Vodní mlýn ve Slupi láká k návštěvě na jihu Moravy | E15.cz

Vodní mlýn ve Slupi láká k návštěvě na jihu Moravy

Při toulkách jižní Moravou můžete v obci Slup, několik kilometrů na východ od Znojma, narazit na výstavnou budovu s arkádovým schodištěm a věžicí, připomínající svým vzhledem zámeček.

[file:10503:small:right]

Pokud projdete jedním z průjezdů, zjistíte, že objekt stojící přímo na břehu vodního toku je opatřen čtveřicí vodních kol – zámeček je bývalým panským mlýnem a jednou z nejvýznamnějších staveb svého druhu na našem území. První zpráva o mlynáři ve Slupi, a tím také o nepochybné existenci mlýna, pochází z roku 1512. Avšak mlýn zde stál nejspíše již dříve, neboť postupně prodlužovaný Krhovicko-jaroslavický náhon, jehož vody mlýn využívá, je zmiňován již v listině z roku 1302 a do Slupi dosáhl před polovinou 15. století. Stavitelem mlýna a jeho majitelem byl pravděpodobně ženský cisterciácký klášter v Oslavanech, který se stal vlastníkem Slupi již v roce 1228.

Po zániku kláštera v první třetině 16. století přebírali ves a mlýn různí vlastníci panství Jaroslavice. V období let 1541 až 1810 to byli páni z Kunštátu, Krajířové z Krajku, páni z Hardeka, z Collalto a Berkové z Dubé. Nejdéle bylo jaroslavické panství v držení hrabat z Althanu (1609–1790). Kdy získal mlýn svoji pozdně renesanční podobu, bohužel nevíme. Pouze na základě nepřímých důkazů se můžeme domnívat, že se tak stalo nejspíše v 70. letech 16. století. Stavitel svojí velkorysostí zajistil, že si mlýn zachoval v podstatě svoji původní podobu, neboť rozměrná několikapatrová budova o půdorysu 47 x 12 metrů byla schopna pojmout během modernizací bez větších stavebních úprav stále rozměrnější a komplikovanější zařízení.

#####V 19. století proběhla rozsáhlá modernizace

Mlýn přešel roku 1810 od zadlužených pánů z Althanu do vlastnictví svobodných mlynářů. Postupně se v jeho držení vystřídali Hollí, Steimetzové a Machové. Zmíněné mlynářské rody v letech 1810 až 1938 provedly na mlýně i kolem něj rozsáhlé stavební úpravy. Byly postaveny nyní již neexistující hospodářské budovy a stáje pro mleče. Modernizováno bylo i strojní zařízení. Po polovině 19. století bylo tzv. obyčejné mlýnské složení nahrazeno dokonalejším „amerikánským“ (uměleckým), které zajišťovalo výrazně vyšší produktivitu mletí. Ta byla dále znásobena a zkvalitněna přestavbou na válcový mlýn v osmdesátých letech 19. století. Slupský mlýn disponoval v roce 1704 pěticí vodních kol pohánějících deset mlecích složení, později pracoval se čtyřmi koly a v meziválečném období byl osazen dokonce šesticí kol na spodní vodu.

Ta těsně před druhou světovou válkou nahradila Francisova turbína. Roku 1938 se mlýn dostal do německých rukou, a proto byl roku 1945 svěřen jako konfiskát národnímu správci. Ten jej dal k dispozici zemědělskému družstvu. V roce 1951 došlo k ukončení mletí a roku 1957 i šrotování obilí. Budova byla zapsána na seznam kulturních památek, ale přesto bylo strojní zařízení demontováno a prostory chátrajícího mlýna využity jako vývařovna a sklad. V roce 1970 získal stavbu, jíž nechybělo mnoho k úplné destrukci, československý stát a o šest let později jej převzalo do správy Technické muzeum v Brně. To mlýn rekonstruovalo a za přispění dalších institucí a osob zde vybudovalo a roku 1983 otevřelo expozici mlynářské techniky.

#####Chybějící stroje nahradilo mlynářské muzeum

Absence původního strojního vybavení umožnila vybudovat ve slupském mlýně jedinečné mlynářské muzeum, neboť rozměrná mlýnice pojala do svého nitra čtveřici různých mlýnských zařízení. Ta se zde původně nacházela, nikoli však v jednom časovém horizontu. Návštěvník tak zde může zhlédnout v ukázkovém provozu obyčejné mlecí složení, složení pro zpracování prosa a dvě složení uměleckého mlýna již vybaveného korečkovými výtahy a stroji pro vysévání mouky. Uvedená složení jsou poháněna vodními koly a představují vybavení českých mlýnů od pozdního středověku po konec 19. století.

Nejmodernější součástí instalovaného zařízení je válcový periodický mlýn, jehož stroje pocházejí z konce 19. století až 40. let století 20. Válcový mlýn sestávající z trojice válcových mlecích stolic a množství strojů na přípravu a čistění zrna i následné třídění meliva je pomocí systému řemenic a transmisí poháněn elektrickým motorem. Jednotlivé stroje pocházejí zejména z mlýnů zatopených vodami Dalešické přehrady. Další informace o historickém vývoji mletí obilovin od pravěku po dobu nedávno minulou získá návštěvník v nové expozici umístěné v bývalé obytné části mlýna.

Nařízením vlády se v roce 1995 dostal vodní mlýn ve Slupi na Seznam národních kulturních památek. Po dvacetiletém provozu památky přistoupilo Technické muzeum v Brně za finanční podpory ministerstva kultury k novým rekonstrukčním pracím. Došlo k rekonstrukci elektrických rozvodů a osvětlení v objektu, k instalaci odvlhčovacího zařízení pracujícího na principu elektroosmózy, a mlýn tak mohl získat i novou fasádu. Vyměněna byla vodní kola, upraven prostor před mlýnem a Povodím Moravy opraven břeh náhonu.

Vodní mlýn ve Slupi Slup 94 671 28 Jaroslavice tel. 515 235 370 www.technicalmuseum.cz

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!