Zemřel mistr designu | E15.cz

Zemřel mistr designu

30. prosince 2008 • 00:00
Dánský architekt Jorn Utzon, autor jedné z nejslavnějších budov světa, opery v Sydney, zemřel 29. listopadu 2008 v Kodani. Toto skvělé architektonické dílo, označované jako „mistrovské dílo lidského tvůrčího génia“, ho pronásledovalo po celý život.

V roce 1957 zvítězil k údivu celého světa dánský architekt Jorn Utzon v mezinárodní architektonické soutěži, která byla vypsána v roce 1955 na budovu národní opery situovanou na krásném výběžku Bennelong Point u přístavu v Sydney. Do soutěže bylo přihlášeno 234 návrhů. Utzonův návrh byl však tak originální a odvážný, že prostě ostatní zanechal daleko vzadu.

Přitom došlo v soutěži málem ke kardinálnímu omylu. Projekt poměrně neznámého 38letého dánského architekta byl totiž vyloučen již v prvním kole, protože nesplňoval vstupní technická kritéria. Člen poroty, známý americký architekt Eero Saarinen, který se opozdil, si nechal předložit vyloučené projekty a okamžitě Utzonův návrh do soutěže vrátil se slovy: „To je obrovská architektura.“ Již během dalšího průběhu soutěže byl návrh označován za geniální a vyhrál „na celé čáře“.

Porota ocenila především citlivé zasazení operního domu do atmosféry přístavu a celého prostředí. Největší umění však bylo tento kouzelný design přeměnit na funkční konstrukci.

#####Pestrá historie projektu

Historie celého projektu je velmi pestrá, jak tomu zpravidla u tvarově netradičních staveb bývá. Práce byly zahájeny v roce 1959. V roce 1965 nastaly první problémy. Volby vyhráli konzervativci a okamžitě začali stavbu bojkotovat. Stavební náklady totiž mnohokrát překročily původní odhady. Nepřístupný jakýmkoli kompromisům, Utzon v únoru 1966 práci na opeře vzdal. Ve své rezignaci uvedl památnou větu: „Všechny ty velké problémy jsem nezpůsobil já, ale budova opery.“ Krátce poté z Austrálie odjel a už se sem nikdy nevrátil. Naštěstí však hlavní stavba, zahrnující velkolepé lastury, byla podle jeho projektu dokončena. V jeho díle pokračoval tým australských architektů. Exteriér ale zůstal věrný Utzonovu návrhu, interiér je odlišný a rozpor mezi nádherným exteriérem a všedním interiérem je nepřehlédnutelný. Vrcholem ironie ovšem byla skutečnost, že odchodem Utzona se situace naopak zhoršila.

V době, kdy opustil Austrálii, se náklady po devítileté práci pohybovaly kolem 22 milionů dolarů. Novému týmu architektů to trvalo dalších sedm let, než byla opera v roce 1973 dokončena. Konečné náklady činily 102 milionů dolarů. Kdyby dokončil operu Utzon, byla by hotova již v roce 1968. Utzon se neúčastnil ani slavnostního otevření Opery královnou Alžbětou v říjnu 1973.

#####Ozdoba australského pobřeží

Operní dům zdobí výběžek, který se nazývá Bennelong Point. Obklopen ze tří stran mořem, ze čtvrté nádhernou botanickou zahradou a sousedící s majestátním mostem Sydney Harbour Bridge kontrastuje jeho krása s všedními kancelářskými mrakodrapy a hotely centra města.

Výrazně skulpturálně tvarovaná trojtraktová stavba opery je vidět ze všech stran. Její bílé střechy se překrývají jako lastury, ukrývající pět samostatných hal, určených ke koncertům, operním představením a činohře. Dále jsou tu umístěny výstavní prostory a restaurace.

Konstrukci tvoří masivní betonový piedestal, který je rozložen na velké platformě výběžku, takže budova vytváří dojem, jako by se vznášela nad vodou. Nad piedestalem jsou tři shluky betonových lastur, pod kterými jsou umístěny sály a divadla. Sály jsou uzavřeny v dřevěných konstrukcích z eukalyptového dřeva, které zaručují dobrou akustiku. Lastury jsou pokryty malými kachlíky, matnými i lesklými, nejrůznějších velikostí.

Kachlíky nechal Utzon vyrobit v jižním Švédsku, skleněná okna ve Francii. Výsledkem promyšlené fasády je dynamický objekt přispívající k věčně se měnící hře světla, vody, jachet a ostatní přístavní dopravy.

Neexistuje rozdíl mezi stropy a stěnami, protože v sebe navzájem přecházejí. Hra světel na lasturách vytváří dojem, že budova žije a že se pohybuje. Bělost lastur zjednodušuje formu a dramaticky zvyšuje jejich profil. Veškerá technologie a provozní zázemí opery byly umístěny do podzemí. Jen tak mohl vzniknout čistý vjem architektury.

#####Projekt rekonstrukce

Australská vláda si pomalu, ale jistě začala uvědomovat velký význam celého objektu opery, její nedostatky a současně rostoucí nároky návštěvníků. Po 36 letech proto konečně navrhla cestu k smíření a obrátila se na Jorna Utzona. Tehdy 83letý architekt byl příležitostí své velkolepé dílo přece dokončit nadšen a velkoryse projevil ochotu ke spolupráci na připravované rekonstrukci. U příležitosti prezentace plánů rekonstrukce se Utzon v roce 2003 objevil v Austrálii na televizní obrazovce a prohlásil: „Jsem zpátky“. Jako pětaosmdesátiletý řídil Utzon celý projekt rekonstrukce a modernizace budovy z Kodaně a jeho syn architekt Jan Utzon spolupracoval s australským architektem Richardem Johnsonem přímo v Sydney. A v roce 2003 dostal Utzon čestný doktorát na Univerzitě v Sydney (ceremonie se účastnil syn Jan). Aktuální projekt rekonstrukce spočíval v otevření západního foyer směrem k přístavu.

Tuto stranu podél objektu podél promenády označil ředitel operního domu Norman Gillespie jako „mrtvý prostor“. Nová fasáda umožňuje vstup z lodžie přímo do budovy. Troje nové dveře a šest obrovských oken umožňují velkolepý výhled na přístav. Všichni účastníci rekonstrukce měli jeden cíl: operní dům měl konečně odpovídat přáním a záměrům svého architekta. Přitom Utzon na svých starých plánech nelpěl, ale byl naopak ochoten je přizpůsobit tehdejším moderním technickým požadavkům.

#####Ikona architektury 20. století

V roce 2003 byla Utzonovi za toto veledílo udělena Pritzkerova cena. Na adresu tvorby dánského architekta řekl předseda odborné poroty Lord Jacob Rothschild: „Jorn Utzon vytvořil jednu z největších ikon moderní architektury dvacátého století, ztělesnění krásy.

Čtyřicet let intenzivní práce, hledání nových materiálových i tvarových postupů a překonávání stávajících architektonických hranic – to byla slova, kterými porota charakterizovala a zdůvodnila svůj výběr. Frank Gehry, který byl rovněž v porotě, prohlásil: „Utzon vytvořil stavbu překračující náš horizont, svým způsobem technologický zázrak. I přes negativní reakce a špatné přijetí, kterého se mu zpočátku dostalo, dokázal vytvořit výjimečnou stavbu, která změnila image celé země.“ Opera v Sydney byla zapsána 28. června 2007 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

*

Architekt Jorn Utzon

Narodil v Kodani 9. dubna 1918 jako syn námořního inženýra a vyrostl v Dánsku. Od roku 1937 studoval architekturu na Královské dánské akademii umění a pracoval pro známé hvězdy Alvara Aalta a Franka Lloyda Wrighta. V Kodani si otevřel vlastní ateliér v roku 1950. V roce 1957 vyhrál soutěž na stavbu opery v Sydney. Po odchodu z Austrálie pracoval na Havaji, ve Švýcarsku a Španělsku a nakonec se v sedmdesátých letech usadil na Malorce. K dalším jeho známým stavbám patří budova Národního shromáždění v Kuvajtu, kostel v Bagsvaerdu v Dánsku a mnoho zajímavých soukromých staveb včetně jeho vlastního sídla na Malorce.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!