FM - obor budoucnosti

1. července 2008 • 00:00
„Facility manažer je v celém světě chápán jako řídící pracovník, který musí ve své osobě spojovat odborníka s širokým polem znalostí (technických, procesních, ekonomických, humánních, ekologických, psychologických a etických), musí mít dostatečnou praxi, která mu zajistí bohaté praktické zkušenosti a musí denně prokazovat schopnost úsudku a odhadu při řešení často velice složitých vazeb.

„Facility manažer je v celém světě chápán jako řídící pracovník, který musí ve své osobě spojovat odborníka s širokým polem znalostí (technických, procesních, ekonomických, humánních, ekologických, psychologických a etických), musí mít dostatečnou praxi, která mu zajistí bohaté praktické zkušenosti a musí denně prokazovat schopnost úsudku a odhadu při řešení často velice složitých vazeb.

V našich podmínkách je často kladeno rovnítko mezi správcem objektu (většinou technikem) a facility manažerem.“ Z úvodní stránky IFMA, viz www. IFMA.cz Podle webových stránek sdružení IFMA si lze představit, o jakou profesi se jedná. Abychom zjistili aktuální informace o české IFMA, o outsourcingových službách v ČR, tak Realit vyzpovídal prezidenta české pobočky IFMA, ing. Bohuslava Kyjánka, jemuž přátelé neřeknou jinak než Bob.

Je určeno členství IFMA jen správcům nemovitosti? Můžeme specifikovat, kdo se může stát členem?

Pojem správce nemovitostí se nekryje zcela s náplní práce facilitiy manažera. Správce odpovídá spíše za technickou stránku budovy a facility manažer má širší roli spočívající třeba v tom, že by měl optimalizovat, kolik kancelářských ploch firma potřebuje, zda jsou kanceláře správně vybavené a tak dále. IFMA je profesní sdružení, což samo o sobě už napovídá, že se tam sdružují lidé, které profesionálně ten obor zajímá. Ale IFMA je otevřená organizace, kdy členem se může stát kdokoli. Soubor činností souvisí se spoustou dalších - od návrhu architekta až po property management. Je tam široké pole působnosti a pronikání do dalších souvisejících oborů.

A kolik má IFMA členů?

IFMA oslaví v příštím roce desetileté fungování v ČR a dnes má kolem 60 členů. Ten počet je víceméně stabilní už nějakou dobu, protože ČR generuje určitý omezený počet lidí a firem, který tento obor zajímá, a řekl bych, že IFMA je reprezentantem tohoto oboru.

Když vezmete procentuálně, jak je IFMA poskládaná?

IFMA pokrývá dvě profesní skupiny. Jednak jsou to poskytovatelé služeb FM, a na druhé straně IFMA sdružuje i členy, osoby z velkých firem, které problematiku FM řeší pro svoji společnost. Příkladem může být viceprezidentka IFMA Lucie Ryjáčková, která byla dlouhou dobu zodpovědná za správu nemovitostí pro Vodafone. Proč se mají společnosti sdružovat v IFMA? Jaké výhody vyplývají z členství v asociaci? IFMA vznikla v USA, v zemi, kde FM je nejdál a mají tam s oborem největší zkušenosti. Nejdůležitější je, že člověk získává velkou řadu informací z oboru - o trendech, o tom, co se daří a nedaří. To je pro každého člena zajímavé. IFMA sdružuje lidi, kteří se oboru profesionálně věnují. Člen má příležitost navazovat kontakty, které potřebuje, rozšiřuje si informace, které využije pro svoji práci .

Jakým způsobem funguje komunikace?

… Dále organizuje odborné konference, nejvýznamnější je podzimní Týden FM.

IFMA při této příležitosti pořádá i soutěž FM AWARDS, jak se vybírají nejlepší?

Týden FM je odbornou konferencí, považujeme ho za vlajkovou loď a při té příležitosti je vyhlášena FM Awards, kde jsou tři kategorie - nejlepší projekt v oboru FM, Facility manažer daného roku a nejlepší studentská práce. Ta studentská kategorie vyplynula z potřeby, neboť na některých vysokých školách se zavádějí obory pro specializaci FM a pro studující je to vlastně vstup do praxe.

Odborná komise je každý rok jiná, je reprezentativní, jsou tam lidé mimo obor FM, například architekti, poradenské firmy. Kde se vychovávají - myslím vzdělávají - specialisté na FM?

Se systematickým vzděláváním se začalo poměrně nedávno, protože obor je brán stále jako nový, i když to není moje mínění. V současné době se vyučuje na čtyřech vysokých školách, nejdále je Vysoká škola báňská v Ostravě a VŠE v Praze. Tam skutečně existuje studijní obor FM. Na ČVUT mají předměty tohoto charakteru, ale ne samostatný obor.

Chystá IFMA nějaké novinky?

Zůstal bych v oboru vzdělávání. Bavili jsme se o lidech, kteří teprve vstoupí do praxe a budou mít tuto specializaci. Ale je tu mnoho lidí, kteří v oboru pracují a nemohou využít systematického vzdělávání. Kolega Ondřej Štrup je v tomto směru velmi aktivní a věřím, že se v co nejkratší době podaří připravit vzdělávání lidí z praxe. Byli bychom rádi, kdyby se podařilo rozběhnout certifikované vzdělávání pod záštitou IFMA.

Nyní ke stavu FM z obecnějšího pohledu: Trendem je věnovat se svému hlavnímu poslání a ostatní - vedlejší činnosti - si objednat zvenku. Jak to funguje u nás?

Nejdramatičtější posun - v nabídce služeb outsourcingu - nastal na začátku tohoto desetiletí. V tento okamžik již firmy nepřemýšlejí, zda outsourcovat - to mají rozmyšleno, že ano, spíše všichni hledají tu správnou míru. Můžete outsourcovat všechno, ale někdy firmy dospěly k názoru, že to přehnaly, že udělaly příliš velký zásah dovnitř organizace a některé outsourcované činnosti přehodnocují. Každý hledá tu optimální míru.

Co je klasikou outsourcované služby?

Dnes existuje minimum firem, které si provádějí úklid vlastními prostředky. Ostraha je tou další nejobvyklejší nabízenou službou. Složitější věcí je logistika a údržba. To již zasahuje do nejvnitřnějšího chodu organizace a některé věci mohou být strategické - například outsourcovat údržbu výrobních strojů je riskantní, dáváte se všanc lidem mimo organizaci.

Pokud něco v ekonomice ČR nefungovalo, tak víme, že to byly a jsou služby. A služby jsou postaveny na přístupu lidí. Copak to jde změnit?

Jsem optimistou a myslím si, že už velký kus práce je za námi. ČR je standardním členem Evropské unie, takže sem přichází zahraniční kapitál, který požaduje služby, na něž je zvyklý a které považuje za standard. Tady mu musíme být schopni vyhovět, naučit se je a držet na určité úrovni. Například banky, ty využívají outsourcingu poměrně hodně. A třeba Česká spořitelna požaduje služby, na něž je zvyklá Erste Bank ve Vídni. To je pro tento obor velmi kultivující.

Dnes mají profese spojené se správou budov naplněné kapacity, všude se staví, takže jsou plně využity úklidové firmy, řemeslné práce, interiérová studia, architekti… A firmy nepočítají, že se musejí vracet k reklamacím. Bývají dost často a je to znovu o lidském kádru. Co pro to může udělat IFMA?

FM je odpovědný za fungující objekt, ale je zde prostor pro zapojení FM manažera již v období přípravy a výstavby. Když například komunikuje architekt již na začátku své práce s FM, tak nemusí docházet k věcem - uvedu příklad - na pobočce jedné banky je v recepci pobočky osvětlení zavěšeno ve výšce 5 metrů a je pod skleněnou deskou. To znamená, chceli tam údržba vyměnit zářivku, tak musí přijet plošina, skleněnou desku sundat… to je operace, která vyřadí z provozu celou pobočku. Architektonicky je to zajímavé řešení, ale prakticky se ta budova nedá udržovat. Tam je, řekl bych, nedomyšlenost původního návrhu. Na druhou stranu uvedu velmi dobrou spolupráci při přípravě nového objektu ústředí pro ČSOB, kde měli architekti konzultanta, který měl zkušenosti se správou, například se podařilo zachytit - opravit v projektu jeden vjezd, do něhož by nezajel popelářský vůz. Drobnost, ale při provozu téměř neřešitelný problém.

Existuje nějaká analýza, jak je u nás outsourcing využíván?

Informace jsou jen dílčí a nenavazují na sebe. Je přechodná doba, v níž se strategie firem rychle mění a nejsou k dispozici data, která by se dala srovnat. Průzkumy pro svoje klienty provádí Deloitte, ti ho monitorují. V rámci IFMA máme záměr připravit průzkum u našich členů, abychom získali srovnatelné informace.

Lze zahraniční zkušenosti zasadit do našeho prostředí a rovnou využít?

Obecně bych řekl ano, v oblasti efektivnosti nákladů přemýšlejí firmy stejně. Existují určitá specifika a nejvýznamnější je legislativa, protože tam jsou různé předpisy. Např. v technických normách FM jsou velké rozdíly, ale pro Ameriku je to věc nepochopitelná, protože stejná pravidla platí po celé Americe. Staví-li si však firma svoji pobočku v Evropě, tak už naráží na jiná pravidla a třeba protipožární předpisy jsou zcela odlišné. V čem se můžeme nejvíc přiučit? Určitě je to oblast ochrany životního prostředí a problematika související. Budovy sice slouží dobře svému účelu, ale mohou být vůči životnímu prostředí nepřívětivé a mají velkou spotřebu energie.

Profesí jste pochopitelně FM, v čem vidíte největší rezervy v českém prostředí?

Navážu na svoji předchozí větu, je to energetická efektivnost. Spousta firem prožívá šok z růstu energií vůbec a dnes budovy nejsou srovnatelné se standardy, které mají být. Je třeba napnout síly a ať už technickými či organizačními prostředky, lze dosáhnout velkých výsledků.

A teď vizionářsky k oboru facility management …

Dnes je to již obor respektovaný a má to význam pro všechny firmy. Kdybych mohl nahlédnout do doby za deset let, tak věřím, že bude podstatně efektivnější a lepší příprava kádrů pro obor. A teď mám na mysli především technické řemeslné práce. Oboru údržbář se nikdo neučí a naše odborné učňovské školství je na začátku. Moje vize je taková, že budou existovat obory vzdělávání i na té nižší úrovni, protože tahle práce je zrovna tak nezastupitelná, jako ta pozice nejvyšší.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!