Objekty průmyslového dědictví cílem turistů? | E15.cz

Objekty průmyslového dědictví cílem turistů?

27. května 2008 • 00:00
Areál pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea se v dubnu 2008 stal prvním certifikovaným bodem Evropské cesty průmyslového dědictví na území České republiky (a v zemích bývalého východního bloku vůbec).

Areál pivovaru Plzeňského Prazdroje a Pivovarského muzea se v dubnu 2008 stal prvním certifikovaným bodem Evropské cesty průmyslového dědictví na území České republiky (a v zemích bývalého východního bloku vůbec).

Koordinátor ERIH ve Velké Británii pan David Buckley se zúčastnil otevření expozice a zařazení objektu do seznamu industriálních památek. Poskytl Realitu rozhovor:

Jak se dostane taková budova do zápisu? Je to tak, že se budova - tedy vlastník - uchází o tento zápis? Nebo si ERIH vyhledává tyto objekty?

Obě dvě cesty jsou možné. Byly případy, kdy nás kontaktovali vlastníci objektů sami, ale samozřejmě i samotný ERIH vytváří seznamy s potenciálními „členy“ organizace. V obou případech však musejí splňovat určitá kritéria, aby vůbec přicházelo v úvahu, zda bude objekt do seznamu zařazen. Jeden z kolegů, který se účastnil také mezinárodní konference bienále Industriální stopy, Wolfgang Ebert, připravuje rešerše industriálních památek a budov, které musejí splňovat různé podmínky, aby se o zápis do seznamu mohly ucházet. Jestliže uspějí, stanou se tak jedním z kotevních nebo certifikovaných bodů na mapě ERIH. Na této mapě celé organizace se nachází několik stovek objektů, a to ve 29 zemích Evropy. Je to však pouze začátek, hranice Evropy se rozšiřují, proto se musíme i my přizpůsobit. Prvním krokem do střední a východní Evropy se tak pro nás stává právě plzeňský pivovar. Model členství byl vyvinut v západní a severní Evropě, kde je nyní 65letá zkušenost s tímto procesem. Nyní se chystá expanze památek, které by mohly být zařazeny do páteřní sítě, a to i ze střední Evropy.

Co porotu-komisi zaujalo na budově?

Jaké má povinnosti vlastník objektu, když je objekt zapsán do seznamu?

Každá z památek musí splňovat určitá kritéria. Jednak jsou to podmínky týkající se cestovního ruchu. Musí prezentovat nějakým způsobem sama sebe, musí být přístupná a taky musí mít ten objekt nějaký vztah a význam k průmyslu, tedy aspoň k průmyslu kdysi v něm provozovaném. Každá z památek, která je součástí sítě, musí dělat marketing i ostatním památkám, které jsou někde v blízkosti. Mohou to být třeba tištěné letáčky, je to skutečně cestou po Evropské cestě průmyslového dědictví. V této oblasti není příliš finančních prostředků a ta hlavní myšlenka projektu je, že si pomohou s marketingem památky tohoto charakteru navzájem.

Plynou ze zápisu nějaké výhody?

Kdybych to měl shrnout, tak tím hlavním cílem je zvýšit návštěvnost. Toho se dá dosáhnout hlavně tak, že různé kotevní body ERIH sdílejí své zkušenosti, předávají si je, a tak se vlastníci nemovitosti mohou vždy přiučit od ostatních industriálních památek, kde je turistika dobře rozvinutá, jak by měli pečovat o stávající, ale zároveň přilákat nové návštěvníky. Další obrovskou výhodou je větší zájem představitelů dalších památek, tito odborníci si pak mohou navzájem pomoci a díky svým zkušenostem se o budovu náležitě postarat. Není žádnou novinkou, že se často v poslední době pořádají konference týkající se industriálních památek a brownfieldů právě v budovách průmyslového dědictví, to je asi největší benefit, kdy může majitel ukázat celý industriální objekt odborné veřejnosti. Diskuse se tak posouvá z akademické roviny - osoby si nejprve vykládaly, co je tam pamětihodného, na rovině konkrétní zkušenosti, sdílely zkušenosti, co se dá nabídnout návštěvníkovi, co má úspěch, jak udělat prohlídku co nejzajímavější a nejpoutavější, čím zpestřit nabídku pro návštěvníky. Do budoucna ta diskuse může být i doporučením, jak se o budovu starat, jak ji zakonzervovat… A řešit podobné otázky, které souvisejí s industriální památkou.

Jak dlouho trvá proces, než se objekt stane industriální památkou?

Může to být docela rychlé, klidně i pouhé 3 měsíce. Například, co se týče Plzeňského Prazdroje, obdrželi jsme žádost o zařazení památky na seznam před šesti měsíci. V zásadě, splňuje-li památka kritéria, která jsou stanovena v pravidlech, administrativní proces by neměl trvat dlouho. V případě, že památka všechna kritéria nesplňuje, pak nová rada, která je ustavena podle německého práva, pracuje na tom, že by se těmto památkám dal zvláštní status jako památka, která se tváří nebo která usiluje o členství.

U nás je, myslím si, bohatství industriálních památek - akorát dnes jsou to z velké části zbořeniště anebo součásti nějakých brownfieldů. Kdo další se uchází v ČR?

Tato otázka je spíše pro Wolfganga Eberta, jaké další objekty se ucházejí o status industriální památky, je to právě on, který má na starosti celou střední a východní Evropu, aby předložil seznam těch nejzajímavějších. Ale základem je vytvořit systém, kde budou stanovena zásadní kritéria, že tato památka se musí chránit z toho a z toho důvodu. Tato cesta se nyní preferuje. Je třeba ukázat, z jakého důvodu by se měla právě tato konkrétní památka zachovat, co může nabídnout návštěvníkům zajímavějšího než jiná. V severozápadní Evropě, kde ten systém ochrany industriálních památek vlastně vznikl, jej v podstatě založila skupina místních lidí. Buď je otázka industriálních objektů zajímala z hlediska historického, nebo tam třeba dříve pracovali. A tak projevili zájem o institucionalizovanou péči o industriální památky. Tito lidé se zasadili třeba o to, aby objekty nebyly zbourány, ale aby byly zachovány a posléze nějak využity. Každý z partnerů tohoto projektu se musel zavázat, že památky v regionu nebudou izolované, ale že vytvoří cestu k industriálnímu bohatství. Musel se sepsat seznam a byli ustanoveni regionální koordinátoři, kteří ohodnotili objekty - zda mohou být zařazeny, zda mají ten potenciál. Tento projekt potřebuje určité financování, ale zatím jsou to většinou regionální instituce. Něco podobného bude muset vzniknout i v ČR, kdy bude potřeba také požádat o grant či dotaci, aby se památky uchovaly a hlavně prezentovaly na co nejvyšší úrovni.

Proč zrovna Plzeň? Co budova Plzeňského Prazdroje znamená pro industriální bohatství?

První věcí je, aby potenciální památky hrály roli v průmyslu. A to plzeňský ležák splňuje, má bohatou, dlouholetou historii. A to je to hlavní lákadlo. Co je důležité - tradiční vaření piva je dnes v Plzni zachováno, takže se každý návštěvník může podívat na historii tak, že může ochutnat pivo, které se vařilo před 160 lety, a přitom je může porovnat se stávajícími technologiemi.

Kdo tyto památky v Anglii navštěvuje? Máte čísla jak to s návštěvností vypadá?

Klademe si za hlavní cíl zpřístupnit a zatraktivnit industriální památky co nejširší veřejnosti. Prosadit je do cestovního ruchu. Památkáři si myslí, že to památky nejsou a reagují, že to lidi nezajímá. O tradičních památkách, jako jsou zámky, zahrady, hrady, lidé vědí, ale teď se tu otevírá jiná cesta, která může být turistům dokonce bližší. Jednak jsou to pracovní procesy, které lidé prodělali sami na sobě, pracovali tam. Zajímá je to, když je to prezentované zajímavou cestou. Proto je také snahou spousty industriálních památek zaměstnávat jako průvodce po budovách a místech průmyslového dědictví bývalé zaměstnance nebo jejich příbuzné, aby tak návštěvníkům mohli zprostředkovat své zkušenosti subjektivně, a proto zajímavější formou, než je strohý výklad. Před dvěma lety proběhl průzkum, z něhož vyplývá, že industriální památky jsou navštěvovány daleko víc, než připouštějí lidé z klasického cestovního ruchu. V Porúří a Porýní v Německu, kde se rozvíjel těžký průmysl, je na 200 památek a lidé ta místa navštěvují. Je tam hodně kotevních bodů, které nejsou třeba přístupné, a tahle síť památek byla modelem k tomu, co prezentují představitelé ERIH. Rozšiřujeme tyto možnosti, které dále prezentujeme do střední a následně snad i do východní Evropy.

Kam bude expandovat ERIH? Jaká je idea?

Cílem je rozšířit tato místa po celé oblasti Evropské unie, znamená to, že se ERIH bude snažit rozšířit momentální seznam památek o industriální hodnotné budovy ve východní Evropě, kam se rozrostly hranice Evropy, respektujeme prostor Evropské unie.

*

#####ERIH - European Route of Industrial Heritage Evropská cesta průmyslového dědictví existuje tam, kde vyrostla první továrna na světě, kde byl postaven největší parní stroj… Industrializace proměnila tvář Evropy a nám zanechala velké průmyslové dědictví. Gigantická síť těchto míst se rozšířila po celém kontinentu. Jen ji někdo musel znovu oživit. Úkolem ERIH je provázet po stopách této vzrušující cesty za poznáním a objevováním napříč milníky evropské průmyslové historie.

#####Cestování s ERIH ERIH představuje síť nejdůležitějších průmyslových památek v Evropě. Ze zastaralých nemovitostí by ráda udělala průmyslové krajinné parky a interaktivní technologická muzea. Páteří celé cesty zůstávají tzv. certifikované body.

#####Certifikované - záchytné (kotevní) body Sjednocují širokou škálu evropské průmyslové historie. Turisté mohou procházet průmyslovým dědictvím, ať už formou atraktivní průvodcovské trasy, multimediální prezentace nebo výjimečných akcí, které se konají při různých příležitostech.

#####Regionální cesty (okruhy) Každý region má vlastní specifika, a to i z pohledu evropského průmyslového dědictví. V rámci Evropy najdeme různé tradice a zvyky, které však sjednocuje jednotná idea. Příkladem může být německý Ruhrgebiet nebo jižní Wales, obě tyto oblasti zahrnují velký počet různě význačných průmyslových památek - od malých ozubených kol až po obrovské stroje…

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!