnech pak jako čítárna nebo lobby; ve sklepě bývají k dispozici také rehabilitační prostory, prádelna, sušárna, fitness studio, někdy bazén, bowling a podobně. Byty jsou, jak jsme už řekli, různé velikosti, přizpůsobené individuálním potřebám uživatelů, koupelny jsou vybavené sprchovým koutem, alarmní zvonky po celém bytě, elektrické sporáky s časovým spínačem nebo vypínačem proudu při odchodu z bytu.

#####Nové řešení – skupinové bydlení

Jestliže výše popsaný model bydlení pro seniory se už v Česku také prosazuje, i když z finančního hlediska je zatím dostupný jen nevelké části starší populace, v sousedních zemích najdeme rovněž další novátorská řešení, která rozhodně stojí za pozornost.

Jedním z nich je model realizovaný nevládní sociální organizací Ambet v Braunschweigu (Brunšvik), největší metropolí mezi Berlínem a Hannoverem. Spočívá ve společném bydlení zpravidla čtyř starších osamělých žen, pro něž sociální pracovník z Ambetu hledá byt o rozloze kolem 180–200 m2, nejlépe v přízemí nebo v prvním patře. Následně uzavírá s majitelem dohodu o přizpůsobení bytového prostoru potřebám skupinového bydlení (Betreute Wohngruppen) a udává modelové požadavky na uspořádání takového bydlení. Po patřičných úpravách tvoří bytovou jednotku velký obývací pokoj a rovněž tak prostorná společná kuchyně, samostatné pokoje (kolem 25–30 m2) pro každou z žen, která si jej může zařídit vlastním nábytkem, příslušenství řešené tak, aby koupelna sloužila nejvýš dvěma osobám; byt je bezbariérový, vybavený bezpečnostními prvky. Pracovník Ambetu vybírá potenciální uživatelky bytu, s nimiž pak dlouhodobě komunikuje, a je tou osobou, která zároveň poskytuje drobné služby (nákupy, běžné opravy, pomoc s úklidem, dopravu) a jednou v týdnu s nimi tráví celý den. Projekt mimochodem počítá s bydlením na zkoušku pro případ, že by si klientky „nesedly“ a bylo nutné hledat náhradní varianty. Zatímco činži a jiné náklady spojené s bydlením platí členky skupiny každá podle rozlohy svého pokoje, část nákladů na servis pečovatele hradí obec ze sociálního fondu.

#####Generace pospolu

Samostatnost ve spojení s vícegenerační ideou, takový je motiv jiného typu seniorského bydlení. Dům obývaný lidmi mladými nebo mladšího středního věku – a hned vedle podobný nebo stejný, kde bydlí jejich rodiče či prarodiče. Najdeme je v částečně uzavřeném areálu, každopádně odděleném od ulice.

Dům určený seniorům je samozřejmě bezbariérový a má nadstandardní vybavení, pokud jde o různé bezpečnostní vymoženosti. Místo firemního servisu tady ovšem základní pečovatelskou službu vykonává rodina.

#####Samostatné byty při stacionáři

Další možností bydlení seniorů je spojení stacionáře se samostatnými byty pro starší osoby. Tento pilotní projekt realizuje v Berlíně Paritní sociální svaz. V duchu této koncepce byl sedmipodlažní panelový dům účelově rozdělen tak, že v nejvyšším patře je hospic, níže bydlí lidé vyžadující stálou péči, ještě níž je „pobytový“ dům pro seniory a na nejnižších podlažích je 30 samostatných dvou- až čtyřpokojových bytů. Toto řešení usnadňuje seniorům přístup ke specializované péči, rehabilitaci a zdravotní pomoci, dává jim pocit bezpečí a prospívá jejich integraci.

Zařízení spolupracuje se sousední mateřskou školou, takže v létě mohou děti a senioři pobývat v jednom místě. K dispozici jsou zde restaurace, kavárna, bazén, automobily k převozu obyvatel. Některé z výše popsaných modelů fungují již řadu let a osvědčily se, jiné jsou ve zkušební fázi; pro nás by bylo jistě zajímavé zjistit, jak jsou jednotlivé typy seniorského bydlení nákladné, a tedy případně dostupné širšímu okruhu zájemců – tyto údaje však nejsou běžně k dispozici.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!