Lofty ve stylu Petera Koglera | E15.cz

Lofty ve stylu Petera Koglera

Ateliérové bydlení s důrazem na velký otevřený prostor se stává symbolem nového životního stylu. Sklo, kov a pohledový beton vybízejí k nejrůznějším realizacím a projektům. Rakouský architekt, výtvarník a designér Peter Kogler nabízí netradiční prostory v komplexu téměř všech uměleckých disciplín - od architektury a užitého umění přes divadlo a performance až po hudbu či nová digitální média.

Podle mínění výtvarných kritiků se mu podařilo navázat na osobitou poetiku šedesátých let, kdy se začaly stavět první loftové byty, a obohatit ji o současné vidění světa. Stejně jako v šedesátých letech řeší i dnes velká města problémy s nefunkčními průmyslovými objekty a bývalými továrními halami, stejně jako v šedesátých letech hledáme pevné body naší existence. Narůstají ovšem i další obavy, se kterými se Peter Kogler vyrovnává po svém. Otevírá pozoruhodné hry na virtuální a skutečný prostor a posouvá architekturu do zcela nových dimenzí.

#####Něco je za dveřmi

Lofty totiž představují řadu možností, které nebývají vždy plně využity. Bývalé tovární haly mají svoji specifickou atmosféru, stropy vyšší než pět metrů, prostor lze podle potřeby dělit příčkami, můžeme přistavovat galerie, patra, schodiště, instalovat nejrůznější skulptury a libovolná zařízení. Otevřený prostor je místem pro imaginaci. V šedesátých letech obývali lofty především bohémští výtvarníci a umělci, dnes jsou ve středu zájmu úspěšných podnikatelů a sportovců, kteří preferují spíše digitální interiéry, než umění květinových dětí. Peter Kogler říká, že svět se enormně zrychlil, zdokonalil, ale zároveň přinesl velkou řadu nových pochybností a rozporů. Ve svém protestu proti umělému světu se sám stává jeho nedílnou součástí.

#####Bořitel tradičních hodnot

Rakouští umělečtí kritici ho nazývají bořitelem tradičních hodnot, staví ho jako protipól kontroverzního výtvarníka Hermanna Nitsche. Podle rakouského tisku se chce kriticky vypořádat s vídeňským akcionismem, s komerčním působením Nitscheových krváků a nesmyslných orgií, které pomocí vizuálních prostředků upozorňují metodou šoku na nenormální stav současného světa. Zatímco Nitsch zpochybňuje vůli člověka cokoli na daném stavu změnit, Kogler odmítá pasivitu a chce naopak změnit vše. Má potřebu bojovat s destruktivním nábojem současného světa a hledá namísto krutosti a orgií, jak sám říká, „harmonickou poetiku pro jednadvacáté století…“.

Nakolik se mu to daří, záleží na posouzení každého, nicméně faktem zůstává, že jeho díla odrážejí nespornou tvůrčí erudici a velmi dobře se prodávají. Totéž platí i o jeho konfrontačních postojích a filozofickém potenciálu. Koglerova architektura a design se tak stávají pevnou součástí jím kritizovaného rozporuplného moderního světa a bývají hrdou součástí obydlí slavných (i méně slavných) lidí, kteří přece „nemohou Koglera nemít“.

#####Inspirace a magie moderního světa

A co lze najít v ateliéru slavného rakouského multimedialisty? Motivy výrazně připomínající strukturu lidského mozku, lesklé tištěné spoje a také tapety s velkými červenými mravenci, které jsou pro Koglerovu tvorbu typické. Podivné trubky, nesmyslně vedoucí elektrické vodiče, rozprostřené organické formy, mozek, cévy i žíly - to vše budí dojem ztraceného iluzorního světa, který si autor troufá složit v jeden harmonický celek. Rozehrává tak pozoruhodnou hru na virtuální a skutečný prostor -otevření vnitřního světa a rozprostření duše, jak sám na vysvětlenou říká. „Prostorové instalace rozbíjejí architektonický prostor a iluze bývá dokonalá, i když velmi často matoucí. Tlak virtuálního prostoru je někdy tak veliký, že nás ovládne a donutí, abychom se s ním spojili. Prostor pak vypadá, jako by se v něm otevřel náš vnitřní svět se všemi pochybnostmi, fobiemi, sny a fantastickými obrazy. Je to pohled do sebe, spojení s vnitřní zkušeností, které nám dovolují obstát ve virtuálním prostředí…“ vysvětluje autor.

#####Umělé a skutečné světy

[file:8338:small:right]

Koglerovy interiéry bývají často chápány i jako určitá metafora vnímání umělého světa, včetně destrukční síly, která přichází s řadou nových uměleckých disciplín. Autor staví do této podivné transformace světa často i sám sebe. Ani on nemůže vnímat zmnožené obrazové znaky ve stavu soustředěného rozjímání a zaměření se na jeden z nich, ale podobně jako v architektuře je odsouzen ke komplexnímu vnímání v pohybu, ke sledování mnohavrstevnatého uměleckého představení. Jeho koncentrace jakožto pozorovatele je značně roztříštěná. „Obrazy ztrácejí auru tak, jak to přinesla doba mechanické reprodukovatelnosti, filmu, xeroxové a digitální kultury…“ podotýká Kogler.

Hledání symbolického řádu je podle autora velkým cílem současné architektury a designu. Sítě znaků mohou být chápány i jako jisté varování, mají velký asociační potenciál, stejně jako častokrát zobrazovaný lidský mozek. „Síla obrazů pokrývajících stěny je tak velká, že doslova odpálí pevný neprostupný rámec architektury a designu. Současně simulují realitu a vytvářejí svůdnou iluzi její věcné existence - a to tak přesvědčivě, že jsme je od skutečnosti sotva schopni odlišit…“ hodnotí magii Koglerových prací rakouské odborné časopisy a chválí kromě architektury a designu také autorův filozofický potenciál. Ani komerční sféra nezůstává lhostejná, a to zejména kvůli movité klientele, která si jej velmi oblíbila. Zájem o něho kontinuálně vzrůstá společně se zájmem o prostorné ateliérové bydlení a o digitální média.

*

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!