Daňová poradna | E15.cz

Daňová poradna

1. října 2010 • 10:34
Musím uvádět služby, které jsme poskytli právnické osobě z jiného členského státu EU, do souhrnného hlášení? Jedná se o služby správy nemovitosti na Slovensku.

#####Na dotazy odpovídá ing. Petr Kout, CSc. daňový poradce

Musím uvádět služby, které jsme poskytli právnické osobě z jiného členského státu EU, do souhrnného hlášení? Jedná se o služby správy nemovitosti na Slovensku.

U služeb spojených s konkrétní nemovitostí se místo plnění určuje podle § 10 zákona o DPH. Místem plnění je místo, kde se nemovitost nachází. Pokud účtujete tyto služby právnické osobě povinné k dani, daň bude na Slovensku přiznávat příjemce plnění (objednatel služby). Tato služba se neuvádí do souhrnného hlášení. Do souhrnného hlášení se totiž uvádějí pouze služby, u kterých se místo plnění určuje podle základního pravidla v § 9 odst. 1 zákona o DPH.

Prodávám byt v Praze. V bytě bydlím s rodinou již asi 30 let, ale vlastním ho teprve rok a půl. Budu platit nějakou daň?

Dovolím si odpovědět trochu šířeji. Prodej bytu může mít vazbu na daň z přidané hodnoty, daň z příjmů, daň z převodu nemovitostí a na daň z nemovitostí. Daň z přidané hodnoty podle dotazu nepřipadá v úvahu, protože ta se platí v rámci ekonomické činnosti (podnikání), a to v případě převodu novostaveb do tří let od kolaudace. Daň z příjmů fyzických osob platit nebudete, protože příjem je od daně osvobozen, pokud v bytě bydlíte bezprostředně před prodejem alespoň dva roky. Přitom nezáleží na tom, jak dlouho byt vlastníte.

Ani se tento osvobozený příjem neuvádí v přiznání. Daň z převodu nemovitostí se bude platit, a to ve výši tři procenta ze dvou cen – ceny smluvní a ceny zjištěné podle zákona o oceňování majetku, u vás podle znaleckého posudku. Daň platí jako poplatník prodávající. Kupující za úhradu daně ručí. Pokud letos prodáte uvedený byt, přestáváte být k 1. lednu 2011 poplatníkem daně z nemovitostí z tohoto bytu.

Pokud provádíme přeúčtování energií z vlastníka nemovitosti na nájemce a celková platba je kryta stoprocentními zálohami, jaký základ daně a daň správně uvádíme pro plátce daně na daňovém dokladu?

Při přeúčtování energií a telekomunikačních služeb se postupuje buď tak, že se provádí přeúčtování „rozvahově“, pak se tato přeúčtování nezahrnují do základu daně z přidané hodnoty (§ 36 odst. 11 zákona o DPH). To ale není obvykle vhodné, pokud jsou nájemci plátci daně. Pak je výhodnější postupovat „výsledkově“. Základ daně se stanoví jako rozdíl mezi celkovým základem daně (částkou za energie a služby) a součtem záloh, ze kterých byla přiznávána vlastníkem nemovitosti daň z přidané hodnoty. Sazba daně se použije ta, která je účinná v okamžiku přeúčtování. Při pokrytí celkové částky spotřeby zálohami by byl základ daně nula.

Vyúčtováváme klientovi samostatně cestovní náhrady za pracovní cesty, které na zakázce projezdili zaměstnanci naší realitní kanceláře. S jakou sazbou DPH je účtujeme?

Z dotazu je patrné pouze to, kolik účtujete, tedy kolik je částka za plnění. Není z něj patrné, o jaké plnění se jedná, ani kde je místo plnění. Předpokládám, že se jedná o součást služby, kterou realitní kancelář poskytuje klientovi. Pak je důležité napsat na daňovém dokladu, o jakou službu se jedná. Podle charakteru služby a podle toho, komu je poskytnuta, se určí místo plnění služby. Je-li mimo ČR, česká DPH se neuplatní. Je-li místo plnění v ČR, bude uplatněna česká DPH. U služby realitní kanceláře v základní sazbě 20 procent.

Klient má možnost získat dotaci z regionálního operačního programu na stavební úpravy – rekonstrukce a modernizace. Na opravy ale ne. Je výměna oken a dveří opravou, nebo technickým zhodnocením?

Při výměně dveří při stejném stavebním otvoru a při obdobných vlastnostech dveří (bez nových bezpečnostních prvků apod.) se jedná o opravu. U oken se postupuje obdobně. S přihlédnutím k pokynu Ministerstva financí ČR D-300 se nejedná o technické zhodnocení v případě, že je stejný stavební otvor a počet skel (opět s ohledem například na nové bezpečnostní prvky apod.). V opačném případě by se mohlo jednat o technické zhodnocení a dotace by snižovala ocenění technického zhodnocení.

Dělá nám problémy určení místa plnění u služeb pro účely DPH. Můžete, prosím, podrobněji popsat postup určení místa plnění u služeb?

[file:7266:small:right]

Od roku 2010 se změnil způsob určení místa plnění u řady služeb. Na to návazně mohou vznikat povinnosti registrace k dani u osob, které zatím registrovány nejsou. A do třetice řada služeb se nově uvádí v Souhrnném hlášení. Poskytnutí služby je zákonem o DPH (dále „ZDPH“) v § 14 definováno široce. Za poskytnutí služby se považují například všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti, dále převod práv, poskytnutí práva využití věci nebo práva na jiné majetkově využitelné hodnoty, vznik a zánik věcného břemene nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce (pro soukromé použití plátce nebo zaměstnanců apod).

Naopak poskytnutím služby není z věcného hlediska například prodej a vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, nebo postoupení vlastní pohledávky oceněné jmenovitou hodnotou. Předmětem daně je poskytnutí těchto služeb, pokud plnění uskutečňuje osoba povinná k dani (obvykle podnikatel) v rámci své ekonomické činnosti (obvykle podnikání) v tuzemsku za úplatu. Místo plnění u služeb se posuzuje podle § 9 až § 10k ZDPH. V § 9 jsou stanovena základní kritéria, v § 10 až § 10k výjimky ze základního pravidla. Základní pravidlo určení místa plnění vychází z toho, komu je služba poskytnuta:

* Je-li poskytnuta osobě povinné k dani, je místem plnění místo, kde má příjemce služby sídlo nebo místo podnikání, popřípadě provozovnu, jde-li o službu poskytnutou provozovně.

* Je-li poskytnuta osobě nepovinné k dani, je místem plnění místo, kde má poskytovatel služby sídlo nebo místo podnikání, popřípadě provozovnu.

Výjimky, které stanoví § 10 až § 10k, lze rozdělit do dvou druhů:

* výjimky platné bez ohledu na to, komu je služba poskytnuta,

* výjimky platné pro příjemce služby – osoby nepovinné k dani.

Do první skupiny patří zejména služby vztahující se ke konkrétní nemovitosti – místem plnění je místo, kde se nemovitost nachází, služby přepravy osob – místem plnění je místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje, služby vztahující se ke kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, vzdělávací, zábavní nebo podobné akci, jako je veletrh nebo výstava, včetně přímo souvisejících a organizačních služeb – místem plnění je místo, kde se tato akce skutečně koná, stravovací služby – místem plnění je místo, kde je tato služba skutečně poskytnuta (s určitými výjimkami) či poskytnutí krátkodobého nájmu dopravního prostředku – místem plnění je místo, kde je dopravní prostředek skutečně předán zákazníkovi do držení nebo užívání.

Do druhé skupiny patří například služby poskytnuté osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby nepovinné k dani – místem plnění je místo, kde je místo plnění zajišťovaného plnění, služby přepravy zboží osobě nepovinné k dani – místem plnění je místo, kde se příslušný úsek přepravy uskutečňuje, práce na movité věci nebo službu oceňování movité věci – kde se práce provádějí či vybrané služby pro zahraniční osobu nepovinnou k dani (poradenské, právní, bankovní apod.) – místo, kde má příjemce služby sídlo nebo místo pobytu. Při určení místa plnění u služby bychom tedy měli postupovat například takto:

* Identifikovat přesně, o jakou službu se jedná.
* Určit, komu je služba poskytována.
* Platí-li výjimka ze základního pravidla určení místa plnění, postupovat podle příslušného ustanovení § 10 až § 10k, jinak použít základní pravidlo podle § 9 ZDPH.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!