Aktuality | E15.cz

Aktuality

9. prosince 2010 • 04:06
Investoři do nemovitostí, kteří chtějí dosáhnout vyššího výnosu než v Londýně, Paříži či Berlíně, míří do Varšavy. Takový je jeden ze závěrů letošního mezinárodního veletrhu Expo Real.

#####Ve střední Evropě láká investory hlavně Polsko

Prodej komerčních nemovitostí v Polsku během ledna až září 2010 stoupl zhruba čtyřikrát na 1,45 miliardy eur (kolem 36 miliardy korun). Loni prodej klesl na 770 milionů eur. Trh s nemovitostmi v Polsku pohánějí především zahraniční investoři, neboť tamní penzijní fondy nesmějí podle zákona investovat do realit a správci peněžních fondů zase nemají takový kapitál, aby mohli kupovat nové kancelářské komplexy či nákupní střediska.

Významnými hráči na polském trhu komerčních nemovitostí se staly například nizozemsko-francouzská firma UnibailRodamco, největší realitní investiční trust, jenž v únoru 2010 koupil varšavská nákupní centra Arkadia a Wilenska, dále Commerz Real AG, která v červnu za 56 milionů eur koupila varšavský Harmony Office Center. Britský investiční fond First Property Group letos v říjnu oznámil, že emisí cenných papírů získal 100 milionů liber šterlinků, z nichž většinu hodlá investovat právě do polských nemovitostí. Zahraniční investoři nejdou jenom do Varšavy. Jejich pozornost stále více přitahují další polská velkoměsta jako Krakov, Lodž nebo Vratislav.

#####Trh „elitních“ rezidencí v Moskvě ožívá

Ceny luxusních bytů, které se v rámci prestižních projektů nabízejí v Moskvě, v minulých měsících kvůli slabší poptávce klesly o třetinu až polovinu na průměrných 10 tisíc dolarů za metr čtvereční. Ale trh má to nejhorší za sebou, uvádí server rbcdaily.ru. s odkazem na průzkum mezi ruskými developery. Loni se byty v prémiovém segmentu v Moskvě prodávaly za průměrnou cenu kolem 14 500 dolarů/m2, přičemž nejdražší byly v obytné věži Federace (25 tisíc dolarů/m2). V jiných objektech ceny spadly z předkrizových 13 až 14 tisíc dolarů na sedm až osm tisíc dolarů za metr čtvereční na začátku letošního podzimu.

Ruští developeři předpokládají, že poptávka po luxusním bydlení (s hotelovým servisem) vzroste v souvislosti s dokončením kancelářského komplexu Moscow City. Ruští top manažeři i zástupci zahraničních firem, kteří se do něj nastěhují, se budou ohlížet po odpovídajícím bytu. Nicméně, nějaká závratná poptávka po velkých luxusních apartmánech se v Moskvě nečeká. Jde o to, že Rusové si pod pojmem přepychové a pohodlné bydlení vybavují nikoli byt ve velkoměstě, nýbrž rozlehlé příměstské rezidence v klidném prostředí a s „palácovým interiérem“.

#####Vídeň bude mít nový nádražní komplex

V rakouské metropoli v místě, kde dříve stávalo proslulé Jižní nádraží (Südbahnof), vzniká nový železniční uzel doplněný o rezidenční a další objekty. Celý obrovský projekt, který by měl přijít na zhruba dvě miliardy eur, znamená hluboký „řez“ do území o rozloze 109 hektarů, tedy tolik, kolik zaujímá vídeňský osmý obvod. Protesty veřejnosti ale skoro nejsou slyšet, na rozdíl od podobné investiční akce ve švábském Stuttgartu. Na nové BahnhofCity budou navazovat kancelářské a bytové komplexy, jeden hotel, stejně tak obchody, restaurace a školy. Osm hektarů jižně od nádraží má zaujmout nový „zelený pás“. V něm budou moci trávit volný čas lidé, kteří se nastěhují do zhruba pěti tisíc nových bytů.

#####Německá města budoucnosti

Podle autorů žebříčku nikoli kvůli rozsáhlým protestům tamní veřejnosti proti přestavbě stuttgartského nádraží, nýbrž proto, že firmy v hlavním městě Bádenska-Würtemberska jsou nadprůměrně závislé na vývozu a během poslední globální recese se jim nedařilo. Zaměstnanost lidí v produktivním věku klesla a také celková dynamika stuttgartské populace je mnohem volnější než v jiných německých městech. Největším „skokanem“ v žebříčku se stal Berlín, který poskočil z 24. na 8. místo. V německé metropoli od roku 2005 celkem přibylo 123 tisíc nových pracovních míst. Z ostatních měst na území bývalé NDR se nejlépe umístily Drážďany (9.) a Lipsko (11.)

#####České firmy se chtějí zapojit do výstavby na Uralu

České banky a stavební společnost OHL ŽS se chtějí v rámci mezinárodního konsorcia zapojit do financování výstavby průmyslové a těžební infrastruktury na Uralu. Potvrdil to mluvčí Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Vlastimil Nesrsta. Podle něj je projekt zatím ve fázi záměru. Skupina se má zapojit do financování stavby dopravních, energetických a těžebních objektů ruské společnosti Ural průmyslový - Ural polární (Ural promyšlennyj - Ural poljarnyj). Projekt podle ruské tiskové agentury ITARTASS počítá s rozvojem surovinové základny polárních oblastí Uralu prostřednictvím vytvoření dopravní infrastruktury podél východních svahů Uralu.

Pro představitele EGAP a řady českých bank se bude konat prezentace projektu nazvaného Rozvoj severské cesty. Podle výsledků prezentace má konsorcium finančních ústavů rozhodnout o otevření dlouhodobého úvěru v celkovém objemu dvou miliard eur (asi 50 miliard korun) pro realizaci záměru.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!