Budoucnost českého lázeňství je také v investicích do wellness

17. června 2010 • 08:08
Na počátku nové lázeňské sezony se české i moravské lázně musejí vypořádat s novým fenoménem. Jejich návštěvníkům nestačí jen obvyklé lázeňské procedury a procházky kolem léčivých pramenů, stále více poptávají možnosti návštěv wellness provozů. Podle prezidenta Svazu léčebných lázní ČR a ředitele Lázní Jáchymov Eduarda Bláhy je právě nedostatek podobných zařízení tím, v čem naše lázně zaostávají třeba za německými či rakouskými.

Ze všech stran se na nás valí zprávy o dopadech ekonomické krize. Jak se s ní vypořádávají české a moravské lázně?

Mohu jednoznačně říci, že pro české lázeňství nebyl loňský rok rozhodně až tak špatný. Krize se sice projevila poklesem příjezdu cizinců, na druhou stranu ale výrazně vzrostl zájem Čechů o lázeňské pobyty. To nám samozřejmě dělá radost. Loni jsme také s pojišťovnami vyjednali nárůst jednotkové ceny za den léčení. Se zvýšeným počtem pojištěnců v lázních se tak dostáváme k poměrně dobrým ekonomickým výsledkům. Krize ukázala, jak významnými návštěvníky lázní jsou Češi, a bylo chybou některých lázní, že se začaly v minulých letech orientovat především na zahraniční klientelu.

Čím si vysvětlujete úbytek cizinců? A platí tento úbytek pro všechny národnosti, které pravidelně navštěvují naše lázně?

[file:6542:small:right]

Krize je určitě významným faktorem, rozhodně ale netvrdím, že jediným. Například v Německu velmi ovlivňuje rozhodování lidí o jejich investicích mediální obraz. Pokud se na ně valí ze všech stran zprávy o negativních dopadech krize, je návštěva lázní jednou z prvních investic, kterou odloží. Na druhou stranu zejména pro Němce přestáváme být kvůli poměrně silné koruně cenově atraktivní. U ruské klientely se projevila devalvace rublu a krize smetla ceny surovin, na nichž byla ruská ekonomika postavená. Bariérou, která stále znesnadňuje příjezd Rusů, je vízová politika a administrace víz na ambasádách.

V arabském světě jsou víza ještě větší problém než v Rusku. V případě jakéhokoli konfliktu kdekoli na světě se vízová politika zpřísňuje, protože na lidi z arabského světa se pohlíží jako na potenciální teroristy. A také se jich dotkla devalvace dolaru. O úbytku arabské klientely se zmiňují například v Teplicích. V Jáchymově jsme to nepocítili, a to jen díky tomu, že jsme se nesoustředili výrazně na jednu arabskou destinaci, na Saúdskou Arábii, která byla ještě před pár lety absolutně majoritní. Včas jsme začali pracovat i na jiných trzích a doplňovali jsme úbytek hosty z Ománu a dalších zemí.

Patří tedy budoucnost českého lázeňství české klientele, nebo se cizinci po doznění krize opět do našich lázní vrátí?

Myslím si, že dnes je brzy na nějaké relevantní předpovědi budoucího vývoje. Určitě ztrácíme cenovou atraktivitu, spoléhat na nižší cenu dnes již nestačí. Receptem je kvalita a kompetence. Budoucnost v české klientele je fakt vycházející z dopravní dostupnosti, znalosti mentality, jednoho jazyka i měny.

Jaký je trend v délce pobytu klientů lázní?

To je také jeden z dopadů krize. Zkracuje se průměrná doba strávená v lázních. Důvodem je rostoucí podíl krátkodobých a často i neléčebných pobytů na úkor ubývajících a zkracujících se tradičních léčebných. V současnosti je průměrná délka pobytu v lázních zhruba 17 dní.

Jak se v českých lázních mění poměr mezi pojištěnci a samoplátci, kde vidíte budoucnost?

Jaká je obecně úroveň českých lázní ve srovnání s německými či rakouskými?

Dovolím si tvrdit, že minimálně srovnatelná. Je otázka, jak se pojímá lázeňství. V Rakousku a Německu je již hodně orientované na wellness, české lázně sem teprve směřují. Z tohoto pohledu ještě trochu zaostáváme, Slovensko je na tom lépe vzhledem k množství termálních koupališť na svém území. Českým lázním chybí zázemí sportovních center, aquaparků a podobných zařízení. Německé lázně do těchto zařízení v minulých letech investovaly značné částky, na investicích se podílela i německá vláda. U nás je to většinou v soukromých rukou, které mají velmi omezené finanční zdroje. Pokud jde o kvalitu personálu, poskytovaných služeb či úroveň odborné péče, tak v tomto směru jsme zcela srovnatelní.

Je cestou k větší prosperitě lázní jejich spojování například se sportovními areály?

Stoprocentně, jiná cesta asi není, což ukazují právě i příklady z Německa nebo Rakouska. Host tam celý den lyžuje či hraje golf, případně jezdí na kole a večer využívá služeb lázeňských provozů. Na druhou stranu ale nesmíme rezignovat na tradiční lázeňství. To má nesmírnou výhodu v tom, že hosta vyléčí a navíc ho udrží na jednom místě delší dobu. Jsou tam tedy mnohem nižší marketingové náklady než například u wellness provozů. U podobných zařízení se totiž lidé mnohem rychleji střídají a je tudíž náročnější zajistit stejnou obsazenost jako u tradičních lázeňských provozů.

U Jáchymova se přímo nabízí spojení s lyžařskými areály na Klínovci. Funguje to již v praxi?

Začali jsme s tím ve větší míře teprve minulý rok, takže čekáme na první výsledky. V listopadu jsme otevřeli nové aquacentrum, které je určeno jak pro návštěvníky lázní, tak pro širokou veřejnost. V zimě jsme nabídli lyžařům naši ubytovací kapacitu. Rádi bychom dospěli do stavu, kdy lyžaři budou ubytovaní v našem zařízení a po skončení lyžování budou opět relaxovat v našich zařízeních. V Rakousku či Německu to takto funguje, proč by to nemohlo fungovat i u nás.

Plánujete koordinaci marketingových aktivit s lyžařskými areály?

Ta už funguje. Dohodli jsme se s majiteli areálů na Klínovci a na Neklidu, od příštího roku budeme spolupracovat i s německým Oberwiesenthalem. Nabízíme bonusy majitelům lyžařských permanentek. Ale hlavní zvýhodnění dáváme samozřejmě lyžařům, kteří se tady ubytují.

Jak u vás funguje spolupráce s městem?

Vždycky to může být lepší, ale dnes je to nejlepší za osm let, co tady působím. Jednou věcí je nalézt vzájemné porozumění, tam nemáme žádný problém, druhou pak se domluvit na společné investici. Tady už většinou narážíme na omezené finanční možnosti města.

Jak se vlastně daří konkrétně Lázním Jáchymov?

Určitě dopady krize pociťujeme, dlouhodobě nám z výše uvedených důvodů ubývá německá klientela. Němci k nám jezdit nepřestávají, ale krátí své pobyty. Tyto výpadky nám ale kompenzuje tuzemská klientela i návštěvníci z Ruska, a tak bychom si neměli stěžovat.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!