Architektura mezi ohňostroji | E15.cz

Architektura mezi ohňostroji

Když se řekne dekonstruktivismus v architektuře, pak nemůžeme pominout francouzského architekta a teoretika Bernarda Tschumiho.

Jeho generace v osmdesátých letech spojovala architekturu s volným uměním a stavění s performancí pro všechny smysly. „Dobrá architektura musí být vymyšlena, postavena a spálena na prach. Nejvelkolepější architektura ze všech je dílem těch, kdo vytvářejí ohňostroje: dokonale předvádějí záměrnou zbytečnost, kterou se vyznačuje konzumace požitku,“ provokoval Bernard Tschumi na konci osmdesátých let. Architektura nemůže uspokojit vaše nejdivočejší fantazie, ale může překročit jejich hranice, říká slavný dekonstruktivista, pro kterého je architektura požitkářským ohňostrojem. Svými stavbami i sugestivními texty především v osmdesátých letech dokazoval, že jeho hvězda rozhodně nepatří mezi vyhaslé.

#####Svádění stavbami

„Největším požitkem z architektury je nezachytitelný okamžik, kdy architektonický čin, ve své výstřední podobě, prozrazuje jak stopy rozumu, tak bezprostřední zkušenosti s prostorem,“ říká Bernard Tschumi v knize The Pleasure of Architecture.

A pokračuje: „Občas chcete někoho svést, a tak uděláte všechno, abyste dosáhli svého záměru. Nosíte převleky. Svádíte a chcete být svedeni.“ Taková je podle něj i architektura. Její převleky, kterými se vás snaží dostat, jsou fasáda, náměstí, podloubí… Dopřejte si požitek z architektury namixované Tschumim a odkrývejte jednu masku za druhou.

Za fasádou objevíte další prostor, za ním další… Architektura požitku, jak o ní píše, je požitkářská a zvrácená. Ukájí vaše vcelku neužitečné a neúčelné choutky z objevování prostoru.

#####Nové hranice architektury

Před dvaceti lety byl Bernard Tschumi, společně s Eisenmanem, Gehrym, Hadidovou a Koolhaasem, vnímán jako zajímavý, ale především teoretizující architekt. Podobně jako u ostatních, šlo u něj o antiintelektuální postoje. O dekonstruktivismus, který objevoval nové hranice architektury.

Tato generace spojovala architekturu s volným uměním, stavění s performancí pro všechny smysly. O něco později se otevíral dnes slavný pařížský park La Villette. V areálu navrženém dalším slavným Francouzem, Christianem de Portzamparcem, Tschumi umístil „folies“, tedy červené pavilonky: skluzavku, informační středisko, vyhlídkovou věž, kavárnu.

Několikanásobná variace na rozloženou červenou krychli vycházela z filozofie Jacquesa Derridy. A ohňostroj při otevírání La Villette vynesl na oblohu jeho novátorské vize. Principy, na kterých je park založený, architekt také promítl do tohoto ohňostroje.

#####Rozeklaná generace

Tschumiho park La Villette patří v evropském kontextu do stejné (dekonstruované) krabice jako Gehryho Bilbao nebo Koolhaasovo Euralille a Kunsthalle v Rotterdamu.

Na této - i když poněkud nesourodé -trase ale najdete i další slavné stavby: požární zbrojnici nábytkářské firmy Vitra od Zahy Hadidové, kinokomplex UFA od rakouské autorské dvojice Coop Himmelb(l)au nebo Libeskindovo Židovské muzeum v Berlíně. Rozeklaná postmoderna se v podání Bernarda Tschumiho na konci devadesátých let transformovala do elegantních a prostorově promyšlených staveb -například továrny pro hodinářskou firmu Vacheron Constantin nebo multifunkčního koncertního sálu ve francouzském Rouenu.

#####Pod Akropolí slávy

Zcela výjimečnou zakázkou, svou polohou srovnatelnou snad jen s Velkým egyptským muzeem, bylo muzeum pod aténskou Akropolí. „Stavba je uprostřed města, takže naší snahou bylo v návrhu harmonicky zkombinovat nejnovější technologie a starodávné materiály.

Dvěma základními materiály jsou sklo a mramor, tedy materiály, které respektují ducha Athén i Akropole,“ říká Tschumi o muzeu. „Je známo, že smyslovost překoná i tu nejracionálnější stavbu,“ dodává velký bořič pravoúhlých zdí, který se od velkých slov posunul k velkým stavbám.

Bernard Tschumi se narodil 1944 ve švýcarském Lausanne, ale trvale žije v USA. V osmdesátých letech se proslavil především teoretickými pracemi o architektuře. Jako architekt světového významu se etabloval vítězstvím v soutěži na park La Villette v Paříži. Dnes má jeho kancelář Bernard Tschumi Architects pobočky v New Yorku a Paříži. Pravidelně se účastní mezinárodních soutěží, realizoval desítky staveb po celém světě. Řadu let vedl školu architektury na Columbijské univerzitě v New Yorku. Bernard Tschumi srovnává svět architektury s erotickými objekty vaší touhy. Teoreticky naladěným čtenářům by neměly uniknout jeho texty v The Manhattan Transcripts: Theoretical Projects New York/London z roku 1981 (doplněné vydání 1994). Na vaší ruce by neměly chybět hodinky Vacheron Constantin, pro kterého Tschumi navrhl v Ženevě nové sídlo (www.vacheron-constantin.com). Prohlédněte si www.tschumi.com.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!