Členství realitního odborníka v RICS je zárukou jeho kvality | E15.cz

Členství realitního odborníka v RICS je zárukou jeho kvality

23. března 2011 • 08:55
RICS (Royal Institution of Chartered Surveyors) sdružuje odborníky pohybující se v oblasti nemovitostí, developmentu a s nimi souvisejících oborů, tedy stavebnictví, oceňování majetku, správy budov atd. Rozšířit povědomí o RICS, i to je jeden z úkolů členů této organizace, mezi kterými je již přibližně 150 Čechů.

RICS (Royal Institution of Chartered Surveyors) sdružuje odborníky pohybující se v oblasti nemovitostí, developmentu a s nimi souvisejících oborů, tedy stavebnictví, oceňování majetku, správy budov atd. Rozšířit povědomí o RICS, i to je jeden z úkolů členů této organizace, mezi kterými je již přibližně 150 Čechů.

*Ke kulatému stolu jsme pozvali tři z nich a zeptali se jich nejen na to, jak obtížné je stát se členem RICS a jak respektovaný je tento titul na českém trhu. Konkrétně jsme oslovili <b>Martina Skalického</b>, člena představenstva a investičního ředitele společnosti REICO, a. s., která obhospodařuje otevřený podílový nemovitostní fond České spořitelny, <b>Michala Melče</b>, ředitele pro nemovitosti společnosti Telefónica O2, a <b>Janu Vlkovou</b>, jednatelku společnosti Bank Austria Real Invest Asset Management, členku správní rady pro RICS Europe a také první členku RICS v České republice.*

Jste členy RICS, máte praxi a vzdělání v oboru. Máte povědomí, jak probíhá vzdělávání realitních odborníků v ČR?

Skalický: Komora znalců a odhadců pořádá vzdělávací kurzy, touto oblastí se zabývají i další organizace, jako například Institut oceňování majetku, realitní kanceláře si školí svoje lidi pro svoje potřeby, a tedy „šije“ na míru sobě. Proto hledáme na trhu partnera, který by dal spolu s RICS vzdělávání platformu a kvalitu.

Vlková: Lidé fungující v oboru s technickým vzděláním vykazují kvalitní vědomosti, které získali na ČVUT, nebo jiné technické univerzitě, nicméně u tohoto vzdělání jim chybí ekonomické zaměření. Naopak na VŠE zase chybí technický aspekt. Učit se přímo praxí není úplně ideální. Mám zkušenost z postgraduálního kurzu v Anglii, kde se ke studiu nemovitostí přistupuje komplexně a učí se aspekty ekonomické, právní i technické. Po absolvování kurzu je pro absolventa jasné, co vše představuje budova a jaká je její ekonomika. To u nás chybí. Neexistuje tu nic, co by lidem z oboru nemovitostí tuto vědomost dalo komplexně.

Skalický: Oblast realit se tak může zdát pro mnoho lidí neprůhledná, nečitelná, protože spojuje všechny zmíněné oblasti – standardní znalosti budov, ekonomiky, nákladů spojených s provozem a údržbou nemovitostí, znalost rizik. Z právního povědomí je nutná znalost nájemních smluv a vlastnického práva. Když si makléř přečte kupní nebo nájemní smlouvu, musí s ní umět pracovat a vysvětlit ji klientovi. Nenahrazuje právníka, netvoří smlouvy, ale musí rozumět všem náležitostem smlouvy. Minimálně musí poznat, že ve smlouvě něco chybí nebo že něco není v pořádku.

Jak jste se dostali k členství v RICS?

Vlková: Po nástupu do společnosti DTZ Zadelhoff Tie Leung v roce 2000 mě s touto formou vzdělání seznámili. Pro mne to znamenalo prohloubení znalostí a možnost získat členství v mezinárodní organizaci. Prošla jsem kurzem Diploma in Surveying ve Velké Británii, pokračovala jsem v praxi a teprve po dvou dalších letech jsem podstoupila zkoušku a vstoupila do RICS. Navíc jsem musela zkoušky složit v Polsku, u nás to v té době ještě nebylo možné. Byla jsem první Češkou, která zkoušky v roce 2005 složila. Současně jsme v té době iniciovali založení pobočky RICS v České republice a od té doby se zde RICS rozvíjí.

Skalický: Můj začátek byl prakticky stejný, realizace jiná. Dlouhá léta jsem pracoval v britské poradenské společnosti Healey & Baker (dnes Cushman & Wakefield). V době, kdy tu byla založena pobočka, jsem měl již deset let praxe v oboru. A k původnímu vzdělání – Stavební fakultě ČVUT – se otevřela možnost být nominován členem RICS k přijetí za člena této organizace. Následovalo přijetí do programu, kde byla zadaná tři témata ke zpracování. Jednalo se o tři modelové studie a jejich následné obhájení před porotou znamenalo vstup. To byla moje cesta, tedy kumulace vzdělání, zkušeností a doporučení. Měl jsem tu příležitost být mezi prvními Čechy, kteří se stali členy RICS.

Melč: Oproti kolegům jsem členem RICS nejkratší dobu. O RICS jsem se domníval, že je spíše zaměřen na makléře, odhadce, projektové manažery, zatímco já jsem přicházel z korporátního světa. Nebyl jsem si jistý, zda je i pro mne. Po rozhovoru s několika členy jsem však dospěl k názoru, že naopak korporátní pohled na problematiku nemovitostí v české pobočce RICS schází, a po složení příslušných zkoušek jsem nyní již třetím rokem členem.

Stát se členem RICS znamená v první řadě umět anglicky natolik, aby se uchazeči mohli seznámit s pravidly RICS a složit zkoušku v angličtině. Tyto návody a učebnice nejsou přeloženy do češtiny. Je to tak?

Skalický: O přeložení se diskutuje, ale myslím si, že jako malý národ se nemůžeme vymlouvat na to, že něco není česky. Jsem přesvědčen, že ke globálnímu pojetí profesní činnosti patří schopnost komunikace v angličtině. RICS je nadnárodní organizace, která sdružuje profesionály po celém světě. Jste-li na seznamu členů, pak vám může zavolat klient například z Afriky, Asie nebo ze sousedního Německa s tím, že potřebuje řešit obchodní případ. Nelze reagovat, že mu nerozumím.

Musím se zmínit i o další věci, kvůli které jsem se před lety nadchl pro RICS. A to je výuka etiky, která jde napříč celým vzdělávacím systémem. Její vnímání je hodně propojeno do anglosaského světa. Musím se přiznat, že jsem obdivoval způsob práce zkušených anglických nebo amerických odborníků k řešení problémů v oblasti nemovitostí. Jsou naučeni pracovat tak, že se snaží vždy zajistit vyvážený přístup k jednotlivým prvkům dané problematiky.

Jaké možnosti mají ti, které oblast zajímá, ale angličtinou nevládnou natolik, aby mohli studovat odborné texty v angličtině?

Melč: Angličtina je dnes součástí všeobecného vzdělání. Stejně jako je součástí pracovního života práce na počítači, měla by jí být i schopnost komunikace v angličtině. Pravidla, zásady, pomůcky, které RICS publikuje, mnohdy ani nemají český ekvivalent. Osobně angličtinu považuji v oboru nemovitostí za univerzální jazyk.

Vlková: Ač jsme relativně malá země, rozšíření jazykových mutací je vždy o velikosti trhu a taky o zájmu lidí o lokální RICS. Uvedu příklad z Holandska, které je velikostně a jazykově podobné ČR. Holandštině také nikdo nerozumí, přesto mají jazykové mutace Red Book a Blue Book, a je to proto, že místní profesní skupiny považují RICS za sjednocující prvek, do něhož se aktivně zapojují. Publikace RICS jsou však dnes dostupné i v němčině, ruštině nebo francouzštině.

Melč: O českých mutacích se uvažuje hlavně z toho důvodu, aby se plnil stejný cíl jako v jiných zemích, tedy aby byla informace dostupná každému, kdo o ni projeví zájem a potřebuje ji v praxi. Jelikož je organizace nadnárodní, angličtina vždy zůstane tím hlavním komunikačním nástrojem. Ale kdyby základní informace o RICS byla dostupná v českém jazyce, určitě by to prohloubilo zájem u dalších osob z oboru.

Je systém RICS skutečně precizně propracovaný? Nikdo do rubriky o personáliích nepíše, že má titul ing. či JUDr., ale vždy, že se stal členem RICS.

[file:9273:small:right]

Melč: Stát se členem RICS neznamená jen, že zaplatím členský poplatek, ale musím aktivně dokázat, že jsem – a bude to znít nadsazeně – hoden být jejím členem. Protože mám nejen kvalifikační, ale i morální předpoklady, asociace mě přijímá mezi své členy. Navíc – musím na sobě nepřetržitě pracovat a vzdělávat se v oboru, což asociace od svých členů očekává a vyžaduje.

Skalický: Dá se říci, že v anglosaském světě má toto společenství a členství v něm mimořádný význam v oblasti realit. Kdo není členem RICS, tak nemá šanci získat perspektivní zaměstnání například v renomované realitní agentuře, v oblasti správy nemovitostí, v projektovém managementu či jakékoli jiné sféře v oblasti nemovitostí, kde se vyžaduje komplexní odborná znalost. Toto vnímání začíná posilovat i v řadě dalších zemí EU. Samozřejmě že do pracovního procesu nastupují lidé bez tohoto členství, protože praxe je jedním z předpokladů získání členství v RICS.

Vlková: Specifikum, že u nás není pro živnost realitního makléře požadována žádná specifická znalost, je velké zaostávání za vyspělým světem. V oboru tedy může pracovat kdokoli. V západní Evropě to funguje tak, že kdo chce dokázat něco v nemovitostech, musí mít vzdělání a být členem profesní organizace.

Jak probíhá přijetí za člena RICS?

Vlková: Do RICS lze vstoupit několika cestami. První cesta je pro čerstvé absolventy vyšších škol a vysokoškolského studia, kdy po dvou letech praxe v oboru předkládají ke zkoušce studii/kritickou analýzu projektu a podklady o svém dosavadním vzdělávání. Další varianta je pro manažery, kteří musejí splnit dvě pravidla – buď mají deset let praxe, musí být aktivní v oblasti nemovitostí a jsou zároveň v manažerské pozici ve své společnosti, nebo je možnost kombinace VŠ studia (magisterský/inženýrský titul), manažerská pozice a pět let praxe. Tito kandidáti předkládají ke zkoušce tři případové studie. Další variantou je cesta akademická, ta je určena pro profesory působící na univerzitách v oboru. Existuje také čestné členství, které má v ČR jen architekt Jan Kasl, jenž toto ocenění získal v loňském roce. Členství je v takovém případě doporučeno místní pobočkou RICS a takový člen se stává se jakýmsi velvyslancem asociace v dané zemi.

Jak se mění vnímání členů RICS na trhu?

Skalický: Počet členů roste a my všichni jsme ve fázi vysvětlování, protože zkratka za jménem RICS není příliš známa. Ale ve chvíli, kdy zaměstnavatelé začnou preferovat u svých zaměstnanců, aby se stali členy RICS, teprve tehdy se začne vymezovat jeho význam. Ještě jsme neuvedli důležitou věc, a sice že členství může být také odebráno. Například v okamžiku, když se členové nebudou chovat tak, jak předepisují pravidla – jedná se především o prohřešky proti etickým pravidlům, například podvodné jednání. Povinností členů je také celoživotně se vzdělávat. RICS organizuje vzdělávací programy. Navíc, každý člen musí být na požádání schopen doložit, jak se průběžně vzdělává. Pokud to není schopen doložit, může to vést až k jeho vyloučení.

Vlková: RICS se snaží udržovat kvalitní členskou základnu i tím, že průběžně aktualizuje svoje požadavky. Lidé ve vrcholných pozicích RICS přemýšlejí o tom, jak nabídnout přidanou hodnotu trhu, ale i svým členům tak, aby RICS nezakrněla a nezůstala jen u zkoušek a oceňování nemovitostí. Nejnovější iniciativou, která je s tím spojena, je například soubor pravidel pro realitní agenty, v přípravě je soubor specifických pravidel pro členy pracující v oblasti facility managementu apod. Ačkoli byla RICS založena v roce 1868, nejedná se o strnulou britskou organizaci, ale o společenství realitních profesionálů, které se vyvíjí a snaží se reagovat na aktuální požadavky realitního trhu. Pro klienty, kteří využívají služeb členů RICS, musí být zřejmé, že při spolupráci s nimi se plně projeví maximální kvalita.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!