Firmy v době krize šetří na provozních nákladech

1. listopadu 2010 • 11:31
Ekonomická krize se projevila na českém trhu mimo jiné v tom, že se firmy snaží maximálně snížit své provozní náklady. Pocítily to i firmy poskytující služby facility managementu. Podle ředitele odboru Strategický obchod společnosti OKIN GROUP Tomáše Poláka však může přinést snížení nákladů právě outsourcing podpůrných činností, jako je technická správa nemovitostí.

Na českém trhu FM služeb se pohybujete poměrně dlouhou dobu, jak hodnotíte jeho současný vývoj?

Trh je samozřejmě jiný než před dvěma třemi lety. Objevují se na něm noví hráči, pokračují fúze a akvizice, mění se majitelé některých firem. Řekl bych, že se možná trochu zostřuje konkurence, pozitivní je množství příležitostí na trhu, je tady stále velké množství potenciálních zákazníků, kteří si služby dělají sami. Ti „pokrokovější“, kteří mají služby již outsourcované, přemýšlejí, jak je outsourcovat efektivněji, levněji a výhodněji, jak je spojit či naopak rozdělit. U těch ostatních je naším cílem určitá osvěta. Snažíme se jim třeba ukázat, v čem je výhoda outsourcingu a co jim přinese. V tomto pohybu na dvou prakticky odlišných trzích tkví to kouzlo facility managementu.

Když jste mluvil o konsolidaci trhu, existuje na trhu pár silných hráčů, kteří skupují menší firmy. Bude tento trend pokračovat?

Myslím si, že určitě ano. Můžeme také čekat vstup dalších zahraničních poskytovatelů FM služeb na český trh, kteří ale občas mají velké oči a myslí si, že za rok „převálcují“ trh. Tak jednoduché to ale není. Některé podobné firmy jsou tady již druhým či třetím rokem a slyšíme o nich v podstatě jen velmi okrajově. Není to tak úplně jednoduché, není čím trh převálcovat, ani cenou, ani kvalitou, či komplexností nabízených služeb. Český trh není tak veliký a nečeká tady zákaznický objem na to, až někdo přijde a řekne, že my jsme například Američané, děláme to tak a tak a všichni to budou dělat tímto způsobem. Určitě tady další pohyb na trhu dodavatelů bude, jsou tady firmy, které jsou na prodej, očekávám třeba slučování firem z technické správy s firmami úklidovými.

Jaký je dnes přístup zákazníků, snaží se na službách šetřit, nebo slyší na to, že právě díky outsourcingu ušetří?

Snaží se na těch službách dále šetřit. Místo každý den uklízíme třeba jen dvakrát týdně, místo jednou za měsíc je hloubkový úklid jednou za půl roku, a to pokud možno zadarmo. Na to, že jim naše služby ušetří, moc neslyší. My máme jen omezené možnosti je přesvědčit o tom, že tomu tak skutečně bude. Stále se setkáváme s argumentem „já na outsourcing nemám peníze“. Naši noví zákazníci však dokazují, že naše pojetí a koncepce, zejména integrovaného facility managementu, má úspěch a perspektivu.

Jste ve společnosti OKIN GROUP zodpovědný za mezinárodní obchod. Jak se liší trh FM v zemích, kde OKIN působí, od toho českého?

[file:7563:small:right]

Proto nemůžeme mluvit s pracovníkem na této řídící úrovni, ale jedině s majitelem firmy či s generálním ředitelem. V Rusku i na Ukrajině je ale také velká skupina firem, v jejichž čele stojí mladí lidé, kteří za sebou mají často studia nebo pracovní pobyt v zahraničí a mají poměrně velmi dobré ponětí o facility managementu. A to je naše cílová skupina, spolu s mezinárodními firmami. Naše argumenty musí padnout na úrodnou půdu.

Rusko a Ukrajina měly dlouho pověst zemí, kde se příliš nehledí na nějaké zákony a kde rozhodují jiná kritéria. Platí to stále?

Myslím si, že pokud jde o legislativu a její dodržování, není to nijak tragické. Je pravda, že zde existuje množství různých předpisů a nařízení, v tomto směru je to výrazně složitější než u nás, ale právě proto tam máme lokální administrativu, která tyto problémy zná a dokáže se jim přizpůsobit. Například v Rusku je nutné v každé oblasti-kraji, kde máme zakázky, mít svou kancelář. Musíme v tom umět takzvaně chodit, jen to jen trochu administrativně náročnější.

Zatím máme zakázky pouze kolem Moskvy a Jekatěrinburgu, ale momentálně jednáme s dalšími zákazníky z jiných oblastí a v případě dohody tam kancelář založíme. Chod poboček zde řídí již Rusové, ale jsou tam vždy provozní ředitelé z českého OKINU, kteří tam přenášejí naše know-how. Metodiku přenášíme i do dalších zemí, kde dnes působíme, tedy na Slovensko, Ukrajinu, do Bulharska a do Švédska. Strategie OKINU je podnikat na východních trzích a být tam partnerem západoevropských firem.

Zajišťujete služby na území ČR vlastními lidmi, nebo najímáte subdodavatele?

Z velké části vlastními lidmi, ať už jde třeba o technickou správu, úklid, recepční služby nebo kancelářskou podporu. Najímáme pouze služby ostrahy. Nyní máme například i poměrně velké vlastní oddělení energetického managementu, kde se devět lidí snaží jednak vyjednávat lepší podmínky s distributorem elektrické energie, jednak postupně přicházet aktivně s různými návrhy na úspory energií. Například ve společnosti Philip Morris jsme navrhli celkem dvanáct možných oblastí úspory energie. Stejné návrhy pak přenášíme do Philip Morris na Ukrajině a k dalším zákazníkům.

Dají se tyto návrhy nějak zobecnit a použít pro další firmy, nebo je to vždy otázka té dané firmy?

Určitě se zobecnit dají, koncepty jsou obecné, ale ne každý se hodí pro každou firmu. V tomto případě mluvíme o průmyslových závodech.

OKIN je pár měsíců členem České rady pro šetrné budovy. Co to pro vás znamená?

OKIN chce být a je lídrem na trhu facility managementu a být lídrem znamená přicházet s novými pohledy, novými náměty, novými přístupy, novými myšlenkami. Jedna z nich je obsluha zelených budov. OKIN obsluhuje dvě zelené budovy v České republice – hlavní budovu ČSOB v Praze a Nordica v Ostravě. Nadefinovali jsme si, jaký je rozdíl v obsluze zelených a nezelených budov, chceme tyto služby nabízet architektům a developerům budoucích zelených budov a chceme to s nimi konzultovat už při projektování a stavbě. Rovněž tak chceme radit vlastníkům nezelených budov, kteří by chtěli alespoň trochu zajistit to, aby se jejich budova přiblížila nízkoenergetickému standardu. Chceme takovým vlastníkům nabídnout řešení, které by pro ně bylo přijatelné i finančně.

Slyší zákazníci na to, že musí investovat určitou částku, aby následně ušetřili za energie?

Je to samozřejmě různé. Jsou firmy, které na to slyší, a jiné zatím ne. Záleží na tom, zda řeknete, že musí investovat pět milionů, které se vrátí za 20 let, nebo že když investují půl milionu korun, vrátí se jim to za tři roky. Na první případ neslyší asi nikdo, na to druhé už ano.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!