Prezidentská auta budí vášně. V čem bude jezdit Miloš Zeman? | E15.cz

Prezidentská auta budí vášně. V čem bude jezdit Miloš Zeman?

12. února 2013 • 22:55
Miloš Zeman v minulosti mnohokrát zdůrazňoval, že čeští politici mají jezdit v českém automobilu, nebo voze domácí výroby. Jako premiér kdysi používal Tatru 700, výroba těchto osobních vozů s motorem vzadu však v Kopřivnici skončila v roce 1999. Podle svého přesvědčení by tedy nyní měl usedat do vozů značky Škoda.

Ryze česká automobilka, která by mohla nastupujícímu českému prezidentovi nabídnout odpovídající svezení, sice neexistuje, ale vozů z produkce na území Česka je tu bezpočet. Dá se však odhadnout, že ty z Nošovic či Kolína si s novým prezidentem cestu do hradních garáží nenajdou.

Málokdo si dnes uvědomí, že až na předválečné a válečné prezidenty (a ani ti ne stoprocentně), tak nikdo z mužů, kteří Pražský hrad obývali, v československých respektive českých limuzínách v podstatě nesedávali. Vezměme to od toho posledního.

Kruhy Václava Klause

Václav Klaus, zatím stále ještě úřadující hlava státu, se stal významným propagátorem vozů se čtyřmi kruhy – Audi. Tento zvyk si odnesl na Hrad z Poslanecké sněmovny.

Mladoboleslavská škodovka sice vyrobila pro reprezentační účely vrcholných představitelů (především pro Hrad) například prodlouženou Octavii (Miloš Zeman o ní prohlásil, že je v ní málo místa a pohodlně by se v ní usadil jen jeho ministr Miroslav Grégr) či Superb v první i druhé generaci, ale jejich využití bylo minimální. Hradní Superb z roku 2003 měl například střechu se solárními články pro osvětlení na zadních sedadlech, pětistupňovou automatickou převodovku a příjem televizního signálu.

Až na výjimky (návštěva automobilky v Mladé Boleslavi) však Klaus tuto škodovku téměř nepoužíval, byť v hradních garážích stála. Údajně proto, že ve vozech značky Audi to tak „nedrncá“. Přitom právě on horoval za vozy z Česka. Podobně jako Zeman hovořil i Klaus o tom, že český prezident by měl jezdit v autě domácí produkce.

Světlé vozy Václava Havla

Málokdo si dnes už uvědomí, že první oficiálním prezidentským autem Václava Havla se stal na sklonku roku 1989 Renault 21. Václav Havel jej dostal jako osobní dar od portugalské hlavy státu Mario Soarese (dnes je spolu s Klausovým Superbem a dalšími prezidentskými auty v expozici Národního technického muzea v Praze).

První služební vůz prezidenta Václava Havla, dar od portugalského prezidentaPrvní služební vůz prezidenta Václava Havla, dar od portugalského prezidentaAutor: CC SA 3.0: Jan Polák - Wikimedia Commons

Renault 21 používal ale jen krátce. V letech 1990 až 1992 roky vozily Havla BMW. V roce 1992 pak definitivně přesedl do svých oblíbených mercedesů (soukromým vínovým mercedesem jezdíval například z Hrádečku do trutnovského pivovaru). Tím první byl 600 SEL, tato řada zůstala na Pražském hradě až do jeho odchodu z funkce.

Havel byl jediným z československých a českých prezidentů, který téměř nejezdil v černých vozech (byly ve flotile, ale Havel používal raději světlé vozy. Jeho hradní (ale i soukromé) mercedesy byly většinou stříbrné, BMW v prvních dvou letech prezidentování měly červenou vínovou). V černém voze jel Václav Havel až na své poslední cestě, při pohřbu – byl to také Mercedes-Benz.

Václav Havel jako jediný český či československý prezident používal světlé vozyVáclav Havel jako jediný český či československý prezident používal světlé vozyAutor: Autorevue.cz

Vozy s trojcípou hvězdou se staly oficiální značkou hradních limuzín po obě Havlova (česká) funkční období. Prvním oficiálním dealerem na Hrad byla už v roce 1992 firma bratří Helbigů, jejíž majitelé nakonec neslavně prosluli útěkem z Prahy. Hrozilo jim zatčení za podvody. Až za dlouhé roky byli dopadeni v Jižní Koreji. Po krachu Helbigů převzalo dodávky až nově vzniklé oficiální zastoupení Daimleru v ČR, kde Havel pořizoval i své soukromé vozy.

Komunističtí prezidenti a ruské značky

Také Havlův komunistický předchůdce Gustáv Husák nepoužíval vůz československé výroby. Po nástupu na Pražský hrad přesedlal z Tatry 613 (tu měl jako šéf strany) do sovětského ZILu, vozu, jakým se v Moskvě vozili generální tajemníci. Používal ZIL 114 a 115.

Ludvík Svoboda, který byl prezidentem v letech 1968 až 1975, přesedl do auta GAZ M-13 Čajka. Příležitostně ale používal i tehdy nejrozšířenější „státní“ automobil Tatru 603. Antonín Novotný používal zprvu GAZ 12-ZIM (vyráběl se v letech 1950 až 1960 v továrně Zavody imeni Molotova – odtud ZIM, pocházel však z konstrukční kanceláře GAZ), po skončení výroby v roce 1960 přesedl do další sovětské vládní limuzíny ZIL 111.

Čajka prezidenta Ludvíka SvobodyČajka prezidenta Ludvíka SvobodyAutor: Autorevue.cz
Čajka prezidenta Ludvíka Svobody

Posledním československým vysloveně prezidentským automobilem byla Škoda VOS, speciální pancéřované auto vyrobené v Mladé Boleslavi ještě ve spolupráci s karosárnou Sodomka. Auto vážilo takřka 4,5 tuny, mělo neprůstřelná skla a bralo si podle technického průkazu 29 litrů benzinu na 100 km.

Soudružka prezidentová a větší dveře

Škoda VOS vozila Antonína Zápotockého (později si pořídil také sovětský ZIL) a předtím pochopitelně Klementa Gottwalda. U této škodovky je zajímavé, že kvůli tělesným rozměrům Gottwaldovy manželky Marty musel být po zkouškách prodloužen rozvoz a rozšířeny zadní dveře – soudružka prezidentová těmi původními téměř neprolezla.

Protože měl být vůz k dispozici i dalším komunistickým pohlavárům, tak i oni řekli k vývoji prezidentské limuzíny své. Například pro tehdejšího generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského dodali vůz s měkčím pérováním – měl právě těhotnou manželku.

V případě Klementa Gottwalda je pikantní, že pro slavnostní příležitosti, jako vojenské přehlídky, využíval i otevřený vůz, Mercedes-Benz 770. Ten původně patřil protektorátnímu prezidentovi Emilu Háchovi a byl to dar od Adolfa Hitlera v roce 1942. Po válce byl tento vůz přestavěn a stal se součástí hradního vozového parku. Spíše než Gottwald ho ale při vojenských přehlídkách s chutí používal Gottwaldův zeť a ministr národní obrany Alexej Čepičky. Až později byl nahrazen přehlídkovým otevřeným vozem sovětské výroby ZIS 110 B. Vůz byl ovšem v permanenci ještě za Antonína Novotného, ten v něm dokonce vozil při státní návštěvě sovětského vůdce N. S. Chruščova.

Tatra, Praga, licence a daimlery

Kombinovanou domácí-zahraniční flotilu měl také druhý československý prezident Edvard Beneš. Po válce používal jak dva daimlery, tak pragovku a tatru. Před 2. světovou válkou jezdil Edvard Beneš v Tatře 70A a Tatře 80 po Masarykovi a pancéřovaném voze Praga Golden.

V podstatě jediným prezidentem, který využíval výhradně domácí produkci, tak byl první československý prezident T. G. Masaryk. Začínal s vozem značky Laurin a Klement, pak měl Praga Grand. Tradici částečně narušil pořízením Škody Hispano-Suiza, vozem vyráběným sice v Plzni, ale podle francouzské licence. V čase posledního prezidentského mandátu koupil užíval Tatru 80, ta vozila i Edvarda Beneše.

Zdroj: Autorevue.cz

Autor: Pavel Hrabica
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!