Průmyslový palác a historie průkopnictví železných konstrukcí | E15.cz

Průmyslový palác a historie průkopnictví železných konstrukcí

23. prosince 2008 • 23:00
Na sklonku 18. století a v prvních desetiletích století následujícího se stále častěji začínají uplatňovat ve stavitelství kovové konstrukce.

Prvním konstrukčním materiálem se stala litina a první velkou stavbu - jednoobloukový litinový most přes řeku Severn v Anglii -realizoval v roce 1779 Abraham Darby.

Most o rozpětí 30 metrů dosud slouží svému účelu a spolu s pozůstatky původní huti Coalbrookdale se stal přirozeným centrem nejslavnějšího průmyslového muzea. Industriální revoluce přinesla s sebou i požadavky na stavbu zcela nových výrobních objektů - továren. Zde se jako svislé nosné konstrukce objevily litinové sloupy. Za nejstarší stavbu tohoto druhu je považována textilní továrna ve Shrewsbury vybudovaná v roce 1796-1797. Nevýhodou litiny oproti pevnosti v tlaku byla její křehkost. Racionalizace a pokrok v hutnictví umožnil výrobu mnohem kvalitnějšího materiálu, kterým bylo tvarovatelné svářkové železo. Kombinace železa a litiny v podobě zdobných obložek se stala již na počátku 19. století oblíbeným konstrukčním materiálem nejprve pro skleníky a oranžerie. Největší z nich byl vybudován v Kew Garden v Londýně D. Burtonem a R. Turnerem v letech 1844-1848. Téměř současně se realizoval v Lichtenštejnské rezidenci v Lednici jako první svého druhu v rakouské monarchii v letech 1843-1845 dosud stojící palmový skleník úctyhodných rozměrů s délkou 120 m a výškou 10 m. Oblouková žebra podepřená sloupy s ozdobnými obložkami ve tvaru papyru dodaly Sobotínské železárny.

#####Konstrukce pro výstavní paláce

Palacio de Cristal vznikl například v Madridu v Parku Retiro v roce 1887 od arch. R. V. Bosca. Původně byl používán jako skleník pro rostliny z Filipín, ale dnes slouží jako výstavní síň. V té době vznikl i výstavní pavilon v Brazílii v tehdejším sídelním městě Petropolis u příležitosti návštěvy anglické královny Viktorie. Ani Vídeň nezůstala pozadu. Pro světovou výstavu v roce 1873 byla postavena kruhová stavba „Rotunda“ o průměru 108 m, vysoká 85 m, která dostala pro svůl tvar přezdívku Bábovka. Původní anglické plány přepracoval K. von Hanauer.

Výstava nebyla úspěšná, ale stavba s další náplní od divadelních až po cirkusová představení byla v provozu až do roku 1937, kdy ji zachvátil požár a v krátké době došlo k její destrukci.

#####Praha nezůstala pozadu

Koncem 19. století stoupal význam kovových konstrukcí včetně dalších zlepšení pevnostních vlastností. Kujné železo vystřídala ocel. Jednu z nejstarších ocelových konstrukcí dodala pro krov Národního divadla mostárna Vojtěšské huti na Kladně v roce 1882. Národní divadlo se stalo nadlouho symbolem českého národa. Neméně významnou událostí bylo uspořádání Všeobecné zemské výstavy tzv. „Jubilejní“ v Praze roku 1891, jejímž vzorem se stala světová výstava v Paříži konaná v roce 1889 včetně Eiffelovy věže, která byla v menším měřítku realizována při této příležitosti na Petříně. Symbolem výstavy a zároveň největším exponátem se stal Průmyslový palác vybudovaný podle plánů architekta B. Münzbergera stavitelem F. Víškem. K úspěchu stavby přispělo i použití ocelové nosné konstrukce dodané a smontované První českomoravskou továrnou na stroje v Libni za dozoru ředitele V. Novotného. Montáž na ploše 12 780 m2 byla provedena za neuvěřitelně krátkou dobu 142 dní. Ve srovnání s unikátní zcela moderní nosnou konstrukcí výtvarné řešení zděných součástí paláce působí poněkud těžkopádně, ačkoli ve své době reprezentovalo odraz tehdejšího vkusu. Na pozdějších úpravách se podílela řada architektů, mezi jinými A. Dryák nebo J. Fanta. Další úpravy pro IX. sjezd KSČ v roce 1949 provedl nár. umělec J. Kroha a v letech 1952-1954 podle projektu arch. P. Smetany došlo k odstranění středního dekorativního portálu. Dne 16. října 2008 zachvátil levé křídlo paláce ničivý požár. Oproti výstavním palácům v Londýně a Vídni se pražským hasičům podařilo zachránit střední a pravé křídlo. Dnešní torzo představuje unikátní památku spojenou nejen s českou historií, ale je také jedním z posledních představitelů výstavních pavilonů 19. století reprezentujících smělost inženýrských staveb a je naší povinností jeho obnova v původní podobě.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!