Hamr v Dobřívě zdobí pamětní zlatou minci | E15.cz

Hamr v Dobřívě zdobí pamětní zlatou minci

15. července 2010 • 08:08
Technika a její výdobytky jsou nedílnou součástí nejen našeho každodenního života. S jejími historickými pozůstatky se u nás můžeme setkat téměř v každém městě, v každé obci v podobě výrobních objektů a areálů či reliktů původních technologických zařízení.

Mnohdy tyto impozantní doklady tvoří neodmyslitelnou kulisu krajiny, kde se stávají turistickou zajímavostí i zdrojem poznání technické historie regionu. Poznání a propagace technického dědictví se u nás projevuje oproti západním zemím Evropy s určitým zpožděním. Vezmemeli si do ruky turistického průvodce kteréhokoli z našich regionů, převažují v něm informace o klasickém architektonickém fondu hradů, zámků, významných domů, či míst, ale málokdy jsou prezentována technická díla.

Je proto třeba vysoce ocenit krok České národní banky, která ve spolupráci s Národním památkovým ústavem připravila na léta 2006-2010 cyklus deseti zlatých mincí s názvem „Kulturní památky technického dědictví“. Jeho prostřednictvím se tak nejširší veřejnosti představuje reprezentativní výběr z významného okruhu kulturního dědictví naší země - technické památky. Nebylo snadné ze široké škály výrobních objektů, které dokládají mnohavrstevný vývoj jednotlivých výrobních odvětví, historii řemeslné dovednosti a v neposlední řadě dokumentují technický pokrok včetně architektonického ztvárnění, určit právě ty nejvýznamnější.

Při výběru představitelů prezentovaných v rámci cyklu byl kladen důraz nejen na různorodost památek, ale také na zastoupení většiny českých a moravských regionů. Mezi desítku vybraných památek byly zařazeny a v uplynulých letech emitovány mince s motivem ruční papírny ve Velkých Losinách, pražského Klementina, Ševčinského dolu v Příbrami, vodního mlýna ve Slupi, řetězového mostu ve Stádleci, pivovaru v Plzni a Masarykova zdymadla na Labi pod Střekovem.

#####Poslední mince obsadí hamr a důl

[file:6595:small:right]

Všechny vydávané mince mají nominální hodnotu 2500 korun, průměr 22 milimetrů a hmotnost 7,78 gramu (1/4 troyské unce). Síla mince se liší v návaznosti na výšce reliéfu. Mince jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9 a vydávají se ve dvojím provedení ražby, které má rozdílnou povrchovou úpravu a hranu. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) pro náročné sběratele mají mincovní pole s vysokým leskem a matovaným reliéfem a jejich hrana je hladká. Na rok 2010 připravila ČNB vydání posledních dvou mincí cyklu - hamru v Dobřívě a dolu Michal v Ostravě. Slavnostní představení mince věnované dobřívskému „Hornímu hamru“ proběhlo v letošním květnu přímo v samotném objektu, který je svými půdorysnými rozměry 32 x 12 metrů největším představitelem svého druhu v českých zemích.

Se svým kompletně zachovaným technologickým zařízením se řadí mezi malé procento autentických objektů éry feudálního železářství u nás. Své jméno „Horní“ získal v polovině 17. století, kdy byl do současné polohy přemístěn z centra obce. V té době se pravděpodobně jednalo ještě o dřevěnou stavbu. Sloužil pro zkujňování železa vyrobeného v místní vysoké dřevouhelné peci. Dnešní zděnou podobu získal na počátku 19. století. Po zániku místní vysokopecní výroby v roce 1817, která byla velmi významnou pro podbrdské železářství s téměř čtyřistapadesátiletou hutnickou tradicí, se transformoval na novou produkci - zemědělské nářadí. Stal se hamrem nářaďovým. Kovaly se zde radlice k pluhům, lopaty, motyky a další těžké zemědělské výrobky.

#####Vybavení hamru pochází z 19. století

Technologické zařízení, které se zde dochovalo do současnosti, poháněla původně pětice vodních kol. Voda na ně byla přiváděna vantroky z Huťského rybníka ležícího hned nad objektem, který je napájen Padrťským potokem. Pod vantroky na podélné straně budovy je lednice s instalovanou čtveřicí vodních kol. Dvě z kol slouží k pohonu dvou těžkých nadhazovacích bucharů, zakotvených v mohutných litinových stolicích. Další kolo otáčí podstropním transmisním hřídelem s řemenovými převody, které pohání lehké dvojité chvostové kladivo v litinovém stojanu, dvoje strojní nůžky a dvojitý brus. Jedny nůžky jsou excentrické a druhé klikové. Oboje pocházejí z druhé poloviny 19. století.

Materiál se ohříval v uzavíratelné komorové peci, která ústí do komína novější konstrukce. Tato pec byla do hamru zabudována již před 2. světovou válkou. Vítr je do ní dmýchán lopatkovým ventilátorem, poháněným elektromotorem. Za posledním vodním kolem je skluz ke kalení těžkých výkovků například kovadlin, který vede z podlahy hamerny do vody lednice. Vantroky nad tímto místem jsou opatřeny otvorem s pákovým uzávěrem chladicí vody stejného typu, jako u přívodu vody ke kolům. V severozápadním rohu hamru je masivní, vzhůru se zužující cihelná vestavba s vnitřním zaklenutým prostorem. V hamru se zachoval z větší části i původní soubor nástrojů, nářadí i výrobků v rozmezí 18. až 20. století.

#####Dobřív skrývá hned několik památek

Výroba zemědělského nářadí probíhala nepřetržitě až do roku 1949 s krátkým oživením v letech 1955-1956, poté byla výroba jako nerentabilní zastavena. V roce 1963 byl objekt včetně technologického vybavení prohlášen kulturní památkou a po rozsáhlých obnovovacích pracích otevřen pro veřejnost v roce 1967. V roce 1971 se hamr stal součástí rokycanského Muzea Dr. Bohuslava Horáka a slouží jako živá expozice, kde se může návštěvník seznámit s drobnějšími kovářskými pracemi prováděnými za pomoci dochovaného technologického zařízení.

Vlastní obec Dobřív skýtá ještě řadu dalších pamětihodností, ze kterých můžeme jmenovat tzv. „švédský most“, který byl postaven v době třicetileté války a sloužil pro zásobování hamru surovinami, roubenou Starou hospodu, kam chodil významný český herec Jindřich Mošna. V obci se dochoval soubor původních roubených staveb bývalých kovozemědělců, který byl prohlášen v roce 1995 památkovou zónou.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!