České řeky nabízejí dost přístavů pro kotvení | E15.cz

České řeky nabízejí dost přístavů pro kotvení

27. srpna 2010 • 10:26
Vlastnit obytnou loď je jedna věc, druhou pak to, kde bude tato loď kotvit. V České republice jsou vhodné k obytným účelům především řeky Vltava a Labe. Stranou necháme klasické hausbóty zakotvené na velkých přehradních nádržích.

Vltava je navíc neodmyslitelnou součástí Prahy, kde nepochybně existuje poptávka po neobvyklém bydlení. K dispozici jsou zde velké přístavy v Libni, Holešovicích, Smíchově a perspektivně také v Radotíně. Velký přístav najdeme také na soutoku obou řek v Mělníku. Labe je na tom zatím možná o něco hůř, ale je to trochu matoucí. Nalezneme na něm města, jako Ústí nad Labem, Děčín, Litoměřice, Kolín, Nymburk, Pardubice a využitelný je dokonce i Hradec Králové. Ve skutečnosti je „obytný potenciál“ Labe minimálně stejný jako Vltavy.

#####Na splavnosti řek příliš nezáleží

Otázka splavnosti není z hlediska obytných lodí nijak zásadní. Ty běžně velké, tedy do délky 18 metrů, je možné převážet po silnicích na návěsech kamionů. Stačí tedy vhodný přístav a v něm kotviště určené pro tuto kategorii lodí. Přesuny mezi blízkými přístavy nejsou nijak časté, protože obyvatelé lodí obvykle v místě pracují, a tak nemají příliš mnoho důvodů zbrkle měnit „adresu“ svého kotviště. Není ale problém loď posunout za pomoci jejího motoru nebo jiné tlačné lodě. Loď z mnoha důvodů není možné ukotvit nastálo jen tak někde u břehu. Ještě v době nedávné byl získat vhodné kotviště problém naprosto zásadní. Obě velké řeky byly využívány pro velkoobjemovou dopravu a většina přístavů sloužila pouze obchodním účelům dopravy surovin a zboží.

Jednalo se o průmyslové zóny s obrovskými haldami železného šrotu, uhlí, stavebního materiálu určeného k přepravě lodí a celkově nevábnými zákoutími, kam ostatně měl běžný návštěvník vstup přísně zakázán. Jediné větší výjimky představovala část Smíchovského přístavu a Libeňský ostrov v Praze, kde kolonie nadšenců dokázaly vyvzdorovat kotviště pro plavidla určená k bydlení. Po roce 1989 se však objem zboží přepravovaného po vodě prudce zmenšil a velké přístavy ztratily opodstatnění. Po vodě se sice stále dopravuje rozličný materiál, ale v menším měřítku, a i kdyby se v budoucnu měl objem přepravy především díky většímu počtu splavných dní zvýšit, ekologické požadavky dnešní doby již nikdy neumožní existenci totálně zanedbaných rozsáhlých areálů přístavů.

#####Pražské přístavy jsou v prestižních čtvrtích

V Praze jsou to navíc polohou fantasticky umístěné plochy. Holešovice a Libeň se stávají prestižní čtvrtí vzdálenou kousek od samotného centra. Stejně tak dobrou adresou je dnes Smíchovský přístav a další podobná místa na řece Vltavě. V každém případě atmosférou a komfortem pražské přístavy hravě předčí většinu jiných developerských projektů, které se chlubí „překrásným a atraktivním“ prostředím. Majitelé pražských přístavů si stále více uvědomují možnosti, které jim skýtá proměna zanedbaných areálů v obytné zóny. Pravidla určená státním dozorem a ekonomická logika předpokládají zachování aspoň části přístavů k dopravním účelům, ale ostatní rozlehlé pozemky skýtají výhody centra metropole a zároveň klidného území s mimořádnou přírodní scenerií.

Postupně se tak rozbíhají developerské projekty a revitalizace zanedbaných ploch v pražských přístavech. Jejich součástí jsou také projekty na nová kotviště pro obytné lodi. Vznikat budou postupně v nejbližších letech. Projekty poněkud přibrzdila stávající krize na trhu nemovitostí, ale již dnes nová místa pro lodě není problém najít. Důležité je, že nová kotviště nabídnou kompletní servis služeb. Obytná loď vyžaduje minimálně občasné odčerpání fekálií a další průběžnou údržbu. Využijí se přípojky vody a elektřiny, i když loď může fungovat zcela nezávisle a je to spíše otázka praktického režimu. Stejně tak potřebují obyvatelé přístavu zaparkovat své automobily a někdy jsou nezbytné služby recepce. Největší omezení pro celoroční bydlení představují velké povodně. V takovém případě musí být lodě ukotveny na předem určených místech způsobem, který odolá i více než tisícileté vodě. Nejdůležitější kotviště poskytující tuto nutnou službu jsou v Praze na Smíchově a v Holešovickém přístavu.

#####Pobyt lodě v přístavišti stojí značné částky

Z výše uvedeného vyplývá, že pobyt obytného plavidla v říční maríně je nákladnou záležitostí. Výsledná cena se skládá ze tří položek, ke kterým musíme připočítat majitelem očekávaný profit. Zaplatíte služby spojené s provozem vaší lodě, další položkou je pronájem spojený s pozemkem, který představuje váš přístup na loď. K tomuto pozemku je loď ukotvena a spojena je s ním molem. Většina projektů počítá s tím, že se zde zároveň nacházejí potřebné přípojky, a že slouží jako parkovací místo pro automobil. Třetí položku tvoří „nájem“ za vodu, který platíte v případě pražských přístavů Povodí Vltavy z metrů čtverečních, které zabírá na vodní ploše loď. V součtu je to několikatisícová částka měsíčně a v některých případech se bude jednat i o desetitisíce korun, které budete muset platit každý měsíc v závislosti na atraktivitě kotviště a velikosti lodi. Tedy nic levného.

V metropolích mnoha západních zemí je kupodivu obytná loď levnou variantou, jak vyřešit bytový problém. Například některé přístavy poblíž centra Paříže rozhodně nejsou přehlídkou luxusu. V tomto ohledu se uplatňují stále ještě nesrovnané cenové relace nemovitostí v centrech velkých metropolí. Bydlení v Londýně nebo Paříži je stále podstatně nákladnější než v Praze. Obytná loď tak představuje levnou variantu oproti klasické nemovitosti i při započítání nákladů spojených s pobytem v kotvištích. Majitelé bytů na vodě nehledají romantiku, ale praktické řešení svých bytových problémů. V Praze to však je nepochybně především exkluzivní forma nákladného a náročného luxusního bydlení, která se v mnohém vyrovná oblíbeným loftům.

#####Očekává se vznik nízkonákladových kotvišť

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!