Globální světoběžníci z Nizozemska

10. března 2009 • 23:00
Svět globální architektury má své vizionáře a proroky. Jedním z těch nejuznávanějších je Rem Koolhaas a jeho kancelář OMA.

Dnes lze těžko hovořit o národní architektuře nebo architektech. Dokazuje to i příběh Rema Koolhaase, jednoho z nejslavnějších současných architektů. Jeho slavná Office for Metropolitan Architecture (OMA) má dnes pobočky v Rotterdamu, New Yorku a Pekingu. Takže je to vlastně ještě nizozemská architektonická kancelář?

A její zakladatel je kromě obrovských projektů, které realizuje po celém světě, uznávaný také jako teoretik a vizionář nové architektury, jako ten, kdo nové vize uvedl do reality. Jaká je tedy metropolitní (nebo globální?) architektura v podání dnes více než třistačlenného týmu? Dnes kancelář a značku OMA reprezentuje šest hlavních partnerů: Rem Koolhaas, Ole Scheeren, Ellen van Loon, Reinier de Graaf, Shohei Shigematsu a Victor van der Chijs, který je výkonným ředitelem.

#####Fascinace New Yorkem

Ale pojďme na začátek historie této slavné nizozemské kanceláře. Cesta od obchodu Prada v New Yorku k budově Čínské televize v Šanghaji je fascinujícím naplněním metropolitních myšlenek Rema Koolhaase. Narodil se na sklonku druhé světové války, v listopadu 1944.

Od svých osmi do dvanácti let žil s rodiči v Indonésii, kde jeho otec pracoval jako spisovatel a organizátor kulturního života. Po návratu do Nizozemska žil Rem Koolhaas v Amsterdamu, kde působil jako redaktor časopisu Haagse Post a také se živil psaním filmových scénářů. V roce 1968 navštěvoval Architectural Association v Londýně a o šest let později studoval na slavné Cornell University v New Yorku. Během studia napsal několik pozoruhodných textů věnovaných hlavně problémům současných megapolí. Byla to ale až kniha Delirious New York. A Retroactive Manifesto for Manhattan vydaná v roce 1978, která Koolhasoovi přinesla světový úspěch. Okamžitě po vydání vzbudil jeho „delirantní manifest“ pozornost po celém světě. A to nic nepostavil! Koolhasoova fascinace New Yorkem a kulturou velkoměsta byla současně hledáním nových forem a možností moderní architektury. „Třeštící New York pátral po vlivu metropolitních mas a kultury na architekturu a urbanismus. Mířil ke spojení mezi novými programy a novými formami… Na Manhattanu existuje zásobník populárního nadšení pro ,,nový věk“ napsal později o vizionářství sedmdesátých let.

Metropolitní kancelář OMA Rem Koohaas založil společně s Madelon Vriesendorp a Eliou a Zoe Zenghelisovými v Londýně. Přešel tak z oblasti teorie k praktické aplikaci svých myšlenek.

#####Přes Paříž až do Japonska

Nové definice vztahů mezi architekturou a kulturním prostředím byly klíčovým motivem tvorby celého ateliéru OMA.

Důležitá pro ně byla soutěž na Parc de La Villette (1982) v Paříži a Velkou francouzskou knihovnu (1989), kterých se ateliér OMA ve svých začátcích účastnil.

Během těchto počátečních let Koolhaasova kancelář realizovala několik ambiciózních a pozornost budících projektů: vilu dall’Ava v Paříži (1991) kousek od Eiffelovky a dva obytné domy v japonském městě Fukuoka. Praktické uplatnění některých vizí a teoretických úvah talentovaného architekta našlo naplnění v obřím projektu Euralille. V posledních desetiletích minulého století se Koolhaasova tvorba nesla v duchu vizionářských aplikací teoretických úvah o městě do praxe.

Podobně jako řada dalších jiných i OMA šla se svými projekty směrem na východ, do Asie. Po pekingské pobočce čeká na otevření další, v Dubaji. Jejich obrovské projekty v Asii zahrnovaly například studie rozvoje v Bangkoku, v Hanoji nebo nové mezinárodní letiště v korejském Soulu.

#####Návrat do Evropy

Poslední léta tvorby rozvětveného Koolhaasova ateliéru byla opět ve znamení Evropy: staví nové městské centrum v nizozemském Almere, ambasádu v Berlíně (dokončena byla v roce 2003), koncertní sál v portugalském Portu, navrhuje regulaci a návštěvnické centrum pro Zeche Zollverein v německém Essenu. Rem Koolhaas se v osmdesátých letech intenzivně zabýval velkoměstem a jeho životem, tehdy dokázal, že zpracovat delirium nikdy nekončícího konzumního světa umí stejně dobře. Jeho americké projekty zahrnovaly jak novou veřejnou knihovnu v Seattlu, tak slavný obchod pro firmu Prada v Los Angeles. Pro stejnou značku navrhl další velmi slavný butik v New Yorku. Byl dokončen v roce 2001 a dnes nechybí v žádném design průvodci. Strategicky myslet a být o krok napřed, je motto, které se nese celou tvorbou nizozemského architekta. I proto vznikla AMO, tedy druhá část Koolhaasova ateliéru. Výzkumný tým sdružený pod značkou AMO pomáhá realizovat architektonické návrhy OMA do nejmenších detailů. Nové modely strategického myšlení a aplikace „architektonického myšlení“ v jeho čisté podobě jsou náplní tohoto týmu.

Organizace, identita, kultura… Rem Koolhaas stále hledá nové a neprobádané cesty od konceptu k realizaci. V praxi to pak vypadá tak, že pro zmiňovanou Pradu vymýšlejí technologie a postupy, jak v navržených buticích prodávat zboží nebo jak koncipovat webové stránky.

Šíře Koolhaasovy tvorby se od začátku v sedmdesátých letech až po současné projekty, v nichž architektura hraje jednu z rolí, i když velmi podstatných, pohybuje v obdivuhodně širokém poli. Není to jen stavění domů, ale i teoretický pohled na dané téma: stále nové hledání nových cest. Vzájemná komunikace a interakce lidí je pro něj cílem. Architektura pak jedním z prostředků.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!