Vítkovický plynojem: nové místo setkávání | E15.cz

Vítkovický plynojem: nové místo setkávání

Příspěvky o Ostravě a jejím průmyslovém dědictví uveřejnil Realit již několikrát. Prvně jsme o nových záměrech obnovy ostravských průmyslových souborů psali v roce 2008 a naposledy právě v tomto čísle, kde představujeme současné stavební aktivity na území Nové Karoliny.

V těsném sousedství Karoliny se nachází unikátní areál naší zřejmě největší národní technické památky „Důl Hlubina a vysoké pece Vítkovických železáren“. Představuje zcela výjimečný industriální komplex, který nemá v evropském měřítku obdobu. Prezentuje doklad těsné návaznosti technologického toku od těžby uhlí přes jeho koksování až po finální výrobu železa. V roce 2000 se stal areál Vítkovic spolu s Dolem Hlubina kulturní památkou. V roce 2002 pak nařízením vlády ČR národní kulturní památkou (NKP) a v roce 2008 získal areál jako jeden ze čtyř v České republice statut památky Evropského kulturního dědictví – European Heritage Label.

#####Železárny a plynojem

Na ploše několika desítek hektarů se postupně daří uvádět do života klíčové objekty této národní kulturní památky, které po obnově budou sloužit nejen kulturně-společenským účelům, ale jejich hlavním posláním jsou vzdělávací programy. Jedním z těchto objektů je plynojem situovaný v samém středu bývalých Vítkovických železáren, kde vznikne multifunkční centrum. To nabídne pro výuku i dobré zázemí s učebnami v sousední energetické ústředně.

Plynojem byl postaven v letech 1924–1925 pro jímání vyčištěného vysokopecního plynu s maximálním objemem 50 000 m3. Jednalo se o typ tzv. mokrého plynojemu, který sloužil až do ukončení provozu vysokých pecí v roce 1998, kdy byl jeho zvon spuštěn na spodní úroveň. Po dobu existence plynojemu proběhlo několik oprav, z nichž největší se uskutečnila v roce 1983, kdy byl celý zvon vyměněn. Tehdy bylo provedeno vyrovnání pokleslé části nádrže o průměru přes 70 m do svislé polohy.

#####Dům v domě

S nápadem zdvihnout zvon do vrcholové polohy a využít ho jako konstrukci střechy přišel projektant obnovy – architekt Josef Pleskot – hned zpočátku hledání náplně pro využití prázdného válcového prostoru plynojemu. Záměru zřízení kulturně-společenského a výukového centra tento prostor plně vyhovoval. Do vnitřního prostoru plynojemu byla navržena nová vestavba systémem stavby „dům v domě“. Prosvětlení prostoru bylo vyřešeno prolomením čtyř otvorů do autenticky dochovaného pláště. Základem vestavby se staly dvě betonové schodišťové věže, mezi které jsou v jednotlivých podlažích vloženy prostory například galerie, občerstvení, malé scény, foyeru. Poslední patro tvoří víceúčelový sál pro 1500 osob, který je vynášen mohutnými příhradovými vazníky.

#####Zdvih zvonu

Vyzdvižení zvonu bylo velmi náročnou a dlouho připravovanou akcí. Vlastní zdvih zvonu pak proběhl v relativné krátké době 11 dní v lednu roku 2011. Vyzdvižení zajišťovalo 16 hydraulických lisů o nosnosti 100 tun. Ty byly umístěny na nově instalovaných sloupech, jejichž konstrukce se po každém kroku zdvihu doplňovala. Celá akce probíhala synchronizovaně a po ukončení byla nosná konstrukce doplněna o dalších 16 sloupů. Bylo třeba zpevnit konstrukci zvonu a ve vrcholu byl osazen nadsvětlík – tambur, který zajišťuje jak provětrávání, tak přisvětlení. Unikátní řešení jeviště víceúčelového sálu nemá u nás obdobu. Zadní část jeviště je prosklená a umožňuje při určitých příležitostech průhled na vysokou pec a část areálu.

Takto koncipované řešení konverze je v našich podmínkách ojedinělé a nemá ani srovnání v Evropě – už proto, že plynojem je součástí rozsáhlého železářského komplexu a po uvedení do provozu bude navazovat na celou škálu kulturních a vzdělávacích programů postupně realizovaných v dalších objektech. Vyzdvižení zvonu do původní výšky o více než 13 metrů bylo pečlivě zdokumentováno a celá akce svědčí o technické zručnosti současných konstruktérů a stavbařů, která si nezadá s dokonalou řemeslnou schopností předchozích generací.

#####Kultura v uhelném revíru

Industriální dědictví je neodmyslitelnou součástí obrazu města Ostravy. Je historickým dokladem hospodářského vývoje Ostravy, která se v průběhu 19. a 20. století změnila ze stagnujícího města s prstencem okolních obcí a vznikajících hornických kolonií v průmyslové velkoměsto. Ostravsko-karvinský kamenouhelný revír byl po dlouhá desetiletí jednou z nejvýznamnějších oblastí těžby uhlí a Vítkovické železárny pak značkou kvality a symbolem těžkého průmyslu nejen u nás, ale i v celé Evropě.

Pro návštěvníky se 1. etapa reaktivovaných objektů národní kulturní památky slavnostně otevře 1. května letošního roku a další kulturní akce na sebe nedají dlouho čekat. V plynojemu se uskuteční společný koncert Jarka Nohavici a Janáčkovy filharmonie. Zřejmě největší událostí bude 11. ročník festivalu Colours of Ostrava, který se rozprostře do okolí na dosud nevyužívané plochy, kde budou rozmístěny jednotlivé koncertní scény.

www.dolnioblastvitkovice.cz</b></i>

*Text a foto: Eva Dvořáková* *Vizualizace: AP ATELIER*

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!