Pražské Holešovice | E15.cz

Pražské Holešovice

29. dubna 2008 • 00:00
Místo pro obdivovatele technického dědictví, ale i pro velké investory. Stejně rychle, jak rozrůstaly v důsledku industrializace přilehlé obce v okolí Prahy na konci 19. století, tak se podobně, ne-li rychlejším tempem, dnes mění.

Původní továrničky i velké průmyslové areály ustupují novým převážně obytným a kancelářským budovám. Jen málo z nich projde konverzí.

Přestože tyto objekty vtiskly charakteristický výraz jak Karlínu, Smíchovu, Jinonicím nebo Holešovicím, zdá se, že je za chvíli budeme znát pouze z dobových fotografií.

#####Hospodářské zázemí Prahy

Jednou z velmi zajímavých čtvrtí, která byla k hlavnímu městu připojena v roce 1884 spolu s přilehlými Bubny, jsou bezesporu Holešovice. Jejich poměrně rovinná poloha u řeky od poloviny 19. století protnutá tratí Severní státní dráhy Praha-Drážďany, skýtala dobré podmínky pro novou výstavbu s možností rozvoje jak lodní, tak vybudováním vleček i železniční dopravy. Jestliže se okolní průmyslové čtvrti rychle plnily převážně průmyslovou výrobou založenou na strojírenství, Holešovice se staly jakýmsi hospodářským zázemím Prahy, a to především vybudováním centrálních jatek, mlýnů, elektrárny, železničních dílen a přístaviště.

#####Budování přístavu

Přístav budovaný v Holešovicích v letech 1892-1894 a uvedený do provozu v roce 1895 byl odrazem tehdejších snah o rozvoj vnitrozemské plavby zejména pro výhody levné dopravy surovin a zboží. Holešovický přístav byl na svou dobu velmi moderní a srovnatelný s obdobnými v Německu.

Svou délkou bazénu 990 m a šířkou 100 m byl největším přístavem v Praze, i když spolu s Karlínským se pro svou malou hloubku nemohl zpočátku dobře uplatnit.

Na železnici byl vlečkou napojen až v roce 1910, těsně předtím zde probíhala výstavba budov celnice, domu správce a skladišť podle projektu architekta Františka Sandera. Ve dvacátých letech 20. století, kdy byly realizovány úpravy generálního projektu splavňovací komise a tok řeky byl přeložen, vznikla další řada budov. Půvabné secesní Sanderovy budovy, dnes kulturní památky, dlouhou dobu přístavišti vévodily. Zůstaly zachovány, ale jaksi zanikly v nové mohutné výstavbě obytných domů. Ztratily se v obří velikosti a zřejmě se vytratily i v souvislosti s řekou, staly se jakýmsi mementem bývalé slávy. Dnes se v Jankovcově ulici tyčí nová soudobá architektura mohutného obytného komplexu a při pohledu na deklarovanou upoutávku realitní kanceláře jaksi i laika svádí k domněnce, že realizovaný komplex vypadá poněkud větší.

#####Konverze parního mlýna

O to zajímavější se jeví konverze bývalého parního mlýna situovaného naproti přístavišti na administrativní centrum. Autorem původní stavby, která byla vybudována v letech 1909-1911, je významný český architekt B. Hybšman.

Na šestipodlažní objekt navazovala obilní sila, která byla v minulých letech odbourána, neboť nebyla na rozdíl od hlavního objektu prohlášena kulturní památkou.

Přesto se však podařilo projektantům CMC Architects velmi kultivovaným způsobem v elegantním proskleném kubusu původní hmotu sil evokovat. Také celé pojetí s dokonale zachovanou očištěnou cihelnou fasádou ztvárněnou v duchu wagnerovské moderny a zachování původních průmyslových oken v určitém náznaku řadí tento objekt mezi prozatím zřejmě nejlépe pochopenou konverzi industriálního dědictví. Holešovice se mění, přejme si, aby charakteristická průmyslová čtvrť, byť změny potřebuje, si do budoucna zachovala svého specifi ckého ducha i možná trochu nostalgickou atmosféru třeba již v pochopení kultivovaných konverzí.

*J. Kohout, J. Vančura: Praha 19. a 20. století, SNTL 1986 Pražský industriál, editoři L. Beran a V. Valchářová, ČVUT 2007*

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!