Expo 58 po padesáti letech: stále inspirativní | E15.cz

Expo 58 po padesáti letech: stále inspirativní

29. dubna 2008 • 00:00
Šest tisíc čtverečních metrů zaujímal Československý pavilon na Světové výstavě Expo 1958 v Bruselu, kde získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a stal se nejoblíbenější expozicí návštěvníků.

Autoři výstavního projektu Bruselský sen - Československá účast na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let, který bude k vidění od 14. května do 21. září v Galerii hlavního města Prahy - Městské knihovně, se museli spokojit jen se zlomkem této plochy.

Přesto by měli návštěvníci zakusit to podstatné ze zázračné prezentace tehdejšího strojírenství, historie, vědy a písemnictví, užitého umění i převratné Laterny magiky. Expozice zároveň seznámí návštěvníky s každodenním životem v Československu druhé půlky 50. let a počátku 60. let.

Výstava bude mít reprízu v Moravské galerii v Brně - v Uměleckoprůmyslovém muzeu v termínu od 20. listopadu 2008 do 1. března 2009. Výstava Bruselský sen je členěna do dvou částí. Po úvodu přibližujícím dobové klima s dozvukem stalinsko-gottwaldovského teroru přiblíží první část výstavy samotné EXPO.

Atmosféru a ideje panující v roce 1958 v Bruselu věrně zhmotnily Atomium a Le Corbusierův pavilon firmy Philips. Těžištěm této části však budou zejména archivní materiály, snímky našich předních fotografů i autentické exponáty dokumentující podobu a úroveň Československého pavilonu. Mezi nejzajímavější a nejprogresivnější expozice patřilo sklo, které bude zastoupeno nejen kolekcí realizací z Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, ale například i modelem a studií k rozměrné Kotíkově vitráži, jednoho z nejdiskutovanějších děl v našem pavilonu. „Nabídneme divákům maximum informací ve vizuální podobě. Rádi bychom prostřednictvím velkoplošných reprodukcí záběrů z expozice evokovali emotivní prostředí pavilonu a mistrné využití scénických prostředků - kontrast světla, tmy a světelné akcenty na skupiny exponátů, modelace pohybu návštěvníků - které bylo pro naši expozici typické,“ popisuje koncept kurátorka výstavy Daniela Kramerová, která je společně s Vandou Skálovou autorkou projektu.

#####Šedesátá léta

Druhá část výstavy je zaměřena na životní styl 1. poloviny 60. let, který v mnoha oblastech znamenal obrat (rozšiřování televize a médií, emancipace, domácí spotřebiče, nové způsoby trávení volného času atd.). Vystaveny budou špičkové realizace z oblasti užitého umění a průmyslového designu i ukázky z běžné produkce. Vedle fotografií zde ve větší míře promluví dobová umělecká díla. Hledání obrysů tzv. bruselského stylu proběhne v jednotlivých oblastech od architektury, výstavnictví přes obory užité tvorby (sklo, porcelán, keramika, textil, nábytková tvorba, grafický a průmyslový design). Důležité místo zaujímá soubor nábytku, textilií, skla a porcelánu, který úspěšně prezentoval Československou republiku na XII. trienále užitého umění v Miláně v roce 1960.

#####Pořadatelé výstavy

Pořadateli projektu Bruselský sen jsou Arbor vitae societas, Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a Národní technické muzeum. Architektonické řešení zpracovalo studio Olgoj Chorchoj, grafický koncept Robert V. Novák, který je zároveň autorem grafické úpravy všech publikací, které k výstavě vycházejí. Vedle obsáhlého katalogu Bruselský sen doplní pestrý doprovodný program. Aktuální informace a kompletní nabídka pro návštěvníky budou zveřejněny na www.arborvitae.eu a www.expo58.info.

#####Úspěchy pavilonu

„Enormní úspěch československé expozice nebyl dán ani tak veletržním představením špičkových průmyslových strojů a výrobků, a uměleckých děl, jako spíše důmyslným vytvořením umělecky, scenáristicky, ideologicky a psychologicky koncipovaného celku,“ líčí československý triumf z roku 1958 kurátorka Daniela Kramerová. Pro svět znamenala československá prezentace před pěti desítkami let šok. Země, která se ještě nevzpamatovala ze stalinského útlaku, se představila množstvím uměleckých či průmyslových výrobků a nápadů, jež jakoby plynule navázaly na špičkovou úroveň designu i masarykovského Československa. Ostatně na úspěchu Československého pavilonu se podílely přední osobnosti napříč tvůrčími spektry: libreto bylo dílem Adolfa Hoffmeistera, vítězi soutěže na podobu objektu se stali uznávaní architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný, architektonické pojetí některých expozic navrhli scénografové František Tröster a Josef Svoboda.

#####Bruselský fenomén

Aktérů a pamětníků tehdejšího československého úspěchu ubývá. Hrdě přenesené původní stavby z Bruselu byly zničeny či radikálně přestavěny pro jiný účel. „Přes dlouhodobou přitažlivost bruselského fenoménu mu prozatím nebyla věnována významnější odborná pozornost,“ upozorňuje Vladana Rýdlová z Arbor vitae societas. „Po padesáti letech je tak čas zkoumat a pokusit se přiblížit, jaké tedy Expo 58 skutečně bylo, zhodnotit jeho význam v rovině umělecké, sociologické či politicko-kulturní.“ Výstavu budou doprovázet dvě publikace z nakladatelství Arbor vitae. První z nich, kopírující názvem, strukturou i účastí autorů výstavu, představí šířeji kulturněhistorické pozadí vzniku československé prezentace, okolnosti příprav a hodnocení, význam úspěchů. Jednotlivé stati členěné podle uměleckých oborů se budou v první polovině publikace věnovat úspěšným částem československé prezentace.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!