Ekologické bydlení jako módní trend

27. února 2009 • 10:51
Čím více se hovoří o tzv. syndromu nemocných budov (Sick Building Syndrome - SBS), tím více se klade důraz na ekologické bydlení. Odborných výkladů je mnoho, prodejních argumentů ještě více.

Nové tisíciletí se kromě mnoha pozitiv vyznačuje také spěchem, bolestmi hlavy, alergiemi či podrážděním. Pro bydlení hledáme stále častěji klidná místa -podle dostupných průzkumů nejraději někde za městem, v zeleni, avšak v dosahu všech služeb. Hromadně utíkáme před syndromem nemoci z budov (Building Related Illness -BRI), jak jej nazývají lékaři a hygienici. Také stavebníci a prodejci nemovitostí se snaží vyhovět a my opouštíme staré oprýskané zástavby, abychom objevili tzv. ekologické bydlení s dobou adresou.

#####Rozdílné definice

Zájem spotřebitelů o určitý produkt (či fenomén) vzbuzuje přirozeně i zájem prodejců. Hledání argumentů je však rozdílné. Miroslav Jokl ve své knize s názvem Teorie vnitřního prostředí budov shrnuje kvalitní ekologické bydlení do několika bodů a porovnává postoje veřejnosti v nejrůznějších státech. V případě Spojených států uvádí jako hlavní atributy vhodnou orientaci bytu ke světovým stranám (v zimě proslunění, v létě naopak nutná ochrana před sluncem), dostatečné tepelněizolační a akumulační vlastnosti budov, zabezpečující jak tepelněvlhkostní pohodu, tak přijatelné náklady na vytápění a chlazení interiéru; důležité je rovněž splnění hygienických požadavků na prostředí, tj. na jeho fyzikální a chemické vlastnosti, dostatečná ochrana před větrem, ale na druhé straně i možnost využívání větrné energie, ochrana před zvědavými zraky sousedů (vytvoření pocitu bezpečnosti a soukromí, možnosti společenských kontaktů, tj. zda existuje v sousedství sociální struktura, která umožňuje soužití lidí všech věkových skupin, možnost nalezení domova (možnost vytvoření vztahu k místnímu společenství a krajině), přijatelná vzdálenost cesty do zaměstnání, vlastní zahrada, popřípadě vhodný hospodářský objekt pro chov domácího zvířectva.

#####Preferují se přírodní materiály

Poněkud realističtější požadavky přinesla veřejná anketa mezi ženami v domácnosti v Německu, jejíž výsledky shrnul Miroslav Jokl do následujících bodů: 1. světlý byt, 2. prostorný byt, 3. komfortní vybavení, 4. slunný byt, 5. klidný byt, 6. výhodné uspořádání, 7. existence balkonu či terasy, 8. výhodná poloha z hlediska dopravy, 9. pěkný výhled, 10. do bytu nelze nahlížet zvenku. Ve vyspělých evropských státech k těmto požadavkům ještě přistupuje preference přírodních materiálů - stavebních konstrukcí zvláště ze dřeva, cihel a z přírodního kamene, používání včelího vosku místo nátěrových hmot, korku místo tapet atd. Vznikl nový obor, který se touto problematikou zabývá, tzv. stavební biologie (Baubiologie). U nás se zatím omezuje pouze na preferování cihlových staveb před panelovými z betonových armovaných desek a přednostní používání vodou ředitelných nátěrových hmot před syntetickými. „Výzkum předních vědeckých pracovišť na tomto poli ukazuje, že i když nelze označit panelové domy za zdravotně závadné, cihlové domy mají své nesporné přednosti, například ve vyšší kvalitě vnitřního prostředí. V Česku jsou, v rozporu s mezinárodními zvyklostmi, za stavební biologii zaměňovány biologické faktory prostředí (mikroorganismy, členovci, hlodavci), které ohrožují nejen člověka, ale i degradují stavební konstrukce,“ uvádí dále Miroslav Jokl.

#####Zelené střechy i u českých staveb

Také čeští developeři se snaží nabízet projekty srovnatelné s ekonomicky a kulturně vyspělými státy. Ne vždy jsou totiž uživateli poněkud skromní Češi, ale také cizinci vyžadující jistý standard. Potvrzuje to i Milan Ganik, který přivezl do Čech „americký standard“ v podobě projektu s názvem Central Park Praha. Areál s 520 byty se staví na okraji pražského parku Parukářka a zelené plochy zde mají podle slov hlavního architekta hned několik funkcí: mimo jiné vymezují vnitřní park, mají docílit dojmu, že park vybíhá až k terasám domů, skrývají část architektury a akusticky a tepelně změkčují prostředí.

Bydlení u zelené plochy takového rozsahu je samo o sobě pro rezidenty atraktivní, ale ani v samotném projektu se na dostatek živé vegetace nezapomíná. Nabízejí se tak kromě rezidencí ve věžích také terasové viladomy přímo spojené s parkem, které se pokrývají speciálními zelenými koberci. Vegetační vrstva chrání stavební materiály střech před slunečním zářením a izoluje teplo. Opomenout nelze ani estetickou, psychologickou a sociální funkci zeleně. „Zeleně ve městech ubývá na úkor výstavby, dopravy, letních teras, zahrádek a markýz. Je nutné najít alternativu a zelené střechy jsou jednou z možností, jak udržet městské mikroklima v rovnováze,“ podotýká Milan Ganik, developer projektu, který myšlenku ekologického konceptu prosadil.

#####Levné a ekologické zdroje energie

Druhým požadavkem, který se často objevuje u zájemců o bydlení, jsou levné a ekologicky šetrné zdroje energie. Příkladem bývají severské státy. „Ve Švédsku jsou ekologičtí stavitelé v podstatě všichni stavebníci. Přírodní stavební materiály, tepelná čerpadla, extrémní zateplení a řízené větrání jsou standardem. Finanční zvýhodnění z toho nemají žádné, ale dýchají díky úsporám energií a emisí naprosto čistý vzduch, a to nejen doma, ale i ve městech,“ uvádí Marek Bláha ze společnosti Tepelná čerpadla IVT. Přestože se velké množství developerských projektů honosí názvem ekologické bydlení, není u nás podle slov Marka Bláhy dostatečné povědomí o tom, co to vlastně je. „Mnozí lidé si pod tímto termínem představují dům ze slámy, vytápěný šiškami, stojící někde na samotě u lesa. I když lze postavit ekologický dům z přírodních materiálů, který bude přírodu zatěžovat opravdu minimálně, není to pro většinu stavebníků zajímavé. Z pohledu dodavatele technologií vnímám ekologický dům jako objekt, ve kterém se neplýtvá energiemi, a to jak využitím vnitřních a vnějších energetických zisků, tak moderních technologií šetřících energii a přírodu, jako jsou tepelná čerpadla nebo řízené větrání,“ upřesňuje Bláha. Pojem ekologické stavebnictví pak dále rozvíjí podobně jako Miroslav Jokl a Milan Gánik - nad ekologií se zamýšlí ve všech fázích výstavby. Od umístění stavby, abychom nemuseli daleko dojíždět autem do práce, přes orientaci domu ke slunci, které může pomáhat s vytápěním, přes volbu úsporných technologií až po chování obyvatel v novém domě, třídění odpadů a podobně. Reálnou cestou je tedy hledání stále nových efektivních metod, jak šetřit životní prostředí a jak snižovat energetickou náročnost realizace a následného provozu staveb. Ve sporné stavební terminologii nového tisíciletí se dokonce objevují takové termíny, jako jsou inteligentní budovy (IB), jež by měly dávat pevnou záruku poskytovaných služeb a správy budovy s pomocí digitálních technologií, vždy s důrazem na výrazný přínos v oblastech úspor provozních nákladů, dlouhodobé flexibility prostorů a jejich uživatelského komfortu a z hlediska ekologie na významné snížení energetické náročnosti. Objekty se vyznačují tzv. integrovaným managementem, tj. sjednocenými systémy řízení (technika prostředí, komunikace, energetika), zabezpečením (kontrola přístupu, požární ochrana, bezpečnostní systém) a správou budovy (údržba, plánování, pronájem, inventář) včetně odpovídajících služeb (telefonní centrála, poštovní a kancelářské služby, úklid).

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!