Po cestách klikatých architektonických i lidských

29. června 2010 • 08:08
Bylo by bláhové spojovat Vlada Miluniče pouze s Tančícím domem. Český architekt chorvatského původu vtiskl svoji svébytnost i mnoha dalším stavbám. Za všechny jmenujme alespoň areál Hvězda v Praze na Petřinách či Dům dětí v Modřanech. Dnes, jak sám říká, sedí na jevišti prvorepublikového varieté s tím, že o patro výš byl kdysi bordel.

V jeho ateliéru je zvláštní klid a na vyvýšeném pódiu se vrší nejrůznější texty a ručně psané poznámky. Na otázku, co právě dělá, odpovídá, že už léta bojuje se situací, kterou páchá „neviditelná ruka trhu“. Přesto má za sebou řadu realizací, neméně však projektů, které nekompromisně skončily pod stolem. Tančící dům je zřejmě neprávem nejznámější stavbou Vlada Miluniče. Navrhl jej společně s kanadsko-americkým architektem Frankem O. Gehrym, interiéry kanceláří byly z větší části svěřeny britské architektce českého původu Evě Jiřičné. Už v době vzniku této pozoruhodné budovy, která získala mnohá ocenění, se okolo výstavby v Praze začaly vytvářet určité emoce, které neustaly dodnes.

„Naivně jsme si s Václavem Havlem, který byl tehdy mým sousedem, mysleli, že by Tančící dům mohl být plný kultury, ale vzápětí vše zhatil nizozemský investor, který to všechno změnil na kanceláře. Nicméně mě Tančící dům nebo areál Hvězda Petřiny či Dům dětí a mládeže Modřany nesmírně bavily. Současně mě mrzí, že nedošlo k dalším realizacím. Třeba Plynárenské na Vyšehradě, Centra sídliště Malešice, hospice v Českých Budějovicích, Kulturního centra Smíchov či nástavby paneláků v Modřanech. Jak je vidět, důvodů ke zklamání je daleko více, ale takový už je život,“ bilancuje Vlado Milunič nad archivem svých prací.

#####Svými stavbami vyjadřuje i politické názory

Nachází se tady přirozeně i řada dalších projektů, nejrůznějších poznámek a náčrtků. Svoje politické názory vyjadřuje podle svých vlastních slov prostřednictvím sociálně zaměřených staveb, a to na sto let a nikoli jako politici pouze na čtyři roky. Vystupuje ve veřejných diskusích a v médiích proti korupci ve veřejných stavebních zakázkách, za preferenci veřejné dopravy před individuální, proti mrakodrapům na pražské Pankráci, supermarketům, zneužívání volného trhu, nekolegiálnímu chování architektů, drsnému chování bank, pojišťoven, developerů a dalších „dravců“. Sám architekt se udržuje po všech peripetiích s úřady a soudy v dobré formě; v ateliéru se nekouří a návštěvy bohémů nebývají dlouhé.

„U architektů není vůbec neobvyklé, že jsou produktivní ještě po sedmdesátce, na rozdíl od matematiků, kteří s plodnými myšlenkami končí někdy ve čtyřiadvaceti,“ vtipkuje nad šálkem čaje a dokumentuje to příkladem svého přítele Franka Gehryho (ročník 1929), který stále tvoří. Otázku dalších společných projektů obou architektů sice neřešíme, ale vracíme se v obrazech k barevnému modřanskému centru dětí a také k areálu Hvězda, které jsou, zdá se, mému hostiteli nejmilejší. Areál Hvězda chápe jako obecně možný návod pro ostatní sídliště. Obrovské celky lze podle jeho slov oživit a podstatně změnit vložením nových autonomních podstruktur, které rozbíjejí šedivou monotónnost okolní zástavby.

Dokumentace z modřanského centra pro děti zase dokládá, jak architekt úsporně kombinuje rozhlednu s komínem kotelny, kolem kterého proplétá nápadité schodiště, jež končí vyhlídkovou terasou s výhledem do okolí. Hraje si tu s barvami, bílé stěny se zde vůbec nevyskytují, přemýšlí o dětských potřebách a snech a chce, aby si děti své prostředí samy dotvářely, rozuměly mu a měly ho rády. „Děti jsou v kultivovaném a inspirativním prostředí, které je svým způsobem nutí k estetickému cítění, a nemají potřebu jej ničit. Ke cti architekta i těch, kteří se dětem věnují, patří také absence úrazů,“ hodnotí provoz zástupci dětského centra v pražských Modřanech.

#####Metafory a kulturní vzorce

Za architekta hovoří nejen stavby, ale také jeho názory. Vrátíme-li se ještě k Tančícímu domu, je třeba dodat, že přes veškerou snahu i přímluvy bývalého prezidenta Václava Havla nepatří kultuře (tak, aby byl opravdu tančící), ale obchodu a financím. Přízemí a suterén jsou dnes využity jako víceúčelový pronajímatelný prostor a v dalších patrech najdeme nejrůznější kanceláře včetně těch nájemců, které by architekt ve svém portfoliu určitě příliš nevítal. Porevoluční metafora tak vzala zasvé: dvě části v jednom domě ve vzájemném napětí - Fred je statická část, Ginger dynamická. Dům je částečně nakročen k Jiráskovu náměstí a k Hradu jako část společnosti, která se po dlouholetém strnutí vydala do světa změn.

Ostatně architektura je nejvěrnějším obrazem stavu společnosti a evidentním důsledkem tohoto způsobu chování je celosvětová krize. „Z duše mi mluví výrok Tomáše Bati z roku 1932 o tom, že mravní bída je příčina a hospodářský úpadek je následek. Jedná se o krizi důvěry a tu lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem. Proto, možná naivně, věřím, že pozitivním důsledkem krize bude vědomí, že dosavadní cesta nás vede do situace, z níž už není návratu,“ dodává Vlado Milunič.

#####Šetrnost nahradilo plýtvání

Hovoříme rovněž o specificky českém systému zadávání veřejných zakázek, o korupci a klientelismu, o porušování autorského zákona. „Když mi někdo vykrade byt, ateliér nebo auto, jsem schopen to přežít, ale když mi vykrade mozek, srdce a duši, je to horší než vražda - je to podobné kastraci,“ vysvětluje Vlado Milunič sugestivně a názorně ukazuje ve svých deskách několik typických příkladů, kde se setkal s jasným porušením autorského zákona a profesní etiky a ve svém důsledku i s podjatostí českých soudů. Z dalších materiálů je viditelné, že se nehodlá smířit s městem zaneřáděným supermarkety, logistickými centry, mekáči, hernami a bordely, preferencí dálnic namísto železnice či tragickým zabíráním zelených ploch. Města jsou podle jeho názoru příliš poničena kamionovou a osobní dopravou, populace je obézní, šetrnost nahradilo nebetyčné plýtvání. To vše pod diktátem hloupé agresivní reklamy a nevkusných bulvárních médií.

*

#####Vlado Milunič

Desatero architekta Vlada Miluniče shrnuté pod jednu hlavu: používat hlavu.

* tvrdé sankce za zabírání ploch v extravilánu

* kompaktní města, tvarově a výškově rozmanitá

* bydlení také v centru

* obchody do centra, obchodní domy nad nádraží s vazbou na MHD

* zásobování centra vlaky a metrem v noci

* jednoznačná přednost ekologické veřejné dopravě, omezení pro osobní vozy

* zvýšení hladiny zástavby v centru města jako ochrana periferie

* zelené střechy, nové parky a vodní plochy

* všechna dešťová voda musí pokud možno zůstat v území

* nově definované podmínky (OTP) pro automobilizaci, osvětlení, oslunění atd.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!