Dražit se v Česku dá hned v několika dražebních režimech | E15.cz

Dražit se v Česku dá hned v několika dražebních režimech

9. prosince 2010 • 15:21
Mnoho dotazů v dražební poradně se stále týká základních otázek spojených s prováděním dražby. Někteří tazatelé stále nemají ani základní představu o tom, jak vlastně vypadá taková dražba a jak se vůbec provádí podle platné české legislativy.

Následující příspěvek stručně rekapituluje možné režimy dražeb. Provádění dražeb je možné dle platné české legislativy v těchto základních režimech - podle občanského soudního řádu (OSŘ - zák. č. 99/1963 Sb., v platném znění), podle zákona o soudních exekutorech (zák. č. 120/2001 Sb., v platném znění), kde se postupuje dle OSŘ, podle zákona o správě daní (zák. č. 337/1992 Sb., v platném znění), kde se postupuje dle OSŘ, podle zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb., v platném znění), podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu, kde se postupuje dle zákona o veřejných dražbách, podle celního zákona, kde se postupuje dle zákona o veřejných dražbách a podle zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému majetku (zákon č. 229/1991 Sb., v platném znění), kde se postupuje dle nařízení vlády č. 239/1993 Sb., kterým se stanoví způsob vyhlášení a provedení dražby zemědělského majetku.

Občanský soudní řád definuje postup při konání dražeb movitých věcí (§ 323 a násl. OSŘ), věcí nemovitých (§ 335 a násl. OSŘ) i prodej podniku. Podle tohoto zákonného předpisu jsou také organizovány dražby prováděné podle zákona o exekutorech a zákona o správě daní a poplatků.

#####Dražba movitých věcí

Po zajištění předmětů dražby a stanovení jejich ceny se tyto movité věci draží buď přímo v místě, kde tyto věci jsou, nebo u soudu, popř. na jiném vhodném místě (§ 328 OSŘ). Čas a místo konání dražby se oznámí povinnému, manželu povinného, orgánu obce (např. obecní, městský úřad), v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se konání této dražby uveřejní způsobem v místě obvyklým, což zákon blíže nedefinuje. Dražbu provádí vykonatel, a to podle platného jednacího řádu - vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR (vyhl. č. 37/1992 Sb.).

Nejnižší podání činí jednu třetinu odhadní nebo úředně stanovené ceny. Vlastní průběh dražby je dán § 59 a násl. shora uvedené vyhlášky. Minimální příhoz činí nejméně 50 korun. Dražba movité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy „poprvé, podruhé“ činí vyšší podání. Není-li další podání, vykonavatel upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy „potřetí“ příklep. Jestliže bezprostředně po skončení shora uvedeného postupu neučiní žádný z dražitelů vyšší podání, vykonavatel udělí příklep tomu dražiteli, který učinil nejvyšší podání.

#####Dražba nemovitých věcí

Dražba nemovitých věcí se provádí dle § 335 a násl. OSŘ. Po právní moci usnesení o ceně, tj. stanovení v místě a čase ceny obvyklé po odečtení závad váznoucích na předmětu dražby, soud nařídí dražební jednání (dražbu) formou usnesení, kde ve výroku tohoto usnesení (dražební vyhlášce) uvede podstatné informace týkající se vlastního průběhu dražby (§ 336b OSŘ), čas a místo dražebního jednání, označení předmětu dražby, výslednou cenu a výši nejnižšího podání, které tvoří dvě třetiny této výsledné ceny, výši jistoty (je stanovena nejvýše ve výši tří čtvrtin nejnižšího podání) a způsoby jejího zaplacení, práva a závady na předmětu dražby, výzvu a upozornění (podrobně § 336b OSŘ).

Dražební vyhláška je doručena oprávněnému, povinnému a dalším osobám uvedeným v § 336c OSŘ. Kromě toho je dražební vyhláška (nebo její podstatný obsah) zveřejněna na úřední desce soudu a úřední desce obecního úřadu, kde se dražená nemovitost nachází. V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah zveřejnit v tisku či jiným vhodným způsobem. Dražbu lze uskutečnit v místě, kde se nachází nemovitost, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě, a to až po 30 dnech po dni vydání dražební vyhlášky. Dražební jednání (dražbu) může řídit jen soudce, přičemž jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření a pokynů soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu. Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání. Dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep.

#####Provádění dražeb podle zákona o veřejných dražbách

Zákon o veřejných dražbách je nejpodrobnějším právním předpisem, který upravuje provádění dražeb mimo výkon soudního rozhodnutí, tj. konání dražby dle občanského soudního řádu. Jeho nespornou výhodou je to, že velmi pregnantně definuje pojem dražba a další související pojmy a popisuje přípravu, průběh a vypořádání dobrovolné a nedobrovolné dražby včetně povinností všech relevantních subjektů, mj. dražebníka, navrhovatele, ale i účastníků dražeb a dalších osob. Další jeho výhodou je i to, že zakotvuje plnění informačních povinností dražebníka mj. i s využitím institutu Centrální adresy jako jediného místa, kde jsou na internetu (tj. ve veřejně přístupném informačním systému) uveřejněny informace určené tímto zákonem o dražbách nebo informace poskytnuté dobrovolně ostatními účastníky dražeb.

Správcem této Centrální adresy je Česká pošta, s. p. (viz www.centralniadresa.cz). Tím tento zákon přispívá k velké transparentnosti celého dražebního procesu, jestliže si např. uvědomíme, že v režimu konání dražeb dle OSŘ není takováto informační povinnost vůbec zakotvena, a tedy soudy, exekutoři či finanční úřady nemají povinnost zveřejnit dražební vyhlášku na Centrální adrese. Podle zákona o veřejných dražbách se provádějí především dražby dobrovolné a nedobrovolné věcí a práv, které nejsou tímto zákonem vyloučeny, zabaveného zboží celním úřadem a cenných papírů, a to při zpeněžování konkurzní podstaty úpadce či dle obchodního zákoníku (nepřevzaté akcie) či zákona o podnikání na kapitálovém trhu.

#####Provádění dražeb podle zákonů o privatizaci

V minulosti se pořádání dražeb řídilo i zákonem o malé a velké privatizaci a vyhláškou o veřejných dražbách při převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby a o vstupném na tyto dražby. Především zákon o malé privatizaci odstartoval velké množství dražeb, které byly organizovány podle shora uvedené vyhlášky. V současné době již zákon o malé privatizaci nemůže být v praxi uplatněn, ale přesto jeho prováděcí vyhláška, která nebyla zrušena, „slouží“ jako „směrnice“ pro konání dražeb dle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění, a to v řízení o vypořádání pohledávky dle § 33c tohoto zákona.

Zákon o velké privatizaci byl několikrát novelizován. V současné době je tento zákon uplatňován zejména při převodu majetkových účastí státu. Je-li prodej uskutečňován ve veřejné dražbě, postupuje se přiměřeně jako při převodu majetku státu podle zvláštních předpisů (§ 14). Dražby se nejprve konaly dle zák. č. 427/1991, ale fakticky dle jeho prováděcí vyhlášky 535/1990 Sb. Od účinnosti zákona o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb.), tj. od 1. května 2000, se postupuje podle tohoto zvláštního předpisu.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!