Revitalizace industriálních památek Plzeňského Prazdroje

29. dubna 2009 • 11:05
Plzeňský Prazdroj opatruje již více než 166 let recept na první pivo typu Pils na světě, a i když se doba a technologická zařízení mění, výrobní postup slavného ležáku zůstává stále stejný. Mimo tento poklad ale území Plzeňského Prazdroje (původně Měšťanský pivovar) ukrývá i další důkazy slavné historie.

Plzeňský Prazdroj opatruje již více než 166 let recept na první pivo typu Pils na světě, a i když se doba a technologická zařízení mění, výrobní postup slavného ležáku zůstává stále stejný. Mimo tento poklad ale území Plzeňského Prazdroje (původně Měšťanský pivovar) ukrývá i další důkazy slavné historie.

Šířící se věhlas plzeňského piva nejen zvyšoval výstav na přelomu 19. a 20. století, ale dával i prostor pro nevídaný rozvoj technologií a ojedinělé inženýrské projekty. Jedním z komplexně řešených problémů bylo zásobování pivovaru vodou a elektrickou energií. Tento projekt byl uložen Františku Spalkovi, který na schůzi 13. listopadu 1901 navrhl prozatímní opatření a hned začal se svým týmem pracovat na definitivním řešení zásobování vodou a pohonnou energií. Po rozsáhlé studijní cestě po Evropě navrhl František Spalek výstavbu říční vodárny, studniční vodárny, vodárenské věže, odželezovací stanice vody a elektrárny. První na řadě byla říční vodárna. Projektovou dokumentaci vypracovaly Škodovy závody v Plzni, před Františkem Spalkem byla ještě ale cesta vyjednávání se správní radou o nutnosti a finální podobě plánované investice.

Po předložení několika variant se správní rada v roce 1903 rozhodla pro nejnákladnější, ale do budoucna nejpřínosnější variantu vodárenského zařízení na čerpání říční vody s denním výkonem 6850 m3, se současným zřízením elektrické ústředny k pohonu vodárny s celkovým nákladem 677 600 korun rakouských.

#####Složité schvalování projektu

Vyjednávání ale pokračovala, protože projekt byl rozsahem a cenou někde mezi možnostmi správní rady rozhodnout a nutností svolat mimořádnou valnou hromadu. Dne 6. dubna 1904 byla, jako kompromisní řešení, svolána tahová anketa za účasti 39 čelních členů měšťanstva, aby vyslechla argumenty pro chystané investice. Schvalování pokračovalo ještě na „rozšířené poradě“ měšťanstva - výsledkem bylo ale schválení projektu elektrické ústředny, říční vodárny, čerpací studniční stanice a odželezňovací stanice, navíc byl projekt rozšířen o vodárenskou věž vysokou 45 m. Stavební práce provedl Eduard Kroh (elektrárna, vodárenská věž, říční vodárna, odželezňovačka) a Josef Špalek (studniční vodárna).

Dne 15. října 1907 byla poprvé vedena odželezená roudenská voda z věže do pivovaru a vodárna říční vody poháněna z nové elektrické ústředny. Den nato byla z nádrže ve věži vpuštěna do potrubí říční voda.

Tento ojediněle komplexní projekt se, z dnešního pohledu, jeví jako prozíravý až futuristický, protože některé jeho části slouží dodnes. Některé části technologický vývoj nahradil, původní funkce ztratila význam, a tak stál pivovar před rozhodnutím, jaké využití mohou mít tyto stavby v budoucnu.

[file:2764:small:left]

#####Kulturní památka

Nezanedbatelné je také to, že se připoutala pozornost k unikátním stavebním památkám na území pivovaru.

#####Rekonstrukce říční vodárny

Říční vodárna se dočkala citlivé rekonstrukce, její prostor nyní slouží pro bednářskou dílnu, sklad dřeva, smoly a dřevěných výrobků. Součástí rekonstrukce byla i přístavba pece na roztavování smoly při smolení ležáckých sklepů. Současný provoz, který je dvakrát ročně okořeněn smolením velkých sudů za pravidelné účasti médií, ukázal, že nalezení nové funkce industriální památky a její úspěšná rekonstrukce mohou těmto místům přinést, mimo nové funkce, úplně novou atmosféru, kterou vnímají nejenom „památkově“ naladění lidé.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!