Obce neláká převzetí opuštěných domů, chybí jim peníze na opravu | E15.cz

Obce neláká převzetí opuštěných domů, chybí jim peníze na opravu

Většina měst v Česku není nadšena vládním návrhem občanského zákoníku, podle kterého by opuštěné nemovitosti, o které se majitel více než deset let nestará, připadly obci. Starostové a zástupci radnic se obávají nedostatku peněz na jejich případnou rekonstrukci či demolici. Ti, co návrh vítají, by ho využili spíše jako tlaku na vlastníky nemovitostí, aby se o svůj majetek začali starat. Zákoník má v příštím týdnu schvalovat sněmovna. Poslanci chtějí, aby uvedené nemovitosti připadly nikoli obci, ale státu.

Podle většiny představitelů radnic panuje kolem návrhu řada nejasností. Otázkou je, kdo a jak definuje, co znamená, že se deset let nestará, podotýká mluvčí magistrátu v Karlových Varech Jan Kopál. V městě je podle něj několik objektů, které už řadu let zejí prázdnotou a jsou i ve špatném stavu. Patří mezi ně například budova bývalé spořitelny na Divadelním náměstí, bývalá vojenská správa v dolních Bohaticích (Orlov) či hotel Brix v Rybářích.

U všech těchto budov je vlastník znám, pokud je potřeba například provést zabezpečovací práce, obvykle to po výzvě učiní. „Stará se takový vlastník o svůj objekt nebo ne? Kdo a jak určí úroveň 'nestarání', která převáží ústavní ochranu vlastnictví? Je staráním se denní provoz, nebo občasný provoz, nebo to, že majitel budovu pouze navštíví jednou za rok? To z navrhovaného ustanovení nijak nevyplývá,“ uvedl Kopál.

„Z pohledu veřejné bezpečnosti je to určitě dobrý návrh, protože by se tak dalo předejít dalším tragédiím. Převzetí zchátralé budovy by s sebou ale samozřejmě přineslo náklady na její opravu,“ poznamenal náměstek olomouckého primátora Martin Major (ODS). Proto bude podle něj důležité, zda si obec či město bude moci vybrat, zda o nemovitost stojí, nebo ji odmítne.

Podle náměstka ústeckého primátora Jana Řeřichy (ODS) je současně potřeba řešit zodpovědnost stávajících majitelů a výrazné, minimálně krytí nákladů spojených s nápravou stavu, z rozpočtu státu. Podle Řeřichy je navíc desetiroční lhůta pro vyvlastnění zbytečně dlouhá. „Jsem přesvědčen o tom, že již doba pěti let je dostačující k tomu, aby příslušný úřad mohl konstatovat, že je zde důvod k převodu vlastnictví. Následné řešení by pak bylo i levnější. Kratší doba by byla také větším tlakem na nezodpovědné majitele nebo spekulanty,“ dodal náměstek.

Vládní návrh by naopak přivítali v Břeclavi. Vedoucí majetkového odboru radnice Čestmír Blažek uvedl, že by jí nejspíš i využili, i když možná jen jako tlak na vlastníky nemovitostí. „Snad by se o svůj majetek začali starat. Vyvlastnění by bylo až posledním řešením,“ míní. Podle starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého (TOP 09) by samotný akt vyvlastnění měl být používán pouze v případě důležitého veřejného zájmu, například při stavbě dálnic nebo elektrického vedení.

V Libereckém kraji, kde jsou desítky zanedbaných objektů a ohrožují okolí, by návrh také zřejmě uvítali. Převzetí takové nemovitosti by mohlo být řešením problémů, někdy ale také danajským darem, upozorňují. Zejména malé obce by jen těžko hledaly peníze na opravu či demolici. Podle píseckého místostarosty Vojtěcha Bubníka (Volba pro město) by naopak úprava zákona nijak zásadně rozpočet města nezatížila. „Pokud je opuštěný objekt zchátralý, tak my vyzveme majitele, aby s tím něco udělal. Pokud na to však finance nemá, stejně to za městské peníze musíme nakonec zajistit,“ uvedl.

Jako spíše pozitivní vidí návrh starosta Chebu Pavel Vanoušek (ČSSD). „Bylo by dobré, kdyby se obec mohla o chátrající objekt sama postarat. Záleželo by na jeho charakteru a stavu,“ podotkl. V Chebu by tak mohlo jít například o bývalý klášter na Spáleništi či myslivnu u Skalky. O jejich případném využití ale město dosud nijak neuvažovalo. Většina obcí a měst, které sice návrh vítají, však zchátralé budovy neevidují.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!