Český architekt dobyl svým projektem Mekku hazardu | E15.cz

Český architekt dobyl svým projektem Mekku hazardu

Jméno architekta Michala Postráneckého není v České republice příliš známé, a to přesto, že i ve své rodné vlasti realizoval některé menší projekty. O to známější je z amerického Las Vegas, kde český architekt zanechal svůj podpis pod jednou z dominant města hazardu, hotelovým komplexem Planet Hollywood Towers Westgate.

Architekt Michal Postránecký vystudoval Fakultu architektury ČVUT v Praze. V roce 2001 se vydal do Spojených států amerických, kde se usadil zatím natrvalo. „Chtěl jsem si zkusit, jak to funguje na Západě. Šel jsem rovnou do USA. Začínal jsem tam úplně od začátku jako kreslič, pak jsem se vypracoval k prvním projektům,“ vzpomíná dnes. Postupně se dostal až k navrhování budov, stojí například za rezidenčním projektem na ostrově Lanai na Havaji, který se bohužel nerealizoval a vzhledem k insolvenci zadavatele už asi ani realizovat nebude. Stále na papíře je také další projekt Michala Postráneckého – výšková multifunkční budova v Las Vegas. Naopak luxusní hotelový komplex Planet Hollywood Towers Westgate je jeho první velikou realizovanou budovou ve Spojených státech.

#####K projektu mu pomohla částečně náhoda

V USA český architekt od roku 2001 spolupracoval s několika lokálními architektonickými kancelářemi, když ho v roce 2005 oslovila společnost Morris Architects, aby se stal hlavním designérem prestižní zakázky v Las Vegas. V tu dobu měl za sebou zkušenosti ze dvou již zmíněných a zatím nerealizovaných projektů. Architektonický návrh, který Michal Postránecký vytvořil a pracoval na něm s týmem dalších architektů, byl z důvodu globální finanční krize rozdělen do dvou hlavních fází výstavby.

První fáze projektu má celkem 1201 obytných jednotek. Hotel/timeshare jednotky jsou umístěné od třetího patra budovy výše až do 46. patra. Další patra nad tímto 46. podlažím jsou vyplněna jednotkami od 400 metrů čtverečních až do 1200 metrů čtverečních s luxusním výhledem na Las Vegas Bulvar/Strip a jsou určeny k prodeji do osobního vlastnictví. Velmi složité bylo celý projekt rozdělit na dvě poloviny tak, aby první sloužila svému účelu a druhá se dala postavit dodatečně.

#####Rozpočet se naopak snižoval

Říká se, že jiná země, jiný mrav. To se několikrát potvrdilo i při realizaci této zakázky. Zatímco v České republice je zcela běžnou záležitostí během výstavby původní rozpočet někdy až výrazně navýšit, ve Spojených státech se postupuje přesně opačně – během stavby se rozpočet několikrát snižoval, na což bylo nutné vždy adekvátně reagovat. „Dostali jsme prostě úkol ušetřit třeba dvacet milionů dolarů a nehnuli jsme se z místa, dokud jsme možnosti této úspory nenašli,“ popisuje Michal Postránecký. Přesto náklady dosáhly téměř jedné miliardy dolarů.

Jedním z největších oříšků bylo navrhnout celoskleněnou fasádu a „pověsit“ ji na všechny části železobetonového skeletu s předpínanými podlažními deskami a protipožárními detaily mezi jednotlivými podlažími ve styku vodorovných konstrukcí s fasádou. Úkol to byl o to těžší, že bylo nutné splnit všechny požadavky na tepelnou izolaci. Energetické normy zde musí respektovat specifické podmínky podnebí v Las Vegas. Všechny návrhy, které se měnily během výstavby, se musely opět nechávat schválit stavebním úřadem, navíc bylo nutné vše zkoordinovat i s generálním dodavatelem stavby. A ten, celkem logicky, z těchto změn nejásal.

#####Složitá komunikace s dodavateli

Právě komunikace s dodavatelem byla dalším složitým oříškem. „Klient požadoval pořád nějaké změny, museli jsme postupně měnit projekt. Také dodavatel přicházel s určitými změnami,“ pokračoval architekt. Velmi komplikované bylo například dostat do objektu všechny technologické celky, protože se částečně montovaly technologie i na druhou etapu výstavby nebo se pro ně alespoň vytvářelo místo. „Museli jsme to řešit tak, abychom nezvýšili náklady na výstavbu a přitom tam všechno dostali. Logistika byla velmi náročná,“ pokračuje Michal Postránecký. Nutnost šetřit v době krize se odrazila i na architektonických úpravách – zmizely například původně navržené balkony včetně speciálního LED osvětlení na východní straně budovy, křídlo z červeného skla, které bylo původně protažené až do spodních pater budovy, bylo podstatně zkráceno.

„Asi nejobtížnější bylo pochopit rozměr stavby a její umístění na minimální stavební parcelu. Byla to rozsahem největší zakázka firmy Morris Architects, která mě na ni najala, a tak hlavně v začátku panovalo mnoho rozdílných názorů, jak k této stavbě přistoupit. První měsíce práce na projektu byly nesmírně obtížné, jelikož jsem byl vystaven mnoha situacím, které pro mne byly zcela nové. Žádná zkušenost z minula mně nemohla pomoci. Všechny oči byly obráceny ke mně a čekalo se, s čím přijdu,“ vzpomíná dnes český architekt.

#####Rád by realizoval i druhou etapu

[file:6909:small:right]

Najít rovnováhu mezi estetickým účinkem návrhu a finančním objemem za to utraceným byla výzva po celou dobu navrhování i stavby. Z technologického hlediska nejobtížnějším okamžikem byl rozhodně moment, kdy klient rozhodl, že se vzhledem k ekonomické krizi rozdělí stavba minimálně na dvě fáze, vertikálně i horizontálně komplikovaně oddělené. Na chvilku to vypadalo jako neřešitelný úkol vzhledem k mnoha stavebním předpisům a místním pravidlům.

Ta složitost nebyla v tom, jak celou stavbu jednoduše rozdělit, ale jak ji rozdělit tak, aby bylo později možné druhou fázi vůbec stavebně zrealizovat za provozu již postavené části komplexu budov. „Design druhé budovy je hotový, samozřejmě bych se rád podílel i na její realizaci,“ říká Michal Postránecký. Nyní prý záleží zejména na investorovi, zda bude mít zájem ve spolupráci pokračovat. Český architekt by se také rád prosadil v rodné zemi, zatím čeká na nabídky od investorů.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!