Jsme nadšeni z každého, kdo dokáže architekturu ocenit | E15.cz

Jsme nadšeni z každého, kdo dokáže architekturu ocenit

10. srpna 2010 • 10:26
Brněnský ateliér Kuba & Pilař architekti má za sebou řadu úspěšných realizací veřejných staveb a za některé získal významná ocenění. Moderní architektura se ale podle jejich zkušeností u nás stále prosazuje těžce. I když se prý v poslední době situace zlepšuje a investoři dávají přednost kvalitní architektuře. Nejen o tom jsme si povídali s architekty Ladislavem Kubou a Tomášem Pilařem.

Jak se podle vás v současnosti daří prosazovat v ČR výrazné projekty moderní architektury?

• Ladislav Kuba: Stále těžce, v podstatě jsme nadšeni z každého, kdo dokáže architekturu ocenit. Ale situace se pomalu zlepšuje. Soukromý investor klade na architekturu staveb větší důraz, kvalitní architektura může reprezentovat, ale i dobře prodávat. Dobrá architektura také nutně nemusí být drahá. Charakteristické je, že ve veřejném sektoru výrazné moderní stavby vznikají téměř výlučně na základě architektonických soutěží. Je to logické, protože v porotách architektonických soutěží je hodnocena také architektura, a ne jenom cenová nabídka.

Co lze říci o úrovni komunikace s investorem, pokud jde o změny a kompromisy ve vztahu k původnímu záměru? Máte definovány předem limity, za něž nelze ustoupit?

• Tomáš Pilař: Každý projekt prochází v průběhu svého zpracování změnami, to je přirozený vývoj. Důležité je, aby diskuse o projektu mezi investorem a architektem byla vyvážená a aby obě strany byly schopny naslouchat a akceptovat názory toho druhého. V případě některých projektů podle toho, jaký mají průběh a jak by mohl dopadnout výsledek, si limity stanovujeme.

Jaký je v tomto ohledu rozdíl mezi privátním investorem a veřejnou institucí?

• Tomáš Pilař: U veřejných institucí jsou velké rezervy zejména v organizaci a managementu projektů – například v rychlosti řešení problémů a konání rozhodnutí, v absenci osobní zodpovědnosti.

• Ladislav Kuba: Zástupce veřejné instituce má k projektu neosobní vztah, což se může projevit pozitivně (důvěra k architektovi) i negativně (nezájem o výsledek). Privátní investor je velmi široký pojem. Privátní investor typu velké společnosti se chová obdobně neosobně – v podstatě jej zajímá finanční stránka věci a architekturu svěří architektovi. Naopak pokud je privátním investorem konkrétní osoba, obvykle do projektu vstupuje a tady je potom nutná i osobní shoda, a hlavně důvěra k architektovi.

Jak přistupujete k účasti v soutěžích – podle čeho vybíráte kritéria, kterých soutěží se zúčastníte?

[file:6914:small:right]

• Ladislav Kuba: Hlavním kritériem je samotné téma soutěže. Díky tomu, že bývají architektonické soutěže vypisovány na významné veřejné stavby, jsou témata často zajímavá – knihovny, galerie a podobně. Takové zakázky ale obvykle bez soutěže ani nelze získat, a to je v pořádku.

Jaké máte zkušenosti z architektonických soutěží u nás? Jaká je vaše motivace k účasti v nich?

• Tomáš Pilař: Naše zkušenosti z architektonických soutěží pořádaných komorou architektů jsou většinou pozitivní i díky tomu, že se nám v řadě soutěží podařilo zvítězit. A také díky tomu, že převážnou většinu našich vítězných projektů se podařilo realizovat. To je pro nás ta motivace.

• Ladislav Kuba: Ale bohužel tomu tak není vždy. Například nedávná soutěž na komplex fakult VUT v Brně na Akademickém náměstí, ve které jsme získali první cenu, se zřejmě z rozhodnutí investora realizovat nebude.

Moderní architektura u nás často vyvolává negativní reakce, příkladem je i O mega na náměstí Svobody v Brně. Co pro vás takové reakce znamenají?

• Ladislav Kuba: Reakce veřejnosti se asi nedá nikdy předem odhadnout. Jediné, co můžeme dělat, je navrhovat stavby z našeho subjektivního pohledu co nejlépe, jakékoli jiné kritérium by bylo falešné. Samozřejmě nás ale těší, když jsou reakce na naše stavby pozitivní.

Jak hodnotíte obecné povědomí české veřejnosti o architektuře a jejích možnostech?

• Tomáš Pilař: Povědomí veřejnosti o architektuře se rozšiřuje a zlepšuje. Dnes už o architektuře často píšou nejenom odborná média, to je velká změna. Co se české architektuře zatím příliš nedaří, je prosazení se na mezinárodní scéně.

V souvislosti s ostravskou Černou kostkou došlo i na petici a byla aktivní i veřejnost. Co v tomto případě podle vás ovlivnilo vnímání projektu a jeho kladné přijetí?

• Ladislav Kuba: V případě Černé kostky převládají pozitivní reakce laické veřejnosti, ačkoli je náš návrh velmi abstraktní a není vůbec podbízivý. Proč to tak je, se můžeme jenom domýšlet. V jednom televizním rozhovoru řekl pan Strakoš větu „Tady jde o sebevědomí Ostraváků“, a v tom je možná odpověď na tuto otázku. Ostrava chce jasné a sebevědomé gesto, chce tři vykřičníky!

Můžete popsat specifika projektu výstavby obytného komplexu v Praze Na Krutci? Jak přistupujete k projektu zaměřenému na bydlení, jaká byla spolupráce s ostatními architekty?

• Tomáš Pilař: Ojedinělé v tomto případě nejenom pro nás, ale i v kontextu české architektury, bylo to, že na tento obytný soubor vypsal investor několik soutěží, a díky tomu spolupracovalo na projektech jednotlivých domů několik architektonických týmů. Díky velmi dobré spolupráci s ostatními architekty a investorem se podařilo postavit architektonicky jednotný soubor bytových a rodinných domů s fasádami ze solidních přírodních a bezúdržbových materiálů (dřevo, cihla, beton), které stárnou do krásy.

Jaký význam mají pro vás ocenění, která získáváte za své realizované projekty?

• Ladislav Kuba: Podařilo se nám dvakrát získat hlavní cenu Grand Prix Obce architektů – v roce 2002 za knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a vloni za Fakultu chemicko-technologickou Univerzity Pardubice. Tohoto ocenění si velmi vážíme i vzhledem k tomu, že stavby hodnotí mezinárodní porota odborníků vždy v jiném složení. Jde bezesporu o nezávislý pohled na současnou českou architekturu. Zřejmě proto má tato soutěž na domácí scéně u odborné veřejnosti nejlepší pověst.

Můžete uvést některý z vašich nerealizovaných/připravovaných projektů?

• Tomáš Pilař: V současné době připravujeme projekt Západočeské galerie v Plzni, nedávno jsme dokončili projekt administrativní budovy v centru Ostravy, která se nyní začíná stavět.

• Ladislav Kuba: A doufáme, že se konečně dá do pohybu stavba již zmíněné knihovny v Ostravě.

*

[file:6913:small:right]

Architekti Ladislav Kuba a Tomáš Pilař začali spolupracovat ve druhé polovině devadesátých let a od počátku je zajímaly stavby ve veřejném prostoru. Jednou z prvních realizací byla kaple Panny Marie Královny v Jestřebí, kde jejich stavba doplňuje tradiční vesnickou náves. Pozdější realizace ale mířily do větších měst. V roce 1998 zvítězil v architektonické soutěži jejich návrh budovy knihovny pro Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, za kterou v roce 2002 získali Grand Prix Obce architektů. Toto ocenění získali i v roce 2009 za stavbu Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.

K jejich neznámějším realizacím patří stavby zasahující centra měst. Jednou z nich je palác Omega na brněnském náměstí Svobody. Jedním z jejich nejnovějších projektů je návrh Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Ke známým realizacím ateliéru Kuba & Pilař v současnosti patří jejich podíl na pražském obytném komplexu Na Krutci z roku 2008. Architekti vycházejí z tradic kvalitní předválečné české i současné světové architektury a inspirací je pro ně také práce švýcarského architekta Petera Zumthora.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!