Dražební poradna | E15.cz

Dražební poradna

13. května 2011 • 08:32
Kdo kontroluje, aby prodej nemovitosti dražbou proběhl řádně a nemovitost nebyla prodána pod cenou?

#####Tato rubrika vzniká ve spolupráci s Českou asociací dražebníků

Kdo kontroluje, aby prodej nemovitosti dražbou proběhl řádně a nemovitost nebyla prodána pod cenou?

V České republice existují dva režimy provádění dražeb, jak již bylo podrobně na stránkách časopisu REALIT několikrát uvedeno. V prvním případě se veřejná dražba koná podle Občanského soudního řádu (zák. č. 99/1963 Sb., v platném znění), podle kterého postupují soudy, exekutoři a finanční úřady. V tomto případě jde o dražby nedobrovolné a průběh těchto dražeb přímo nikdo nekontroluje. Navíc neexistuje centrální evidence dražeb konaných dle OSŘ. Druhý režim dražební činnosti je zakotven v zákonu o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb., v platném znění – ZVD), kde je výkon kontroly provádění dražeb explicitně upraven a existuje i dle tohoto zákona centrální evidence všech dražeb (dobrovolných i nedobrovolných) konaných dle ZVD, a to na centrální adrese (www.centralniadresa.cz), kterou provozuje Česká pošta. V § 7 je uvedeno, že kontrolu dodržování podmínek pro organizování a provádění dražeb podle ZVD provádí Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

Protože provádění veřejných dražeb je živnost, vztahuje se na ni i živnostenský zákon. Jinými slovy, jako kontrolní pracovníky je možné na dražbě „potkat“ buď pracovníky Odboru veřejných dražeb MMR (nejčastěji), nebo pracovníky příslušného živnostenského úřadu (velmi zřídka). Jejich kontrolní činnost je nejenom upravena shora uvedenými zákony, ale postupují dle zákona o státní kontrole a správního řádu. V praxi se lze spíše setkat s kontrolní činností pracovníků Odboru veřejných dražeb MMR, kteří se zejména zaměřují na vlastní průběh dražby a činnost licitátora, včetně organizačního zajištění provedení dražby (označení dražby a dražební místnosti, přístup do dražební síně, dokumentace, ale i plnění archivačních povinností dražebníka).

Složil jsem dražební jistotu na účet dražebníka, ale dostavil jsem se na dražbu nemovitosti až po jejím zahájení. Místnost byla již uzavřena a střežena ochrankou, která mě odmítla vpustit dovnitř. Domnívám se, že dražebník zásadním způsobem porušil zákonné povinnosti mu uložené.

Předpokládám, že režim dražby byl dle zák. č. 26/2000 Sb. Přístup do prostor, v nichž bude probíhat dražba, musí být účastníkům dražby umožněn alespoň 30 minut před zahájením dražby. Účastníci dražby jsou povinni na vyzvání dražebníka nebo osoby jím písemně pověřené doložit svou totožnost, popřípadě své oprávnění jednat za účastníka dražby, dát se zapsat do seznamu účastníků dražby, a jsou-li rozdávána dražební čísla, převzít dražební číslo; bylo-li požadováno složení dražební jistoty, jsou účastníci dražby povinni způsobem stanoveným v dražební vyhlášce doložit i složení dražební jistoty. Účastníci dražby jsou dále povinni doložit své čestné prohlášení, že nejsou osobami vyloučenými z dražby.

Všechny tyto úkony musí být splněny do okamžiku zahájení dražby, který je uveden v dražební vyhlášce. Do dražby je možné zapsat se i po zahájení dražby, to však záleží na rozhodnutí dražebníka. Zákon tuto povinnost dražebníkovi neukládá, ale pouze stanoví, že každému, kdo se dostaví k zapsání do dražby před jejím zahájením a prokáže, že splňuje podmínky stát se účastníkem dražby, musí být umožněno dražit (viz § 23, odst. 5 nebo § 47 odst. 3 ZVD). V každém případě pokud je stanovena povinnost složit dražební jistotu, lhůta pro složení dražební jistoty končí zahájením dražby (viz § 14 odst. 3 ZVD). Abych byl tedy konkrétní. Ve vámi uváděném případě nedošlo k porušení zákona o veřejných dražbách.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!