Kvalitní život zajistí jedině kvalitní architektura

26. května 2009 • 09:54
Nejdůležitější událostí konference Evropského fóra politik architektury (EFAP), které se uskutečnilo 16.-18. dubna v Praze, byl podpis Memoranda o vzdělávání a architektuře. Třídenního fóra se zúčastnily dvě stovky odborníků z celého světa.

Nejdůležitější událostí konference Evropského fóra politik architektury (EFAP), které se uskutečnilo 16.-18. dubna v Praze, byl podpis Memoranda o vzdělávání a architektuře. Třídenního fóra se zúčastnily dvě stovky odborníků z celého světa.

Kromě vzdělávacích systémů a představení zahraničních výukových programů v oblasti architektury byla pozornost věnována také zadávání veřejných zakázek, ochraně kulturního dědictví, příkladům udržitelného rozvoje měst či vzniku center architektury. Hlavním cílem konference EFAP, kterou uspořádala Česká komora architektů (ČKA) ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (MMR) v rámci oficiálních akcí spojených s českým předsednictvím EU, bylo upozornit veřejnost a státní správu na důležitost kvalitní architektury pro život ve společnosti a tím zdůraznit pozici architektů a jejich vliv na vznik vystavěného prostředí. Podle průzkumů tráví každý občan v budovách až 90 procent svého času a je tedy důležité, aby splňovaly vysoké nároky na funkčnost, estetický vzhled i trvalou udržitelnost a zároveň měly vztah k prostředí a jeho kulturním hodnotám.

S každou stavbou bezprostředně souvisí veřejná prostranství, která je nutno co nejcitlivěji regenerovat. Úroveň vystavěného prostředí totiž na první pohled vypovídá o úrovni celé společnosti, ovlivňuje názory jednotlivců a jejich postoje.

#####Jen nejnižší cena by rozhodovat neměla

První ze tří bloků jednání patřil tématu vzdělávání v oblasti architektury. Hned na začátku jednání podepsali ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška a předseda České komory architektů Dalibor Borák klíčový dokument, společné memorandum o kontinuálním a celostním vzdělávání v oblasti architektury. Cílem memoranda je mimo jiné zdůraznění důležitosti architektonického vzdělávání na všech typech škol, od mateřských škol po univerzity třetího věku, a vytvoření společné platformy pro kvalitní zapojení odborníků do systému vzdělávání v České republice. Uplatnění politik architektury bylo nejen podtitulem konference, ale také tématem druhého jednacího bloku.

Různé typy politik architektury existovaly ve společnosti v podstatě vždy, jen pod jinými názvy. Jsou druhem jakési regulace, nastavení pravidel chování obyvatel ke svému prostředí, přinášejí řád a tím zabraňují možnému chaosu při neřízené výstavbě. Většina historických měst, jejichž urbanismus a architektonické dědictví je dnes oceňováno, vznikala právě na základě přísné regulace. Určitý druh omezení je tedy nutný. Není však lehký úkol formulovat regulace tak, aby otevíraly prostor pro svobodnou tvorbu, ale zároveň stanovily jasnou bariéru před případnými škodami.

Na konferenci se hovořilo také o zadávání veřejných zakázek prostřednictvím architektonické či urbanistické soutěže.

„Veřejné zakázky ve velké míře ovlivňují prostor, který užívají všichni občané, a měly by být proto zadávány s důrazem na vyváženost kvality, zejména v kulturním smyslu slova, inovativnosti návrhu a udržitelnosti. Hlavním kritériem by neměla být jen nejnižší cena projektu,“ říká Dalibor Borák, předseda ČKA.

#####O každém projektu by se mělo diskutovat

Třetí blok zasedání na téma architektura a veřejnost se zaměřil především na otázku veřejného zájmu v architektuře.

Za veřejný zájem je obvykle považován zájem většiny. Proto je důležitá diskuse s občany i odborníky, komunikace s médii. Podle Oldřicha Ševčíka je architektura už ze své podstaty konsenzuální záležitostí - dohoda je nutná jak při jejím vzniku, tak při realizaci i po ní. Petr Velička, místopředseda dozorčí rady ČKA a autor konceptu třetího bloku jednání, k tématu shrnuje: „Úroveň a kvalita našeho kulturního prostředí se odráží do každodenního života společnosti a z tohoto faktu vyplývá nesporná a nutná osobní zodpovědnost architekta vůči společnosti. Architekt by měl být koordinátorem při tvorbě našeho vystavěného životního prostředí, měl by mít vždy celostní přístup k problému, měl by být tvůrcem pomyslných mostů mezi lidmi. Důvěra společnosti by však neměla být slepá, ale založená na poctivém přístupu jednotlivých architektů.“

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!