Avantgardní architekt pracuje s vůlí investora | E15.cz

Avantgardní architekt pracuje s vůlí investora

23. února 2010 • 11:02
Podstatné je obezřetné rozlišení nové možnosti a naladění tématu pro nové, věcné urbánní a architektonické výpovědi na trhu - co nejvěcněji a nejobjektivněji. Opakem a cestou do architektonických, a tedy i uživatelských pekel pro trh roku 2010 je pokračující vláda svévolné ceny a neosobních či naopak výhradně osobitých výpovědí. Takový je pohled na český trh architekta Petra Hrůšy, jednatele Ateliéru Brno.

Setkali jsme se, když jste představoval nový projekt Rohan Business Centre. Je to již druhá stavba pro stejného investora. Jak vznikla spolupráce s ČSAD holding? Bylo nějaké výběrové řízení nebo byla taková spokojenost s prvním návrhem, že jste získali i druhou zakázku?

Spolupráce s ČSAD začala před dvanácti lety, kdy jsme vyhráli prestižní soutěž na potenciální zástavbu Pankrácké pláně, respektive její dostavbu a metropolitní regulaci. Majitel pozemku - ČSAD - nám zadal projekt k územnímu řízení, čehož jsme dosáhli, a umístili jsme tam obchodně administrativní centrum. Pozemek pak koupila jiná firma, která měla svoje představy, zejména s ohledem na Arkády Pankrác změnila architekturu a funkci na omezený rozsah požadovaných obchodních ploch ve prospěch kanceláří.

Další zakázka byla na stejné území, jen na pozemky vedle. I zde jsme dosáhli vydání územního rozhodnutí, a to na tzv. ACP, ale projekt potkává podobný osud s jiným majitelem pozemku a jeho architektem. Po realizaci budovy odbavovací haly Florenc, přestože provizorní, a tedy maximálně úsporné, bylo pro investora snad dostatečně průkazné svěřit nám projekt další stavby. Takže jsme dostali důvěru a projekt Rohan směřuje k realizaci.

Bylo to podle zadání investora nebo vám nechali volnou ruku?

Zadání sledovalo maximální jednoduchost, ekonomii a také, a to jsme si sami uložili jako úkol, lidský rozměr pracovního prostředí a komfort každého individualizovaného pracovního místa. S tím souvisí i pojetí architektury - úsporné, ale plasticky neminimalizované kamenné moduly drží hlavní korpus stavby a jsou posazeny na negativně funkčně pojatém „soklu“ na kolonádě jako oživení parteru a zmetropolitnění celého veřejného prostoru. Volná ruka byla v pojetí budovy, pochopitelně svázaná na celkovou kvalitu a ekonomiku. Je zde patrná až překvapivá akceptace a ztotožnění se s principy tohoto východiska od investora. Přestože by mohl například omezovat z finančních důvodů v tomto čase velkorysý vstup, tak se naopak snažil využít velkorysost kolonády a požadoval vstupní haly přes dvě patra, aby ostatní standardizované prostředky hlídala tvrdě, ale velmi korektně jeho ekonomika.

Dnešní situace na trhu nenahrává novým zakázkám. Jak je na tom váš ateliér?

Díky průběžnému vysokému pracovnímu tempu, architektonickému tvůrčímu nasazení a optimalizované skladbě kolegů - velmi zkušeného hlavního inženýra ateliéru Igora Bielika a dalších architektů a profesionálů- si na nové zakázky ateliér nestěžuje. Vzhledem k dnešní situaci si ovšem nelze představovat, že máme, pokud jde o honoráře, na růžích ustláno. Nicméně zájem o naši profesní práci, snad i vyprofilovaný charakter rukopisu, zaplaťpánbůh je. Koncepce práce je založena podle mne na nezbytném odklonu architektury od triviálního šoumenství, tedy zase v proporcích lidsky měřitelné esence, ne doslovném přepisu klasického odkazu, ale na architektuře postavené na jasně definovaných prostorech, přesném charakteru haptického pojetí detailů a civilním výrazu.

Jaké projekty dnes realizujete?

Podobný přístup jsme zrealizovali na budově s celkovým součtem hrubé podlažní plochy odhadem 27 500 metrů čtverečních, a to Triniti v Brně. Poslední objekt blokového objektového souboru se nyní realizuje s ohledem na flexibilitu budovy na trhu. Triniti je prvním městským blokem ve vznikajícím brněnském Jižním centru a patří mezi stavby s ambicemi budovy na ekologicky šetrný provoz. Estetické a funkční východisko je příbuzné jako u projektu Rohan Business Centre, který se bude realizovat v Praze-Karlíně. Relativně uzavřenější fasády, podmiňující využití chlazeného betonového jádra stropů, stabilizace pozice lidského architektonického řádu a jeho uplatnění se v kompozičních principech, jako je rytmus a metrum apod.

Připravený projekt pro investora (objednaný) rovná se zaplacený. Ale co realizace? Kolik máte projektů, jak se říká, do šuplíku?

Zdánlivě do šuplíku. Je třeba překousnout více ideově zaměřených, a dosud nezrealizovaných projektů. Architekt musí být také idealistou stejně jako pragmatikem. Například zmíněný ideální koncept nové podoby Pankrácké pláně, vzešlý jako vítězný návrh ze soutěže porotované hvězdnou porotou, měl přece pro naše první místo bonus, že se bude realizovat podle toho regulační plán Pankrácké pláně, nestalo se. Podobně jako ideová urbanistická studie Brněnské okružní třídy a jejích nových parků. Zde ovšem město Brno zkoumá složitou přestavbu železničního uzlu, který by teprve po jeho přijetí uvolnil plochy pro realizaci - dokončení brněnského Ringu - a rozpohyboval tento další náš vítězný soutěžní návrh.

Jak vypadá trh pro architekty v Brně?

Brno prochází zajímavým stadiem proměny. Přes nekonečné názorové různice se město pozoruhodně orientuje v poslední době na projekty veřejných prostor, uvažuje se o fenoménech identifikace městského prostoru, řeší se vazba na bohaté, leč nerozvinuté příměstské rekreační zázemí a nedobudovanou sportovní infrastrukturu. Také se stále vážněji a s úpornou trpělivostí, takříkajíc sisyfovskou, směřuje ke stavbě Janáčkova kulturního centra. Trh pro architekty je zajímavý, ale zvlášť v dnešním vyčkávacím období jednotlivých investorů ekonomicky svízelný. Proto je pozoruhodná vůle města se soustředit na veřejnou tematiku a - ponovu řečeno - jakousi nově uchopenou urbánní infrastrukturu.

Účastníte se architektonických soutěží? Přihlašujete projekty do přehlídek?

Architektonické soutěžení je proklamativně nejpodporovanější cesta České komory architektů k projektování význačnějších zadání. Osobně soutěže podporuji, účastním se porotování soutěží a podle portfolia je jasné, že se soutěžím nevyhýbám. Nicméně honorování cen a odměn v některých bohatších zemích úspěšným architektům vystačí na to, aby se s menší kanceláří uživili. Ne tak u nás. Osobně pochopitelně preferuji účast ve vyzvaných soutěžích. Taková účast je už výzvou prestižní a dost dobře se odmítat nedá.

Přestože je zajímavé zkoušet si ověřovat názor s porotou, musím říct, že v některých porotách se odehrává něco jako virtuální názorová bitva. Někdy je taková účast v soutěži skoro jako sázka do loterie. Jindy se ukáže, pokud je dobrá sestava poroty, že dokáže opravdu intelektuálním a nezávislým vhledem vybrat promyšlený názor architekta. Vítězství v takové soutěži, jako teď v soutěži o územní plán Litomyšle, pak o to víc těší. Je to potom pro další práci velká názorová i společenská opora.

Řada developerských projektů je pozastavena, mají problémy s financováním, nestaví se spekulativně. Čeká některý z vašich projektů na příhodnější dobu?

Je pozastaven jeden z našich největších ateliérových projektů, a to dvoumiliardová plánovaná investice města Brna na stavbu fotbalového stadionu. Byl po druhé soutěži. Město by mohlo plánovanou výstavbu Collossea stornovat vzhledem ke krizi a navodilo by situaci všem pochopitelnou. Nicméně s naší malou pomocí projednává složité majetkové nároky na území a postupně se snad posunuje k vytyčenému ideálu - podle našeho, byť do budoucna asi trochu redukovaného projektu - tedy k výstavbě objektu s parametry národního fotbalového stadionu.

Také rekreační potenciál ve Svrateckém údolí - Riviéra - dostane snad až v budoucnu nový impulz a další pozitivní proměnu. Hotová příprava dvou brněnských exkluzivních bytových projektů a jeden s vydaným územním rozhodnutím na luxusní byty v Praze čeká na příhodnější konstelaci. Ale v takovém nejistém prostředí musíme pracovat všichni. Člověk ale ušetří spoustu energie, když neplýtvá tou negativní a trpělivě se připravuje.

Dnes se hovoří o budovách, které jsou šetrné k životnímu prostředí, k lidem, jejich zdraví… Používáte materiály a technologie konvenující s tímto trendem?

Pozoruji tyto trendy, také je následujeme, například v budově Triniti. Jen bych k nim přidal něco z trendu směřujícího vedle toho k něčemu, co bychom mohli nazvat urbánní ekologií člověka. Ztráta životního prostředí je jedna věc, vedle toho můžeme mluvit o ztrátě měřítka lidského vnímání, a to často v záplavě estetického a informačního šumu. Problém ekologický vidím i v tom, že architektura mnohdy nezvládá věcnou soudržnost a souvislost. Tak vstupuje do úvah na téma uživatelské - člověkem uchopitelných, tedy i užitných zdrojů předmětu architektury - nová prezentace ekonomicky a uživatelsky ověřených a percepčně zažitých, třeba i z historie odvoditelných detailů a věcí. Je to moje nově oblíbené téma, paradox „avantgardního tradicionalismu“.

Jak jsem pochopila na začátku debaty, spolu s investorem řešíte, aby budova byla vyhovující i pro koncového uživatele.

Součástí tohoto paradoxního avantgardismu je nezbytná komunikace s investorem! Dnes si nelze vůbec představit, že by Bramante dělal kupoli bez papeže jako toho, kdo projektu požehná a stavbě dá pomazání. Lidské měřítko je téma nově postavené avantgardy; avantgarda je ve svém pravém významu slova předvoj budoucího, ne pouze levicově revolučně chápaná energie, ale ani to se nevylučuje. Jde jakoby o to vytvářet s pomazáním investora komplementární prostor. To platí zejména zřetelně u tvorby územního plánu.

Nelze věřit, že by architekt sám o sobě naplánoval život generacím a svévolně navrhl město. Totéž platí o budově, zahradě, krajině, dokonalém výrobku designu, budově pro vyšší přidanou hodnotu. Jsem přesvědčen, že avantgardní architekt dnes pracuje s vůlí investora stejně jako s tématem obecnin ve smyslu obecném, tedy vpravdě politickém. Architektura a urbanismus souvisejí se začleněním těchto obecnin do struktury normálně vnímatelné lidské prostorovosti.

*

Ateliér Brno

Byl založen v roce 1992 a do roku 1997 existoval jako sdružení (ing. arch. Petr Hrůša s ing. arch. Petrem Pelčákem, který byl v ateliéru do roku 2007). Od roku 1998 byl dále ateliér transformován ve společnost s ručením omezeným. Od roku 2008, po odchodu společníka, používá nový obchodní název Architekti Hrůša & spol., Ateliér Brno, s. r. o. Ateliér je stále nezávislé architektonické studio, jehož nezávislost a odpovědnost podléhá pouze zadání investora a předpisům České komory architektů.

Zaměřuje se hlavně na zpracování a dodávku veškerých projekčních konzultačních prací včetně investiční činnosti souvisejících autorských dozorů. Práce ateliéru jsou celkem pravidelně uveřejňovány v architektonických publikacích a získávají ocenění v architektonických soutěžích, kterých se společnost účastní.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!