Sborník připomíná loňský ročník IS | E15.cz

Sborník připomíná loňský ročník IS

20. října 2010 • 10:34
Jak zaznívá na několika místech publikace Průmyslové dědictví – ve vzduchoprázdnu mezi profesionály a amatéry, která vychází jako pokračování série aktivit, akcí a setkání Industriální stopy, situace industriální architektury v České republice se stále mnoho nelepší.

Je tomu tak jistě i proto, že proti sobě stojí vyhraněné zájmy a odlišné motivace lidí, na nichž závisí osudy ohrožených staveb. Soubor textů shromážděných po loňském mezinárodním bienále Benjaminem Fragnerem a Vladislavou Valchářovou z Výzkumného centra průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT ale nezůstává u konstatování. Jako protiváhu přehledu navždy zničených staveb, který během bienále reprezentovala výstava Co jsme si zbořili…, pomáhá čtenáři v orientaci v problematice. A shrnuje zkušenosti, jak zachránit ohrožené objekty s bohatou minulostí i výjimečnou architekturou.

V úvodu Benjamin Fragner rekapituluje čtvrtstoletí konfrontací oficiálních a amatérských představ o osudu průmyslových areálů – počínaje výstavou Pražská jatka – prostor střetů (v roce 1991) a konče zveřejněním soupisu zaniklých industriálních staveb Co jsme si zbořili (výstava s katalogem z roku 2009), ke kterému klatovský sochař Václav Fiala připojil knížku Co nám zbořili, vydanou vlastním nákladem, v níž z pozice amatéra, tj. člověka, který se nezabývá profesionálně průmyslovým dědictvím, popisuje příběh boje o záchranu a nakonec demolici secesní Schifauerovy strojírny v Klatovech.

Témata příspěvků, rozdělených v knize do pěti kapitol, mohou navodit atmosféru rozpaků nad situací mnohých památek průmyslového dědictví, které jako by se ocitly v meziprostoru: za hranicemi možností často bezradných profesionálních institucí a úřadů i amatérů, právně i ekonomicky bezmocných.

#####Dobré příklady táhnou

[file:7259:small:right]

Texty, věnované památkové péči, prozrazují nedostatek vzájemné komunikace místních úřadů, investorů, odborníků i veřejnosti. Příspěvky – vysvětlující pojmy veřejný prostor, veřejný zájem a veřejný statek nebo spoluúčast veřejnosti při navrhování – přesahují od zájmu o průmyslové dědictví k sociologii, urbanismu a architektuře, vůdčí disciplíně při tvorbě životního prostoru. Nové využití průmyslových areálů spolu se schopností vzájemně propojit amatéry a profesionály při sledování společných cílů popisují články zahraničních autorů z Velké Británie, Francie, Německa a dalších zemí.

Závěrečná kapitola publikace patří tuzemským příkladům. Síť neziskových organizací, občanských sdružení či společností přátel, vytvořená během série pěti bienále Industriální stopy, prezentovala na výstavě Industriální propojení v říjnu 2009 osobní zkušenosti se záchranou a revitalizací průmyslových objektů a areálů. Vybrané napínavé příběhy se šťastným koncem dávají naději do budoucna.

#####Dvojjazyčná verze

Sborník je vydán v česko-anglické verzi. Na 220 stranách najde čtenář pětatřicet příspěvků od renomovaných odborníků – architektů, historiků architektury či památkářů, ale i provozovatelů průmyslových skanzenů a správců nově využívaných objektů, teoretiků, umělců i amatérských nadšenců z České republiky a ze zahraničí, včetně 115 černobílých fotografií. Publikaci vydalo Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze ve spolupráci s Kolegiem pro technické památky ČKAIT & ČSSI a British Council. Veškeré informace, včetně objednávkového formuláře, najdete na www.industrialnistopy.cz nebo na Facebooku bienále Industriální stopy.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!