Česká republika věří stále více v energii ze Slunce | E15.cz

Česká republika věří stále více v energii ze Slunce

1. září 2009 • 09:29
Solární energetika u nás zažívá v současnosti obrovský rozkvět. Ještě stále se nemůžeme srovnávat se zeměmi jako je Řecko, Španělsko nebo Německo, ale fotovoltaické elektrárny zejména letos vyrůstají jako houby po dešti. Nejvíce slunečních parků bylo doposud postaveno na jižní Moravě a také v jižních Čechách.

Je to dáno tím, že jihomoravský region má v České republice největší intenzitu slunečního záření. Největší solární elektrárna u nás stojí v průmyslové zóně v Protivíně na jihu Čech. Postavila ji společnost CE Solar pro energetickou skupinu Energy 21. Společnost, která je na českém fotovoltaickém trhu s osmi připojenými elektrárnami jedničkou, však ve velikosti závodit nehodlá. „U fotovoltaických projektů je nejdůležitější efektivita, nikoli velikost,“ vysvětluje Zuzana Musilová, marketingová manažerka Energy 21, a dodává: „Nedovedu si představit za moravskou vískou padesátihektarové pole panelů, to by narušilo krajinný ráz a lidé by takovou elektrárnu jen těžko přijali. Pro nás je důležitá efektivita a uměřenost. Naše projekty jsou charakteristické menší rozlohou, nízkou konstrukcí a jednoduchým designem. Lze je proto snadno integrovat do krajiny.“

#####Budoucnost prý patří střešním systémům

Budoucnost fotovoltaiky je podle expertů ve střešních systémech a v přiměřeně nastavených pozemních instalacích. „Střešní systémy jsou v České republice zatím vidět spíše na rodinných domcích, na radnicích či školách, méně už na výrobních halách a administrativních budovách,“ říká Vít Kovařík, ředitel pro prodej a distribuci CE Solar, společnosti, která se zabývá výstavbou střešních a pozemních solárních systémů a prodejem technologií. Primárně jsou střešní systémy využívány pro zajištění energetické soběstačnosti budovy. Přitom mohou být i velmi zajímavou investicí.

Ve srovnání s pozemními instalacemi jsou totiž výrazně jednodušší. Výstavba netrvá ani jeden měsíc, potřebná povolení jsou méně komplikovaná. Majitelům střech navíc odpadají náklady na pořízení pozemku. „Za použití vhodných technologií a odpovídajícího řešení se vyplatí realizovat střešní systém už od střech o ploše 10 až 20 metrů čtverečních. Střešní instalace je výhodná téměř pro každého,“ doplňuje Kovařík.

#####Výstavba elektrárny je firemním tajemstvím

Jak se ale staví solární elektrárna? Každá společnost, která se touto činností zabývá, považuje technologický postup výstavby za své know-how, jež obezřetně chrání. Podle systému instalace existují dva hlavní typy pozemních projektů – elektrárny stacionární, které jsou tvořeny panely pevně přimontovanými k nosné konstrukci, a elektrárny otočné, tzv. trackery, kde se zrcadla mechanicky natáčejí. V českém prostředí zatím převládají stacionární instalace.

Velký výběr je již v oblasti samotných fotovoltaických panelů, existují panely amorfní, krystalické (polykrystalické a monokrystalické) a hybridní. Použitý druh panelů ovlivňuje významně jak ekonomické, tak technické parametry projektu. Konstrukce elektráren je většinou z pozinkované oceli nebo hliníku. Může být buď zapuštěna do země a ukotvena vruty, nebo volně usazena na půdě. Příkladem takového systému jsou betonové patky, což je varianta ekologicky šetrnější.

#####Hotovo bývá obvykle už do roka a do dne

Postavit a zprovoznit solární park trvá tak dvanáct až patnáct měsíců. „V ideálním případě trvá přípravná fáze a administrativa tak 90 dní, samotná výstavba asi 120 dní a finalizace, tedy povolování a připojení do distribuční soustavy, dalších 90 dní,“ pokračuje Zuzana Musilová. Výstavbě fotovoltaické elektrárny musí předcházet administrativní a projektové zajištění, které je stěžejní. Prvotním úkolem je najít vhodný pozemek. Podle Víta Kovaříka je nejvhodnější budovat fotovoltaické parky v průmyslových zónách nebo brownfieldech: „Výstavba se tak vyhne možným administrativním průtahům nebo dokonce nutnosti zažádat o změnu územního plánu.

Navíc lidé nechtějí mít solární elektrárnu za plotem svého domku, ale uvítají, pokud stavba vyroste například v nevyužívaném průmyslovém areálu nebo na bývalé skládce.“ Současně je třeba provést rezervaci připojení do veřejné distribuční sítě, aby po dokončení realizace mohla být elektrárna připojena a mohla dodávat elektrickou energii do sítě ČEZ nebo E. ON. Pak následuje již standardní administrativa – územní rozhodnutí a stavební povolení. Samotná výstavba začíná přípravou terénu, oplocením pozemku a instalací zabezpečovací techniky. Poté je instalována nosná konstrukce, na kterou jsou již na místě montovány solární panely. Následuje propojení kabeláže včetně střídačů a osazení měničů.

Po instalaci trafa se celý systém propojí. Posledním krokem je vyvedení výkonu do distribuční sítě. Elektrárna je nejprve připojena do tzv. zkušebního provozu, posléze přechází do režimu ostrého provozu. Provozovatel elektrárny musí získat ještě před spuštěním do ostrého provozu licenci od Energetického regulačního úřadu na výrobu a dodávku elektrické energie a musí vyjednat s příslušným distributorem smlouvy o odběrech a dodávkách. Žádná solární elektrárna, ať již bude obecní nebo soukromá, nemůže zásobovat přímo obec, u které je postavena. Veškerá vyrobená energie putuje do sítě distributora, podle regionu je to ČEZ nebo E. ON, a teprve přes něj se dostane k odběratelům.

*

#####ČR zažívá boom slunečních elektráren

Sluneční elektrárny v Česku zažívají boom. Jejich počet za první pololetí stoupl ve srovnání s koncem loňského roku o dvě třetiny, bylo jich 2046. Vyplývá to z údajů Energetického regulačního úřadu k 1. červenci. Stoupl i celkový instalovaný výkon solárních elektráren v zemi, a to téměř o polovinu na 80,21 megawattu. Ještě loni na začátku roku činil počet licencí pouhých 249 a jejich instalovaný výkon byl 3,4 MW.

Podle analytika společnosti FT Atlantik Petra Nováka se na boomu podílí tři hlavní faktory. Prvním je podle něj štědrá výkupní cena od ERÚ z obnovitelných zdrojů, zejména právě ze slunečních elektráren. U dodávek do sítě je podle údajů ERÚ pro letošek garantovaná výkupní cena až 12,89 koruny bez DPH za kWh u zdrojů s výkonem do 30 kW a o deset haléřů nižší u výkonnějších zařízení. Druhým důvodem podle Nováka je to, že investoři nalezli dobrý způsob financování, neboť banky rády slyší na projekty, které mají díky výkupní ceně dobrou návratnost. Třetím faktorem je, že u výstavby solárních elektráren většinou odpadají problémy, se kterými se potýkají elektrárny větrné. Obyvatelé obcí jsou často proti stavbě větrníků, neboť se bojí zhyzdění krajiny v okolí či hluku, zejména pokud jsou v blízkosti CHKO a chráněných zón. Přesto v Česku solární panely vyrobí jen zanedbatelné množství energie.

Podle květnových údajů ERÚ byl celkový instalovaný výkon slunečních elektráren v ČR 73,1 MW. Z celkového výkonu všech elektráren v zemi to představovalo zhruba čtyři procenta. Je to téměř dvojnásobek v porovnání s koncem loňského roku, kdy to bylo 39,5 MW. Údaje se týkají elektráren s výkonem nad půl megawattu. Česko ve výrobě energie ze slunečního záření výrazně zaostává za sousedním Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Výkon všech slunečních elektráren v tuzemsku je několikasetnásobně nižší přesto, že jsou v zemi poměrně dobré podmínky. Instalovaný výkon největších slunečních elektráren v Česku se nyní pohybuje kolem tří megawatt. Už ale vznikají plány nebo se staví solární parky s mnohem vyšším výkonem. Jen letos chtějí investoři spustit solární parky o celkovém výkonu v desítkách až stovkách megawattů. Prudké zrychlení výstavby solárních elektráren vyvolal pokles cen technologie.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!