Arne Jacobsen i nadále určuje módní trendy

17. února 2011 • 12:53
„Více než stoletý a stále svěží,“ píšou světové architektonické časopisy o dánské legendě. Arne Jacobsen přinesl své zemi mezinárodní uznání a je nestárnoucí inspirací pro řadu současných designérů a architektů.

Dánský list Ekstra Bladet chválí novátorskou práci spojenou s hlubokým humanismem, s nadčasovostí a přirozeným citem pro ekologii; představuje interiéry známých hotelů, budovu radnice v Sollerodu, lázeňský dům Bellevue, sídliště Bellavista a samozřejmě i světoznámé židle s názvy Vejce, Mravenec či Labuť. „Jacobsen nás naučil žít a vnímat krásu mnohem dříve než zbytek rozhádané Evropy,“ glosují medailon recenzenti listu.

#####Dánové jako ikony designu

Není pochyb o tom, že Dánsko sehrálo (a sehrává) ve vývoji moderní architektury a designu významnou roli. A to nejen zásluhou Arneho Jacobsena. Excelují zde i další designérská a architektonická esa, včetně kovotepců a návrhářů nábytku, jako jsou například Kaare Klint, Hans Wegner či Borge Mogensen. Arne Jacobsen měl však tu výhodu, že studoval v inspirativní době, měl na koho navázat a dožil se realizace téměř všech svých děl (snad s výjimkou Národní banky v Kodani, která byla dostavena po jeho smrti). Vycházel z modernismu, od začátku své tvůrčí kariéry přijímal funkcionalistický přístup a zamiloval si především Le Corbusiera, Ludwiga Miese van der Roheho a Gunnara Asplunda.

Bohatá inspirace nakonec vyústila ve velmi slibný rejstřík tvorby, sledovaný nejen odborným tiskem, ale také společenskými rubrikami významných deníků. Po ukončení studia na Královské dánské akademii umění v Kodani si Jacobsen zakládá svůj vlastní architektonický ateliér v Hellerupu, kde spojil zpracování kovových konstrukcí s tradičním zpracováním dřevěné překližky a ve spolupráci s firmou Fritz Hansen oslovil širokou veřejnost zejména návrhem židle s názvem Mravenec a později Sérií 7, které měly sedáky z tvarované překližky, nasazené na nohách z trubkové oceli. K těmto modelům se později připojily další známé čalouněné modely: křesla Vajíčko a Labuť, navržené pro SAS Royal Hotel v Kodani.

#####Čas pro dobrý design

„Bez kvalitního designu nemůže dobrá architektura vůbec existovat,“ říkával s jistou nadsázkou Arne Jacobsen, aby tak prezentoval na veřejnosti svoji všestrannost. Jeho tvorba nábytku byla totiž téměř vždy spojena s architektonickými návrhy. Pro St. Catherines College University v Oxfordu (1964–1966) navrhl projekt, jehož součástí byla nejen architektura, ale i zahrada a veškeré zařízení interiérů včetně svítidel, textilií, nádobí a dokonce i příborů, které se v jídelně používaly. I přes odpor profesorů trval na společném jídelním prostoru se studenty. Fiktivní oddělení obou skupin pak vyřešil návrhem židle Oxford s vysokou opěrkou, která sloužila v tomto případě i jako paraván.

Pokud bychom s výčtem Jacobsenovy tvorby začali v třicátých letech, bylo by třeba připomenout světoznámé projekty v oblasti architektury: například již v úvodu zmíněný lázeňský dům Bellevue (1932), sídliště Bellavista (1934), HIK tenisovou halu (1936) nebo radnice v Arhus (1939–1942) a v Sollerodu (1940–1942). Koncem 40. let, v době, která byla poznamenána všeobecnou nouzí a nedostatkem stavebního materiálu, opouští tradiční stavební konstrukce a věnuje se převážně bydlení a bytovému zařízení. Objevují se originální návrhy svítidel, bytových textilií a nejrůznějších doplňků. K úspěchu přispěly zejména návrhy nádobí Cylinda Line a kuchyňského náčiní z nerezové oceli vyráběné firmou Stelton, svítidla od firmy Louis Poulsen, koupelnové armatury od firmy Vola textilie pro společnost C. Lesen, příbory pro firmu A. Michelsen, vyráběné poté firmou Georg Jensen.

Na rozdíl od zmíněných modernistů dvacátých let (svých vzorů) se Jacobsen dožil snad všech zamýšlených výsledků. Návrhy nábytku, svítidel, nádobí, textilu, bytových doplňků dosáhly díky své kvalitní průmyslové výrobě širokého uplatnění. Nad všechnu pochybnost se potvrdila jeho vize budoucnosti a pronikla do všeobecné představivosti lidí – design se stal pevnou součástí vybavení domácností téměř po celé Evropě, ale i ve Spojených státech.

#####Inspirativní léta padesátá a šedesátá

V 50. letech Dánsko postupně překonává nedostatek stavebního materiálu a Jacobsen, tehdy již etablovaný a známý architekt, dostává velké zakázky: Radnici Rodevera (1955) a později SAS Royal Hotel, první mrakodrap v Kodani (1959–1960). Jako součásti těchto projektů vznikla i řada čalouněného nábytku, za nejvýznamnější z nich lze považovat křesla s názvem Vajíčko a Labuť (1958). Vysoké ocenění získal také projekt Munkegardsskolen (Munkegaard school) – školy ležící severně od Kodaně (1957) i další realizace, například Soholm semi-detached houses v Klampenborgu (1950–1954), Rodovre Town Hall (1957) či Glostrup Town Hall (1958).

Přestože předcházející roky nebyly vůbec „hubené“, přicházejí největší zakázky v letech šedesátých z Německa. Ve spolupráci s německými architekty Otto Weitlingem a Hansem Dissingem navrhuje Arne Jacobsen administrativní budovu pro Energetické podniky v Hamburku (1962), urbanistický návrh středu města Castrop-Rauxel (1966) a radnici v Mainzu (1968). Nicméně posledním projektem se stala Národní banka v rodné Kodani (návrh z roku 1961), který dokončují němečtí architekti až po Jacobsenově smrti (1971). Výjimečnost stavby a zejména schodiště z kovové konstrukce, zavěšené od stropu, se vepsaly zlatým písmem do dějin architektury.

To, že Arne Jacobsen nebyl ve svém díle zapomenut, není pouze zásluhou médií, ale především kvalitou jeho práce a originalitou myšlenek. Ať už pracoval se dřevem, s plastickými hmotami, tkaninami nebo s kovem, měl vždy rozsáhlé znalosti o technikách masové výroby a věděl, jakým způsobem dosáhnout zamýšlených výsledků. Projevoval i výrazný talent v prodeji a propagaci. Snad proto se dožil toho, že předměty, které navrhl, se masově vyráběly a on mohl v klidu a se sebeuspokojením sledovat, jak se stávají součástí běžného života po celém světě. Jeho příbory navržené pro firmu A. Michelsen se dokonce objevily ve slavném vědecko-fantastickém filmu Stanleyho Kubricka Vesmírná odysea 2001. I to je jasný důkaz jeho nadčasovosti a talentu, který prochází staletími. Je srozumitelný řadě generací a inspiruje k novým formám a tvarům.

*

[file:8864:small:right]

Arne Jacobsen se narodil 11. února 1902 v Kodani. Nejprve studoval obor kameník na technické škole a potom, ve dvacátých letech, architekturu na Královské dánské akademii umění u profesora Kaareho Klinta, který měl na jeho další směrování velký vliv. Až do své smrti 24. března 1971 byl Arne Jacobsen nesmírně plodným umělcem a jeho odkaz je stále živý.

Za jeho dílem jezdí obdivovatelé z celého světa. Středem pozornosti je postaletí jeho slavný hotel SAS Royal, konkrétně pokoj číslo 666, který je kompletně vybaven Jacobsenovým nábytkem. Za zmínku, kromě uvedeného, stojí i Opera v Sydney od Jörna Utzona či National Art Center v Tokiu. Komplexní výčet díla lze najít na internetových stránkách www.arne-jacobsen.com.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!