Žatec - město chmele | E15.cz

Žatec - město chmele

Nejvýznamnější oblastí s největší koncentrací chmelařských objektů, dochovaných a v některých případech ještě sloužících svému původnímu účelu, je Žatecko. Tradice pěstování a zpracování chmele zde sahá až do středověku. .

Největšího rozmachu, jednak po stránce pěstitelské, ale i technické, dosáhlo pěstování chmele na Žatecku především v devatenáctém století a v první polovině dvacátého století. Centrem Žatecké chmelařské oblasti, sídlem chmelařských organizací a střediskem zpracování chmele je město Žatec. Díky dlouholetému spojení s manufakturním a industriálním zpracováním chmele a s jeho obchodováním je toto město dodnes protkáno pozoruhodnou atmosférou. Rovněž pivovarství, obor úzce související s chmelařstvím, má v tomto kraji i samotném Žatci dlouholetou tradici. Kromě měšťanského pivovaru, který je známý jako součást panoramatu města a dodnes se v něm vaří pivo, se zde dochoval pivovar z období průmyslového - Společenský pivovar. Oba pivovary náleží do skupiny nejvýznamnějších historických pivovarů v České republice a spoluvytvářejí chmelařsko-pivovarský obraz města Žatce.

#####Různé stavby pro potřeby chmelařství

Pro potřeby chmelařství se v Žatci přizpůsobovaly jak obytné stavby (ve starších dobách půdní sušárny měšťanských domů), tak stavby industriálního charakteru (sušárny, sklady a balírny chmele, známkovna).

Vychází ze středověkého komunikačního systému a vyvíjela se podél hlavních příjezdových tras k branám vnitřního města. Hmotová struktura zástavby v sobě obsahuje chmelařské stavby z druhé poloviny devatenáctého a počátku dvacátého století a obytné objekty. Tento charakter zástavby je dnes dokumentem jedinečného podnikatelského prostředí, kde se komerční stavby chmelařského průmyslu propojily s objekty obytnými.

Také je výjimečná rozmanitost vlastního architektonického provedení staveb, což odpovídá možnostem jednotlivých podnikajících rodin.

#####Chmelařské stavební dědictví

Do skupiny staveb, které jsou svědectvím našeho tradičního zemědělsko-výrobního odvětví, náleží jak drobné venkovské sušárny a sklady, tak stavby průmyslového charakteru v Žatci, zejména na Pražském předměstí. Jedná se o stavby jak ryze průmyslového vzhledu, tak stavby, které architektonickým provedením průčelí odpovídají typu obytného domu a pouze vysoké komíny sirných komor upozorňují na průmyslový účel staveb. Stavby jsou zděné, vnitřní konstrukce skladových částí určených ke skladování chmele jsou dřevěné trámové (sloupky s profilovanými hlavicemi nesou průvlaky, na kterých jsou umístěny stropní trámy, podlahu tvoří záklop z prken). Součástí některých skladů jsou dodnes stavebně zachované sirné komory - zděné vertikální bloky, kde byly umístěné lísky na chmel a ve spodní části zařízení k síření chmele.

Provoz chmelařských firem skončil následkem událostí po druhé světové válce. V současné době je většina objektů bez využití nebo slouží jiným účelům, zejména jako sklady drobného zboží. Pouze několik skladů slouží ke skladování chmele podniku Chmelařství. Následující ukázky jsou ze souboru zhruba čtyř desítek objektů tvořících chmelařské stavební dědictví Žatce.

[file:2456:small:left]

#####Bývalé sklady chmele

Architektonicky výrazný sklad se sirnými komorami byl postaven v jihovýchodní zástavbě města mimo památkovou rezervaci a mimo památkovou zónu Pražské předměstí roku 1912 pro firmu J. Sonnenscheina (Sklad chmele čp. 1186, ulice Politických vězňů, Žatec).

Elegantní budova ve stylu industriální etážovky byla řešena jako symetrický objekt obdélníkového půdorysu se středním rizalitem a dvěma krajními.

Současná podoba pochází z roku 1925, kdy došlo k rozšíření o severozápadní část přístavbou dalších dvou polí ve stejném stylu jako stávající objekt. Mimořádné svědectví přinášejí i interiéry, kde se dochovaly původní dřevěné rámové konstrukce a technologie. Sirné komory zůstaly zachovány stavebně i s pozůstatky technologického zařízení (topeniště umístěné v podzemním podlaží, lísky).

Dva lisy na chmel, kde vznikaly úhledné a hlavně praktické tvary pro skladování jsou dosud na původních místech a stále funkční. Skladování chmele zde bylo ukončeno v roce 2007, v současné době slouží objekt soukromému majiteli ke skladování drobného zboží.

Charakteristickou ukázku souboru budov, jaký v Žatci stavěli obchodníci s chmelem na přelomu 19. a 20. století v městské zástavbě - sklad chmele se sirnou komorou a obytný měšťanský dům - jsou stavby firmy Davida Abelese postavené roku 1900 v lokalitě Pražské předměstí při hlavní komunikaci směřující k centru města (sklad chmele při měšťanském domě čp. 313, ulice Obránců míru, Žatec). Třípatrový zděný objekt je postavený na přibližně obdélníkovém půdorysu s přístavbou sirné komory. Po stavební stránce se jedná se o klasickou etážovku s elegantně řešeným hlavním průčelím, jemuž dodávají ryze průmyslový charakter typická tovární okna. Po roce 1945 objekt sloužil jako sklad bylin (podnik Leros), v současné době je využíván soukromým majitelem jako sklad drobného zboží. Sklad se dochoval v původní podobě včetně interiérů a původní technologie.

Obytný dům slouží stále svému původnímu účelu. Do skupiny výrazných moderních industriálních staveb počátku dvacátého století náleží sklad chmele firmy pánů Epsteina, Mendla a Grubeho (sklad chmele čp. 753, ulice Kovářská, Žatec). Byl postaven roku 1913 společně s obytnou vilou. Vjezd do areálu byl řešen pseudobarokní bránou dekorovanou chmelařskými motivy. Vysoký komín upozorňuje na sirné komory, které zde zůstaly stavebně zachovány.

V původních interiérech skladu, které tvoří dřevěné trámové konstrukce, jsou skladovány žoky s chmelem společnosti Chmelařství Žatec, která je majitelem objektu. Vila slouží k bydlení, vlastní ji soukromý majitel.

#####Chmelařské muzeum

Samostatný blok staveb uzavírající trojúhelníkové nádvoří tvoří v zástavbě Pražského předměstí bývalé sklady na náměstí Prokopa Velikého. Tyto objekty pocházejí z osmdesátých let 19. století.

Za průčelími charakteru obytného domu se ukrývají prostory pro skladování, síření a balení chmele. I tyto objekty dosloužily svému původnímu účelu, ale díky zachovaným interiérům, kde kromě neporušených konstrukcí zůstala též původní technologie, se pro tento soubor našlo atraktivní využití. Nachází se zde Chmelařské muzeum (www.muzeum.chmelarstvi.cz), které je největší expozicí takovéhoto zaměření na světě. Na ploše 4000 m2 představuje vývoj chmelařství od raného středověku do současnosti.

Kromě ukázek písemných dokladů a exponátů představujících např. nástroje k pěstování chmele, historické nářadí, historické mechanizační stroje, technologická zařízení sušáren chmele atd. nás odborný výklad seznámí například s tím, jak fungovaly sirné komory, jak se používal rumpál - ruční výtah pro dopravu žoků se suchým chmelem apod. Jedinečná expozice celoročně otevřeného muzea zavede návštěvníky do světa, který mnozí z nás ještě pamatují (zavádění chmele, drátkování, česání), a vtipnou nenásilnou formou seznámí s tématem návštěvníky všech věkových kategorií.

Uvedené skutečnosti a z nich vyplývající celosvětový význam lokality se staly v roce 2007 podnětem ke zpracování podkladů pro návrh na zápis tohoto dědictví na Seznam světového dědictví UNESCO. Výjimečný je také současný projekt společnosti Chrám chmele a piva (www.chrampiva.cz) na revitalizaci území a využití několika chmelařských objektů, jehož realizace začala v minulém roce.

Ten mimořádné kulturní dědictví města Žatce nejen zviditelní, ale především přispěje k jeho záchraně.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!