Bývalé pivovary budou sloužit cestovnímu ruchu | E15.cz

Bývalé pivovary budou sloužit cestovnímu ruchu

10. listopadu 2009 • 10:20
V poslední době jsme svědky zvýšeného zájmu o průmyslové dědictví. Naše země je na technické památky nesmírně bohatá. Průmyslové objekty jsou nedílnou součástí venkovské i městské krajiny a svým měřítkem tvoří její významné dominanty.

Tyto objekty, často mimořádných architektonických kvalit, jsou svědky naší minulosti i období všeobecného pokroku a novátorství a dokážou evokovat dobovou atmosféru podobně jako například středověký hrad. Jedním z nejstarších a nejrozšířenějších výrobních odvětví u nás je bezesporu výroba piva. Pivo je typicky českým nápojem a pivovarnictví národním průmyslem. Hustota a množství pivovarů a sladoven je na našem území neuvěřitelná. Nástup industriální éry v první čtvrtině 19. století doprovázela stavební expanze, která se nevyhnula ani objektům pivovarů.

Docházelo jednak k přestavbám starších objektů pivovarů a sladoven z období řemeslné výroby, jednak k výstavbě nových objektů průmyslového typu. V polovině 19. století tak nastal zlatý věk českého pivovarnictví, které silně ovlivnilo vývoj tohoto oboru na celém světě. První vlnu úpadku, zejména pro menší pivovary, znamenal vznik velkých pivovarských společností na počátku 20. století a samozřejmě světové války, které přečkal už jen zlomek výrobních areálů. Nevyužité areály sloužily nejčastěji pro zemědělskou výrobu nebo jako sklady. Změna režimu a znárodňování přinesly pouze urychlení úpadku a nesmyslnou devastaci.

#####Hledá se nové využití pro bývalé pivovary

Nejtypičtějším pivovarským výrobním areálem je kombinace pivovaru se sladovnou, objevující se již od 16. století, typická řazením jednotlivých technologických procesů do jednoho či dvou objektů půdorysně nenáročné sestavy. Jednotlivé, na sebe navazující části odpovídají technologickým potřebám a jejich hmota s vlastními charakteristickými znaky jasně vyjadřuje jejich účel. Nepřehlédnutelnými stavebními prvky jsou zejména věžová hmota hvozdu sladovny s typickým plechovým krytem zakončeným komínem a varna pivovaru charakteristická vysokými okny a víceúrovňovým vnitřním uspořádáním měděných varných nádob.

Význam historických průmyslových objektů v současnosti opět roste, společnost pomalu začíná akceptovat možnosti jejich nového využití a rozpoznávat jejich potenciál. Na rozdíl od jiných zemí se ovšem u nás zatím můžeme pochlubit jen několika skutečně zdařilými konverzemi. Zvýšený zájem o industriál můžeme zaznamenat mimo jiné v oblasti cestovního ruchu. Technické památky se stávají významnými body na turistických mapách, vznikají průmyslová muzea a skanzeny poskytující netradiční zážitky.

Připravují se tematické turistické trasy se zaměřením na průmyslové dědictví, které budou v budoucnu napojeny na celoevropskou strukturu turistických tras ERIH (European Route of Industrial Heritage). S cestovním ruchem úzce souvisí i budování ubytovacích zařízení. Jedním ze způsobů, jak obohatit nabídku turistických služeb, je nabídnout možnost ubytování v rekonstruovaném industriálním objektu, tedy i pivovaru. Následující tři příklady představují projekty konverzí objektů a areálů bývalých pivovarů na polyfunkční využití se zaměřením na ubytovací kapacitu v cestovním ruchu v různém stupni rozpracovanosti.

#####Tábor

Rekonstrukce a přestavba bývalého pivovaru na kongresový hotel

Bývalý pivovar je součástí historického hradního celku Kotnov, který byl po ztrátě svého obranného významu v letech 1612–1613 přebudován pro výrobní účely. Ve druhé polovině 19. století došlo k rozsáhlým přestavbám a modernizaci technologie. Provoz pivovaru byl definitivně ukončen v roce 1981. Ještě za minulého režimu se celý areál stal národní kulturní památkou. Od roku 2001 se postupně vlastníkem většinové části hradního celku Kotnov stala finanční skupina Karel Dvořák, regionální společnost zaměřená na investiční a stavební aktivity, která předložila návrh na postupnou revitalizaci areálu. Studie revitalizace byla vypracována TŠ projektovým ateliérem s. r. o. Pro svůj velký rozsah byla revitalizace rozdělena do více etap. Po očištění areálu od novodobých znehodnocujících přístaveb byla v první etapě revitalizace přestavěna varna a spilka pivovaru spolu s přilehlými půdními prostory na čtyřhvězdičkový kongresový hotel.

Do původních výrobních a půdních prostor bylo vestavěno celkem 72 plně vybavených pokojů včetně několika mezonetových apartmá s celkem 139 lůžky. Sklepy pod varnou byly využity pro bazén, hotelovou kuchyň, luxusní restaurant, parkování hotelových hostů a technické zázemí. Cílem náročné rekonstrukce bylo zachovat maximum původních konstrukcí, napravit poškození napáchaná především zatékáním srážkové vody a navrátit areálu autentickou podobu.

Zásadní bylo provedení nového zastřešení objektů, zprovoznění dešťové kanalizace a větracích průduchů. Fasády byly rekonstruovány s minimálními zásahy. Došlo pouze k doplnění chybějících fasádních prvků, osazení replik výplní okenních otvorů a sjednocení povrchů fasád s použitím tradičních materiálů a technologických postupů. Dokončením dalších etap je areál postupně doplňován o další funkce.

Interiéry tzv. hradního křídla byly upraveny na víceúčelové prostory, kde se v současnosti pořádají příležitostné kulturní akce. Bývalá sladovna včetně hvozdu je od roku 2004 postupně přestavována a mimo již fungující galerie vystavující Táborský poklad zde vznikají reprezentační prostory společnosti Karel Dvořák a rozšíření ubytovací kapacity kongresového hotelu. Konverze pivovaru na hotel je považována za zdařilou, z hlediska financování obnovy NKP soukromým subjektem pak za ojedinělou. Objekt je již třetí sezonu v provozu a ze zkušenosti již realizovaných fází projektu vyplývá, že hotel v prostorách historického objektu je pro návštěvníky velmi atraktivní.

#####Lobeč

Rekonstrukce pivovaru na turistické centrum

Areál bývalého vrchnostenského pivovaru je jednou z dominant obce Lobeč, v roce 1995 prohlášené za vesnickou památkovou zónu. Jeho jádro, zachované ve hmotě a některých interiérech, bylo datováno do počátku 17. století. Areál byl dále několikrát přestavován, přičemž svou dnešní podobu získal při zásadní přestavbě na průmyslový provoz koncem 19. století. Období největšího rozkvětu zaznamenal počátkem 20. století.

Po ukončení provozu ve 40. letech a převedení pod státní statek došlo k postupné devastaci ojedinělého areálu. V roce 2007 odkoupila areál platforma architektů Riofrio Architects s. r. o., zabývající se mimo jiné tématem obnovy industriálních památek. Nový majitel zde plánuje vznik regionálního turistického centra včetně ubytovací kapacity a plánuje obnovit výrobu piva formou minipivovaru. V současné době je vydáno stavební povolení na komplexní obnovu areálu, probíhá první etapa obnovy střech a postupný úklid areálu.

Na popud vlastníka byl v květnu 2009 celý areál prohlášen kulturní památkou, jako jedna z nejvýznamnějších staveb svého typu. Projekt počítá v prvních etapách s rekonstrukcí předního traktu areálu. V prostorách bývalého sladovnického humna by měla vzniknout restaurace s minipivovarem, ve sladových půdách a bývalé varně výstavní prostory s expozicí pivovarnictví a víceúčelový sál pro konání kulturních akcí. Přilehlý sládkův dům by měl být využíván pro bydlení a potřeby architektonického ateliéru.

Výhledově je počítáno se zřízením turistické ubytovací kapacity v zadním traktu v objektech bývalých lednic. Je navrženo celkem 17 pokojů s vlastním zázemím o celkové kapacitě zhruba 40 až 45 lůžek, s možností dalšího rozšíření do podkroví sousedního objektu ležáckých sklepů. Konverze na ubytovací zařízení představuje poměrně výrazný zásah do stavební struktury. Je nutné prorazit nové okenní otvory, vložit nové ocelobetonové stropní konstrukce a nové schodiště. Stávající stav fasád vykazuje značné množství novodobých zásahů, které v určitých partiích autentickou podobu zcela setřely.

Při řešení úpravy fasád bylo postupováno především principem rekonstrukce tvarových a proporčních vlastností původních okenních a dveřních otvorů při respektováni industriální identity objektů. Někdejší identita areálu, spojená s výrobou piva jako českého fenoménu, je chápána jako zásadní inspirační zdroj. Majitel věří, že zachování jedinečného areálu lobečského pivovaru jako součásti kulturního dědictví bude ekonomicky reálné a že se v budoucnu stane turisticky atraktivním cílem nejen v rámci industriální trasy zaměřené na pivovarnictví. Projekt bude realizován po etapách, které budou financovány z různých zdrojů.

#####Chýnov

Rekonstrukce Schwarzenberského pivovaru na hotel s wellness centrem

V těsné blízkosti náměstí jihočeského města Chýnov se nachází areál bývalého knížecího schwarzenberského pivovaru, jehož založení je doloženo z roku 1581. V letech 1877–1880 prošel pivovar rozsáhlou přestavbou, při které bylo vystavěno nové chladné hospodářství a varna. Pivo se zde přestalo vařit v roce 1948, poté areál sloužil jako sklad třeboňského piva. Od 70. let byla jeho část využívána bývalým JZD jako sklady a kanceláře, pro které byl přebudován unikátní objekt bývalých „amerických“ lednic. Přestože po roce 1989 existovalo několik projektů na rekonstrukci, žádný se nezačal realizovat.

Materiálové řešení vestaveb bude odpovídat industriálnímu charakteru objektu. Realizaci této etapy bude předcházet kompletní rekonstrukce střech, které jsou dnes na velké části areálu v havarijním stavu. Nové funkční využití objektu si vyžádá realizování nových svislých komunikací včetně výtahu. Cílem řešení úpravy vnějšího vzhledu objektu je navrátit areálu podobu schwarzenberského pivovaru 2. poloviny 19. století.

Areál chýnovského pivovaru naštěstí nebyl od ukončení výroby nijak zásadně přestavován a je dochován v poměrně autentické podobě. Rekonstrukce zachovávající historicky významný průmyslový charakter areálu jako stěžejní motiv může výrazně pomoci konkurenceschopnosti podnikatelského záměru. Šíře nabízených služeb, jedinečnost areálu, stejně jako jeho zapojení do evropské sítě stezek industriálního dědictví ERIH, dělá z wellness hotelu Chýnov atraktivní cíl turistů nejen z tuzemska.

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!