Nákladové nádraží Žižkov – problematika dosluhujícího areálu | E15.cz

Nákladové nádraží Žižkov – problematika dosluhujícího areálu

24. listopadu 2010 • 12:31
Jednou ze zásadních proměn, kterou zaznamenala naše města i krajina ve druhé polovině 19. století vedle výstavby nových průmyslových objektů, bylo budování železničních tratí a s nimi souvisejících nádražních budov.

Železnice nejenže ovlivnila rozvoj celých oblastí i měst, ale zejména výstavné nádražní budovy se staly výraznými symboly nového průmyslového věku. Do konce 19. století vznikla na našem území nejhustší železniční síť v Evropě. Rozvoj železnic pokračoval i ve století dvacátém. Vedle osobní přepravy dominovala na železnici zejména přeprava surovin a průmyslových výrobků. Racionalizace železniční dopravy vyústila v nový specifický typ dopravních staveb určených pouze nákladní dopravě.

Už nestačila přidaná skladiště v areálech velkých nádraží (jedním z příkladů původních skladovacích objektů je dnes pietně opravené skladiště bratří Kleinů, budovatelů první trati z Prahy do Olomouce, v Zábřehu na Moravě). Samostatně budovaná nákladová nádraží umožňovala odlehčit přetížené železniční síti a zajistila plynulý odběr přepravovaného zboží. Jen pro zajímavost: Stavební kniha ČKAIT 2005 Moderní průmyslová architektura uvádí, že v období první republiky bylo postaveno 370 kilometrů nových tratí, 66 nádraží, 32 velkých viaduktů a 44 tunelů.

#####Hledal se koncept železniční nákladní dopravy

Snahy odlehčit nákladové dopravě, která se dotýkala centra Prahy (jmenovitě hlavního nádraží Františka Josefa, Denisova nádraží na Těšnově – v polovině 80. let 20. století nesmyslně zbouraného – a prvního nádraží v Praze, dnes Masarykova), vyústily v hledání nového racionálního konceptu železniční nákladové dopravy. Dlouhodobě přetěžovaná a rozptýlená nákladní doprava v centru města volala po změně. Koncepci nového vnitřního železničního uzlu v Praze s důrazem na vyčlenění nákladní přepravy vypracoval železniční inženýr Miroslav Chlumecký. Se stavbou přeložky, která odlehčila nákladní dopravě, bylo započato v roce 1927.

Vypracováním nového areálu byli pověřeni architekti Karel Caivas a Vladimír Weis, pro které se stal tento úkol životním posláním. Areál Nákladového nádraží Žižkov představoval v době svého vzniku jeden ze špičkových evropských projektů železniční logistiky. Samotný záměr vybudování nádraží tohoto typu vycházel z nutných potřeb rozvíjejícího se velkoměsta. Vybavenost budov – administrativy i skladišť – byla na tehdejší nejvyšší technické úrovni od chladírenských provozů, vybavenosti pro manipulaci s přepravovaným zbožím po výtahy, tobogany a řadu doplňkových technických zařízení.

#####Velký potenciál dalšího rozvoje

Areál byl postaven na místě, které v tehdejší době poskytovalo dalekosáhlé možnosti potenciálního rozvoje jak nádraží, tak i jeho širšího okolí. Ve své době to byla mimořádná investiční akce, která vyžadovala velmi širokou koordinaci a řadu urbanistických a regulačních předpokladů od návrhu napojení na stávající železniční síť po návrh koncepčního a funkčního uspořádání areálu samotného. Projekt, který prokázal vysokou úroveň organizačně-koncepčního myšlení tehdejší doby, neměl v Evropě srovnání. Jeho nejvyšší hodnotou byla funkčnost a vysoká organizační jednota celku, která byla podpořena kvalitním architektonickým vyjádřením funkcionalisticky navržených budov s jednoznačným důrazem na účel, k němuž byly postaveny.

Zcela samozřejmá byla v tomto případě i vysoká úroveň stavebně technického řešení, které odpovídalo náročným standardům doby. Půdorysně areál tvoří dvojice souběžných železobetonových skladištních objektů úctyhodné délky dosahující až 400 metrů, mezi které je vloženo kolejiště ukončené v čele administrativní budovou situovanou do čela Olšanské ulice. Výstavba probíhala v letech 1934 až 1937 a podílely se na ní významné stavební firmy Karla Skorkovského, Bohumila Belady a Františka Strnada. Strojní vybavení vesměs dodávala ČKD, výtahy pak firma Josef Prokopec. Pravidelný provoz nákladové přepravy začal již v roce 1936.

#####Devadesátá léta přinesla útlum

Nákladové nádraží zcela naplnilo své poslání, bylo nepřehlédnutelným příkladem inženýrské činnosti třicátých let a výrazným způsobem podmínilo další rozvoj této části města. Bez nadsázky lze říci, že areál se stal největší funkcionalistickou průmyslovou stavbou v Praze. Devadesátá léta 20. století a s tím související útlum výroby i nároky na přepravu znamenala také snížení potřeby nákladové dopravy do centra Prahy. Postupně areál přestal sloužit svému účelu a je využíván minimálně.

[file:7603:small:right]

Pro dnes již téměř opuštěný areál pak jeho nové využití jako kulturní, obchodní i společenské centrum. Samotný střed areálu by se mohl stát novým netradičním shromažďovacím prostorem s efektní průmyslovou atmosférou. S obdobnými řešeními se u našich západních sousedů setkáváme často. Při zachování původních průmyslových staveb je v jejich sousedství budována atraktivní nová čtvrť, která se díky nevšednímu střetu nového a starého stává velmi vyhledávanou. V současné době byl podán návrh na prohlášení areálu za kulturní památku a ministerstvo kultury zahájilo řízení. Doufejme, že se podaří tento funkcionalistický skvost do budoucna zachránit a smysluplně využít.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!